Češi se budou moci rozhodnout, jestli si část důchodového pojištění budou až do odchodu do penze posílat do soukromých penzijních fondů, rozhodla vláda.
Foto: Profimedia
Češi konečně tuší, jak by mohl vypadat jejich důchod za dvacet či třicet let. Vláda se po měsících dohadování minulý týden rozhodla, že Češi si budou moci vybrat, zda se v budoucnu spolehnou pouze na důchod od státu, nebo se smíří s nižší státní penzí, kterou doplní o vlastní úspory z reformovaných penzijních fondů. Do nich by mohli posílat tři procenta ze mzdy, které zatím platí v rámci důchodového pojištění správě sociálního zabezpečení. Pokud by se pro tuto možnost rozhodli, museli by k této částce přidat ze svého ještě minimálně další dvě procenta ze mzdy. V tomto novém dvoupilířovém systému by pak museli vydržet až do důchodu.
Možnost volby způsobu svého důchodového zabezpečení budou mít všichni Češi mladší 35 let. Starší lidé si budou moci kapitálové spoření zvolit jen do konce roku 2012. Na rozmyšlenou budou mít šest měsíců od doby, kdy zákon o reformě vstoupí v platnost. Část důchodového pojištění budou moci posílat do penzijních fondů, které jim budou muset nabídnout čtyři investiční profily, které budou odpovídat jejich vztahu k riziku a době, která jim zbývá do odchodu do penze. Úspory z fondů budou moci čerpat jen ve formě pravidelné renty a nikoli v podobě jednorázového odbytného.
Náklady na tuto reformu hodlá vláda zaplatit díky zvýšení sazby daně z přidané hodnoty na 20 procent u většiny zboží, které je nyní ve snížené desetiprocentní sazbě. Výjimku nižší daně si zachovají jen vybrané základní potraviny. Jde o chléb, mléko bez ostatních mléčných výrobků, brambory, syrovou a nezpracovanou zeleninu, nezpracované ryby, dětskou mléčnou výživu a potraviny pro pacienty cukrovkou a dalšími metabolickými problémy. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek odhaduje, že tím vláda na reformu každý rok získá zhruba 58 miliard korun. Podle propočtů expertů, kteří se v minulosti snažili vyčíslit náklady radikálnější reformy, v níž by si Češi museli část mzdy posílat do důchodových fondů povinně, by odhadovaný výnos z DPH měl na krytí nákladů reformy stačit.
Jenže ďábel zůstává skrytý v detailech. Náklady představené reformy se nyní spočítat nedají, protože není jasné, kolik lidí se pro dobrovolné kapitálové spoření rozhodne. Bude hodně záležet na marketingu penzijních fondů a schopnostech finančních zprostředkovatelů nový produkt prodat. Čím více Čechů se do nového penzijního pilíře zapojí, tím vyšší budou i náklady na reformu. Protože státu bude chybět více peněz na výplatu stávajících důchodů. Rovněž zatím není jasné, jestli se bude měnit sazba důchodového pojištění. Dřívější návrhy uvažovaly o jejím snížení z 28 na 23 procent ze mzdy. To by byl další významný výpadek příjmu státního důchodového pilíře.
Jasné není ani to, zda kabinet nějak ošetří, aby se i budoucí vlády držely myšlenky, že náklady reformy se zaplatí z vyššího výběru DPH. Jinak by se mohlo snadno stát, že když budou státu v rozpočtu chybět peníze, třeba kvůli příští hospodářské krizi, příjmy z DPH použije jinak. Pak už bude jen malý krok k tomu, aby se takto vzniklá díra v průběžném důchodovém systému zalepila ze soukromých úspor v penzijních fondech.
Dlouhodobé přežití důchodové reformy tak bude hodně závislé na tom, zda vládní reformu bude akceptovat i opozice. “Předpokládáme jednání mezi vládou a ČSSD o konečné podobě reformy,“ prohlásil úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Obecně podle něj platí, že sociální demokraté pokládají za krajně problematické jakékoliv vyvádění prostředků ze státního průběžného systému do soukromých fondů, kde není zajištěn výnos ani jistota, že fondy neznehodnotí nějaká budoucí finanční krize. “Platí také, že ČSSD nesouhlasí se sjednocením DPH, neboť to povede ke zdražení potravin, léků, bydlení a celé řady dalších, sociálně citlivých položek,“ uvedl Sobotka.
Celou analýzu důchodových reforem v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku si přečtete v Profitu 8/2011, který vychází v pondělí 21. 2. 2011.
