VLÁDA SI HRAJE NA CHYTROU HORÁKYNI

Státní rozpočet

Kabinet chce co nejrychleji zásobit státní finance, a tak do nich hodlá převést prostředky z restituce měnového zlata ve výši 103 miliony a dalších 94 milionů korun z účtů Fondu republiky a Darů pro republiku. Obratem ale vydá mi liardy na nepotřebnou valorizaci důchodů.

Premiér Miloš Zeman s oblibou říká o poslancích, že se chovají jako Chytrá horákyně. Sama vláda ovšem nečiní nic jiného. Parlamentu, zneklidněnému deficitním hospodařením, chce nabídnout kohouta na hraní. Navrhuje, aby státní finanční rezervy, o jejichž užití rozhoduje výhradně Poslanecká sněmovna, byly posíleny zhruba o 197 milionů korun. O své vůli však bude valorizovat důchody, ačkoliv k tomu nenastaly zákonem stanovené podmínky pětiprocentního růstu inflace od posledního zvýšení penzí. K tomu by mělo dojít pravděpodobně až v posledních měsících roku. Vládní nařízení ale už bylo vydáno, a jak bylo řečeno udiveným ekonomům, jde o politické rozhodnutí. Takže: procentní, tedy pohyblivá část důchodu vzros te u novodůchodců o pět procent a u starodůchodců o sedm a půl procenta. Základní část, společná pro všechny penzisty, zůstane na současné výši 1310 korun. Zvýšení důchodů od letošního 1. srpna v průměru o tři stokoruny přijde letos stát na 3,9 miliardy korun.

Valorizací důchodů ale státní rozpočet, alespoň v letošním roce, nezchudne. Kalkul je jednoduchý. Vždy ke konci roku vyplácí ministerstvo práce a sociálních věcí České poště zálohu na první výplaty penzí v příštím roce. Ta se pohybuje kol em čtyř miliard korun. Letos Česká pošta zálohu prostě nedostane. Potřebná suma na valorizaci je na světě. Jenomže pošta vlastní peníze nemá a na výplatu penzí je potřebuje. Podle zdrojů z ministerstva financí si potřebnou částku obstará u ;České národní banky, ovšem za sankční úroky ve výši 36 procent. Kdo pak konečný dluh zaplatí, je také více méně jasné. Opět to bude stát. Ale to už budou výdaje roku 2000.

Dar nedar

Zvýšení státních finančních rezerv prostředky z vypořádání měnového zlata a Fondu republiky a Darů pro republiku navrhuje vláda ve státním závěrečném účtu za rok 1998. Podstatná část měnového zlata uloupeného nacisty, o němž po druhé světové válce rozhodovala takzvaná Tripartitní komise, byla Československu vrácena v únoru 1982. Tehdy šlo o váhové množství 591 573 190 trojských uncí, navrácení ale bylo spojeno s vypořádáním s Velkou Británií a USA za znárodně ný majetek. Zbývající podíl, připadající na Českou republiku (10 624 216 trojských uncí), pak byl vyrovnán vloni.

Fond republiky vznikl v roce 1968. Byla to spontánní akce, do dobrovolných sbírek lidé dávali peněžité dary, zlato, šperky a podobně. Na účet nazvaný Dary pro republiku zase občané dobrovolně přispívali po listopadu 1989.

Obutá, neobutá

Ministr financí Ivo Svoboda tvrdí, že podle nových odhadů jeho úřadu dosáhne letošní schodek státního rozpočtu asi 48 miliard korun. Předseda vlády ale poslance nabádá, aby význam prognostických údajů nepřeceňovali. „Když se podíváte, vážení kolegové a vážené kolegyně, na pokladní plnění státního rozpočtu za první čtyři měsíce tohoto roku, zjistíte, že při pláno vaném rozpočtovém deficitu jedenatřicet miliard korun za třetinu rozpočtového období toto pokladní plnění vykazuje schodek dva a půl miliardy korun, prohlásil Zeman.

To ovšem není celá pravda o státním rozpočtu. Jeho součástí je také důchodový účet a právě jeho schodek se každým rokem hrůzně rozrůstá. Zeman ale může mít čisté svědomí. Deficity na tomto účtu se nesledují měsíčně, sčítají se až na konci roku . Podle předběžných odhadů to bude zhruba dvanáct miliard korun. Vláda proto také počítá s tím, že důchodový účet musí posílit prostředky z prodeje ČSOB. Navíc Zeman sám přiznává, že konečný rozpočtový schodek nebude trojnásobkem deficitu první ch čtyř měsíců roku.

Učesaná, neučesaná

Jak říká ministr Svoboda, vláda se samozřejmě nemůže a nechce zříci odpovědnosti za dobré fungování veřejných rozpočtů, a státních financí zvlášť. Jenomže, jak říkají ekonomové, chová se přitom značně chaoticky. Tak například již podruhé během měsíce navrhuje zvýšení spotřebních daní. Poprvé to kabinetu prošlo a podle odhadů tím zlepší příjmy letošního rozpočtu o čtyři miliardy korun.

Podruhé ale již velmi pravděpodobně narazí, protože KDU-ČSL i Unie svobody již ohlásily, že bez návrhu jasné daňové reformy k dalším šaškárnám s příjmy nedají souhlas. Jediné, co se tedy ještě sociálním demokratům podařilo ve vládě uhrát, byly přesuny vybraného zboží ze snížené pětiprocentní sazby do základní dvaadvacetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Bude se týkat především většiny služeb - oprav obuvi, kadeřnictví, praní prádla a tak dále. Státu by to mělo vynést asi šest miliard korun ročně. DPH by také mělo platit více podnikatelů.

Jsou to ale jenom kapky v moři. Sám Svoboda totiž tvrdí, že kvůli ochabující ekonomice poklesnou jen letos daňové příjmy o třináct miliard korun a výnos z pojistného na sociální zabezpečení o šest miliard. Vláda bude muset zasáh nout razantněji. Například do sociálního systému. V rukavičkách, nebo bez.