Zpomalená ekonomika by výši deficitu ovlivnit neměla Ministerstvo financí poopravilo očekávání růstu HDP na letošní a příští rok. Podle jeho závěrů bude růst HDP o něco nižší, než byl původní předpoklad. Někteří ekonomové však tvrdí, že i nový odhad je příliš optimistický.
Zpomalená ekonomika by výši deficitu ovlivnit neměla
Ministerstvo financí poopravilo očekávání růstu HDP na letošní a příští rok. Podle jeho závěrů bude růst HDP o něco nižší, než byl původní předpoklad. Někteří ekonomové však tvrdí, že i nový odhad je příliš optimistický.
Ministerstvo financí připravilo nový odhad růstu HDP s ohledem na přetrvávající problémy západoevropské ekonomiky a zároveň s ohledem na povodně, které v srpnu zasáhly část území ČR. Původní odhady se oproti údajům z června, kdy MF počítalo s růstem ve výši tři procenta, snížily na 2,7 procent. O tři desetiny procenta se snížily i odhady růstu HDP v příštím roce, kdy místo původních 3,6 % dnes MF přichází s poklesem. Současná korekce růstu HDP je v jistém rozporu s prvními odhady po povodních. Ty totiž hovořily o vyšším propadu ve IV. čtvrtletí letošního roku, a naopak o vyšším růstu v roce příštím. Ten měl být zajištěn především popovodňovou obnovou. Podle tiskového mluvčího MF Jaroslava Dědiče však došlo k současným předpovědím na základě přesnějších údajů o vzniklých škodách a zároveň prostředků, jež se vynaloží na obnovu. Zjednodušeně řečeno, nižší než původně předpokládaná výše škod na jedné straně znamená, že okamžitý propad výroby nebude tak hluboký, na druhé straně nebude potřeba tolik prostředků na odstraňování škod. Vzhledem k tomu budou působit podle Dědiče povodňové následky na růst HDP spíše neutrálně. Snížení o tři desetiny procenta jde pak na vrub pokračující stagnaci EU, která je naším největším obchodním partenerem. Současné odhady růstu HDP nicméně nejsou ještě definitivní. MF totiž čeká na další nezávislé analýzy, které by porovnalo se svými vlastními odhady, například na analýzu VŠE. Nová prognóza růstu HDP by neměla ovlivnit předpokládaný deficit státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá se schodkem 157,3 miliardy korun. Po neschválení daňových opatření v povodňovém balíčku se uvažovalo o prohloubení rozpočtového schodku až na 165 miliard korun. Vzniklou mezeru osmi miliard by měla nahradit půjčka od Evropské investiční banky. Ta je splatná do třiceti let, a tak rozpočet na příští rok neovlivní. Rozpočet by neměl výrazně ovlivnit ani snížený růst HDP. Ve finančním vyjádření činí snížení o tři desetiny procenta asi dvě miliardy korun, což není podle Dědiče problém ušetřit. Názory na současnou prognózu ministerstva financí se ovšem liší. Analytici se shodují v tom, že úprava směrem dolů je krok správným směrem, otázkou pouze je, zda je oprava o tři desetiny procenta dolů dostatečná. Zatímco David Marek z Patria Finance se domnívá, že je zatím předčasné přesně předvídat vliv povodní na hospodářský růst, Vladimír Pikora z Volksbank odhaduje letošní pokles na 2,4 %. Zároveň upozorňuje na nebezpečí růstu veřejného zadlužení v poměru k celkové výši HDP. To je podle jeho názoru horší než výše samotného deficitu státního rozpočtu. Podle prezidenta Liberálního institutu Jiřího Schwarze nový odhad růstu HDP nic neznamená, protože se pohybuje v rozmezí statistické chyby. Schwarz zároveň poukazuje na celkovou neujasněnost některých indikátorů a s tím spojených odhadů. Naráží na již uvedenou odlišnost odhadů vzápětí po povodních, kdy byl odhadován vyšší růst díky popovodňovému boomu. K vládním číslům je skeptický iPetr Mach z Centra pro ekonomii a politiku. Podle něj sice povodně ovlivní negativně úroveň růstu, o kolik to však bude přesně, je kvůli mnoha ukazatelům nereálné odhadnout.
