Dvacet devět dnů promarodí v průměru každý pracující občan České republiky. Denně je na neschopence více než 300 tisíc pracovníků (tj. téměř sedm procent z jejich celkového počtu). Nemocenské dávky odčerpávají ze státní pokladny stále více peněz - letos to má být 34 miliard korun.
Vzhledem k tomu, že česká populace není v průměru o nic méně zdatnější než obyvatelstvo v sousedních zemích, je zřejmé, že nemocenské dávky jsou u nás zneužívány. Zatímco v zemích EU navštěvují občané lékaře v průměru pět až šestkrát ročně, Češi jsou podle OECD v lékařské ordinaci 15krát do roka! Tuzemskou specialitou jsou tzv. víkendové chřipky, které umožňuje čerpání dávek i ve dnech pracovního klidu. Zaměstnanec, který se „hodí marod“ od pátku do pondělí, si nejen prodlouží víkend, ale navíc za něj dostane zaplaceno.
Čím nižší plat, tím vyšší nemocenská
Čím nižší příjmové vrstvy, tím více krátkodobých onemocnění. Důvod je nasnadě: U nízkých platů se nemocenská téměř vyrovná čistému příjmu. Například při platu 8000 korun dosahují dávky takřka devadesáti procent čistého příjmu (čistý příjem 6415 K č, dávky 5461 Kč). U platů nad 22 tisíc korun se dávky již nezvyšují a zůstávají na úrovni 12 641 koruna za měsíc. Z toho důvodu lidé s vyššími příjmy banální onemocnění přecházejí, sami si kupují léky, případně si na období krátkodobé nemoci vybírají dovolenou. Bonusy za nečerpání nemocenské, které by mohly situaci do značné míry řešit, nejsou na pořadu dne. Nemají na ně peníze pojišťovny, stát ani zaměstnavatelé. Vláda proto navrhuje jiný způsob jak zneužívání nemocenské řešit: snížit dávky a přesunout jejich úhradu po dobu prvních dvou až tří týdnů nemoci na zaměstnavatele. První tři dny by práceneschopný pobíral dávky výrazně snížené, případně žádné. Další dny by měli nemocenskou proplácet zaměstnavatelé. Ti by pak státu odváděli méně na pojistném, není však jasné o kolik. V návrhu se mj. praví, že do firemního fondu by přispívali i zaměstnanci, zřejmě polovinou částky, kterou nyní odevzdávají státu. Zaměstnavatel, který na nemocenskou zaměstnance přispívá 3,3 procenta z jeho hrubého příjmu, by tuto částku dělil mezi stát a vlastní firemní fond.
Zaměstnavatelé, poraďte si sami
Nemocenská se má podle vládní představy snížit o desetinu pro lidi s příjmem nižším než 14 400 korun. U vyšších příjmů toto omezení existuje již nyní, dávky se proto měnit nebudou. Celkově by se však nemocenská měla snížit všem, protože místo za dny kalendářní by se vyplácela pouze za dny pracovní. Tvůrci návrhu z řad ČSSD zdůrazňují, že firma si lépe ohlídá, zda zaměstnanec skutečně stůně, či simuluje. Pro ně je rozhodující fakt, že stát se tak zbaví povinnosti kontrol, zda není nemocenská zneužívána. Způsob, jakým by zaměstnavatel nemocné kontroloval a z jakých zdrojů by bral na kontroly peníze, vládu nezajímá.
Hypotetický propočet výše odvodů do firemního „nemocenského“ fondu na jednoho zaměstnance (v Kč)*
hrubá odvod odvod měsíční výše příspěvků
mzda zaměstnance zaměstnavatele ve fir. fondu
10 000 110 330 220
15 000 165 495 660
30 000 330 990 1320
roční výše příspěvků měsíční výše současných
ve firemním fondu nemocenských dávek
10 000 2660 6820
15 000 7920 10 050
30 000 15 840 12 641
*PŘEDPOKLAD: DO FIREMNÍHO FONDU BY ZAMĚSTNAVATEL I ZAMĚSTNANEC ODEVZDÁVALI POLOVINU Z ČÁSTKY, KTEROU NYNÍ ODEVZDÁVAJÍ STÁTU.
ZDROJ: PROFIT
POKUD BY ZAMĚSTNANCI STONALI SKUTEČNĚ 29 DNŮ V ROCE, PAK BY FIREMNÍ FOND NA ÚHRADU SOUČASNÉ VÝŠE NEMOCENSKÝCH DÁVEK U NIŽŠÍCH A PRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ NESTAČIL. JEDINĚ U PŘÍJMŮ NAD 20 000 KČ BY PŘÍSPĚVKY DO FIREMNÍHO FONDU MOHLY ČASTOU PRACOVNÍ NESCHOPNOST POKRÝT. ZA PŘEDPOKLADU, ŽE SE NEMOCENSKÁ BUDE VYPLÁCET POUZE ZA DNY PRACOVNÍ A TÍM SE SNÍŽÍ, MOHL BY SE ZAMĚSTNAVATEL DO LIMITU VEJÍT. POKUD BY ZAMĚSTNANCI STONALI POUZE JEDEN AŽ DVA TÝDNY V ROCE, PŘÍSPĚVKY VE FIREMNÍM FONDU BY STAČILY. JAKMILE BY VŠAK VYPUKLA EPIDEMIE, MUSEL BY PODNIK NA ONEMOCNĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ DOPLÁCET.
