Limity se prolomí jen v lomu Bílina. Lom ČSA se zatím rozšiřovat nebude
Rozšířením lom Bílina, patřící skupině ČEZ, získá až 100 milionů tun uhlí navíc. Větší lom ČSA, který vlastní Severní energetická, se k 750 milionům tun, které za limity leží, nedostane. Vláda jako hlavní důvod částečného prolomení limitů uvádí vysokou nezaměstnanost v regionu, které by útlum těžby uškodil. Zároveň jde podle členů kabinetu o zdroje, na kterých jsou závislé nejen teplárny, ale i samotní obyvatelé.
Ve hře byly původně čtyři varianty od neprolomení limitů přes prolomení v dole Bílina, třetí variantou bylo prolomení limitů v Bílině a částečné prolomení v dole ČSA, čtvrtou variantou bylo pak úplné prolomení limitů v Bílině i v ČSA. Lidovci souhlasili s prolomením limitů za podmínky, že vytěžené uhlí budou využívat přednostně teplárny. „Dalším naším požadavkem bylo férové nakládání s prostředky na rekultivaci,“ uvedl ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
S polovičatým řešením jsou spokojeny zřejmě jen teplárny. Ekologové, horníci či Svaz průmyslu a dopravy rozhodnutí vlády kritizují, i když každý z jiného důvodu.
Uhlí z lomu ČSA asi nebude zapotřebí
Podle informací ČTK schválila vláda nakonec variantu, kterou navrhl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mimo jiné počítá s tím, že dojde k postupnému utlumení těžby v lomu ČSA Severní energetické podnikatele Jana Dienstla, kde je uhlí před limity už jen do roku 2022. Budoucí vlády se ale budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit, pravděpodobně za pět let, pokud by bylo uhlí zapotřebí. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce však s nejvyšší pravděpodobností potřebné nebude, pokud nenastane nějaká krizová situace. „Tu ale nepředpokládáme,“ řekl Šolc v České televizi.
Problém lomu ale je, že má za současných podmínek uhlí jen do roku 2022 až 2025 a nyní těží v útlumu. Za limity přitom jsou odhadované zásoby asi 750 milionů tun uhlí, které by trvalo vytěžit desítky let. Ovšem musely by se bourat části obcí Černice a Horní Jiřetín. Důl ČSA proto čeká propouštění.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v České televizi uvedla, že se její úřad bude snažit najít všem propuštěným horníkům nové zaměstnání.
Původně se měla rypadla velkolomu Bílina zastavit jen 330, respektive 170 metrů od vesnic Mariánské Radčice a Braňany. K usnesení byla přidána podmínka hnutí ANO, které požadovalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí. To proto, aby se nezhoršily podmínky bydlení, řekl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Bouřlivé reakce Ekologové jsou s rozhodnutím vlády nespokojení. „Horní Jiřetín se dnes podařilo zachránit. Lidé z Mariánských Radčic a Braňan dostali záruku, že velkolom Bílina se přiblíží k jejich domovům na 500 metrů, zatímco ministr Mládek navrhoval 330 a 170 metrů. Je to snad důvod k radosti? Pro místní lidi ano. Ale nám ostatním ministři poslali strašnou zprávu: když se to velkým firmám hodí, je vláda připravena porušit cokoli, co v minulosti slíbila. Dnes jsme se rozloučili s jedním důležitým symbolem polistopadové éry. A to je špatně,“ uvedl Jan Rovenský, šéf energetické kampaně Greenpeace ČR.
Rovněž studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy uvádí, že i částečné prolomení limitů v dole Bílina bude mít negativní dopady na zdraví obyvatel Mostecka. Vláda podle nich svým rozhodnutím o prolomení limitů těžby sice ochránila domovy lidí, kompromis mezi těžbou a zdravím lidí ale po 24 letech porušila. Postoj vlády kritizují také kvůli dalšímu narušení krajiny, nedostatečné ochraně klimatu a budoucí energetické politice státu. „Je potřeba si uvědomit, že populace lidí v severních Čechách je poškozena kvůli znečištění ze sedmdesátých a osmdesátých let. Ponese si to stále v sobě i přesto, že se to v poslední době výrazně zlepšilo, dopad se přenáší i na další generace,“ řekl například genetik Radim Šrám z Akademie věd ČR.
Obce budou žádat ochranná opatření
Starostové obcí v okolí dolu Bílina budou v reakci na rozhodnutí požadovat ochranná opatření, která zabrání zhoršení životních podmínek po rozšíření těžby uhlí. „My s tím nemáme problém, jsme rádi, že to rozhodnutí padlo,“ uvedl starosta obce Mariánské Radčice Jaroslav Sikora.
„V rámci projednávání dokumentace Plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) a vlivu stavby na životní prostředí (EIA) budeme požadovat nejvíce možných opatření tak, aby se život lidí nezhoršil,“ dodal. Veřejné projednávání záměru rozšířit těžbu plánují v Braňanech.
Rozšíření těžby přivítal starosta Bíliny a zároveň hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), jenž prosazoval prolomení limitů i v dole Československé armády, který patří Severní energetické. „Je to takové kompromisní řešení,“ uvedl Bubeníček.
Spokojeno je i Teplárenské sdružení ČR. „Vláda dnes dala svým rozhodnutím statisícům domácností v České republice základní jistotu, že bude k dispozici domácí hnědé uhlí pro výrobu cenově přijatelného tepla,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Na toto rozhodnutí však musí navázat další kroky, které zajistí, že bude v praxi skutečně naplňována Státní energetická koncepce,“ dodal Topolánek.
Horníci na vládu pískali
Nespokojení jsou naopak horníci, kteří chtěli kvůli zachování pracovních příležitostí prolomit limity i v dole ČSA. Za to demonstrovali i při výjezdním zasedání vlády v Ústí nad Labem a pískotem vyjadřovali své rozčarování nad rozhodnutím kabinetu. Stejný názor zastává i Svaz průmyslu a dopravy, který dlouhodobě podporuje úplné zrušení těžebních limitů. Rozhodnutí vlády o těžebních limitech je podle něj nezodpovědné.
„K definitivnímu vyřešení této otázky, jejíž význam sahá dál než za jedno volební období, se tato vláda neodhodlala. Otázka budoucnosti lomu ČSA zůstala v podstatě nevyřešená a není jasné, jak a kdy bude rozhodnuta. Rozhodnutí vlády proto nelze považovat za zodpovědné,“ uvedl Svaz průmyslu a dopravy s tím, že váhání ve věci dalšího osudu dolu ČSA znamená pokračování velké nejistoty nejen pro odběratele uhlí, ale i obyvatele Horního Jiřetína a Černic.
