Vláda dnes podle očekávání odmítla účast na globálním paktu OSN o migraci. Řekl to premiér Andrej Babiš (ANO). Společně s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) už odmítavý postoj avizovali minulý týden. Podle stanoviska, které připravilo ministerstvo zahraničí, vadí Česku na dokumentu to, že se do něj nedostaly některé jeho priority, mimo jiné jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí.
Globální pakt o migraci by měly státy OSN přijmout na konferenci v Marrakéši v první polovině prosince, v lednu ho formálně potvrdí Valné shromáždění OSN. Sněmovna v září vyzvala vládu, aby jí do poloviny listopadu sdělila, s jakým stanoviskem čeští zástupci do Maroka pojedou. Opoziční ODS a SPD tehdy neprosadily svá usnesení, která by vyzývala vládu k odmítnutí úmluvy.
Podle stanoviska, které po zasedání kabinetu z minulého týdne vypracovala česká diplomacie, kompakt zastírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty, a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální. Černínský palác také upozornil na to, že v závěrečném textu dokumentu chybí jasné stanovisko, že nelegální migrace je nežádoucí, které Česko při jednání prosazovalo. Do závěrečného textu dokumentu se pak nepodařilo prosadit usnesení navrhované Evropskou unií, které by mluvilo o nucených návratech nelegálních migrantů jako o legitimní součásti migrační politiky.
Co není v globálním kompaktu podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty:
Podle zprávy česká vláda původně uvažovala o přijetí globálního paktu s výhradami. Vzhledem k obavám z toho, že tyto výhrady přestanou být relevantní v okamžiku, kdy by byl pakt schválen, se ale kabinet rozhodl k úmluvě nepřipojit.
Pakt OSN o migraci bude nezávazný. Země, do kterých migranti směřují, ale k němu vyjadřují výhrady. Loni oznámily ustoupení od úmluvy Spojené státy. Letos uvedly Rakousko, které tento půlrok předsedá EU, a Maďarsko, že se k dokumentu nepřipojí. Výhrady k paktu mají také Polsko, Itálie, Švýcarsko či Japonsko.
Globální pakt o migraci
• Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Podobu paktu letos v červenci odsouhlasilo přes 190 států OSN s výjimkou USA, odchod z jednání později ohlásilo i Maďarsko a Rakousko, proti paktu se staví i Polsko a Bulharsko a pakt asi odmítne též Chorvatsko.
• Právně nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš.
• Pakt má za cíl mimo jiné řešit i to, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.
• Právním a politickým základem paktu se stal text nazvaný Newyorská deklarace pro migranty a uprchlíky, kterou v září 2016 přijalo 193 členských států Valného shromáždění OSN. Ta má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, mimo jiné otázky přijímání běženců v jednotlivých zemích, školní docházky jejich dětí, legálního zaměstnávání, ochrany před pašeráky či jejich návratu domů. Pakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Zpráva na druhou stranu připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. Uprchlíci a migranti mají podle dokumentu stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích.
• Základní kapitoly deklarace tvoří podpora práv migrantů, otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci a také podpora systémů vládnutí. V deklaraci se státy zavázaly zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018.
Jestliže kdokoli mluví o Marshallově plánu pro Afriku, „aby lidé zůstali doma a nemigrovali do Evropy“, měl by vědět, do čeho jde. Čtěte komentář Miroslava Zámečníka:
Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU