Evropské peníze mají pomoci zvyšování počtu vysokoškoláků
Jeden z nejtěžších bojů při rozdělování křesel v novém kabinetu Stanislava Grosse se svedl o ministerstvo pro místní rozvoj. Rozhovor s prvním náměstkem tohoto ministerstva Ivo Hartmannem mimo jiné ukazuje, proč politici považují tento resort za tak důležitý.
EURO: Sociální demokraté při formování nové vlády usilovali o vedení ministerstev, která hrají nějakou roli v procesu rozdělování peněz z Evropské unie. Strana, která ovládá takové ministerstvo, je údajně ve výhodě. Co si o tom myslíte? HARTMANN: Domnívám se, že se zveličuje role ministerstva pro místní rozvoj. Převážnou část prostředků, které jsou ve Společném regionálním operačním programu, rozdělují kraje. Ministerstvo pro místní rozvoj nese formální odpovědnost za administraci programu. V České republice je řada resortů, které mají mnohem vyšší rozpočet než ministerstvo pro místní rozvoj. Jestliže je naše ministerstvo více vidět než ostatní resorty, pak to možná souvisí s tím, že onen menší objem prostředků je efektivněji spravován a výsledky lépe prezentovány než někde jinde.
EURO: Ale pod vás spadá také Fond soudržnosti… HARTMANN: Ano, jsme řídícím orgánem Fondu soudržnosti. Ale naše činnost je spíše metodická, koncepční, protože příprava jednotlivých projektů je na ministerstvu životního prostředí a ministerstvu dopravy.
EURO: Takže myslíte, že z tohoto hlediska je účinnější politicky kontrolovat třeba ministerstvo dopravy než ministerstvo pro místní rozvoj? HARTMANN: Oblast politiky hospodářské a sociální soudržnosti, respektive dotací z Evropské unie, je předmětem mimořádného zájmu všude v Evropě. Je to druhá největší položka rozpočtu Evropské unie. Jde nejen o sumu prostředků, ale také o to, že se dá politicky určovat, na jaké priority prostředky půjdou. Když se zvolí správná strategie, lze dosáhnout významných politických i ekonomických výsledků, které jsou vidět. Myslím, že právě proto je pozornost zaměřena na ministerstvo pro místní rozvoj.
EURO: Evropská komise nedávno zveřejnila představu o tom, jak budou vypadat strukturální fondy a Fond soudržnosti v období 2007 až 2013. Do jaké míry její návrh vyhovuje českým potřebám? HARTMANN: Česká republika tento návrh uvítala, vzala ho jako dobrý start pro diskusi o podobě regionální politiky v dalším rozpočtovém období. Politické priority, které jsou v tomto dokumentu, se v zásadě shodují i s programovým prohlášením nové české vlády. Zvláště bych chtěl upozornit na ty priority, které se zaměřují na podporu vzdělání – ať už na rozšíření počtu vysokoškoláků, nebo na oblast celoživotního vzdělávání. Prioritou jsou také investice do oblasti dopravní infrastruktury.
EURO: U návrhu Evropské komise je patrný také silný důraz na inovace. HARTMANN: Určitě. Všechny hlavní priority Evropské unie jsou provázány s cíly lisabonského procesu. Unie v rámci lisabonského procesu usiluje o to, aby se stala nejvýkonnější ekonomikou světa do roku 2010. To se má stát právě na základě inovací, aplikovaného výzkumu, posílení spolupráce mezi soukromými podniky a vědeckovýzkumnými pracovišti, která jsou především na vysokých školách.
EURO: Může to znamenat, že pro některé současné priority může být v budoucnu méně prostoru? Mám na mysli například cestovní ruch. HARTMANN: Cestovní ruch je jednou z podporovaných aktivit, a je dokonce explicitně uváděn Evropskou komisí. Jsme rádi, protože kromě průmyslu, který je založen na vyspělých moderních technologiích, je třeba rozvíjet také moderní formy ekonomiky služeb. Cestovní ruch vytváří velké příležitosti pro zaměstnání právě v některých postižených regionech. Dnes ve vyspělých zemích Evropské unie i ve Spojených státech pracuje v průmyslu dvacet až třicet procent lidí, přičemž zbytek z převážné části připadá na ekonomiku služeb.
EURO: Formy podpory se ovšem mohou měnit. Jak to bude v případě turistiky? HARTMANN: V oblasti cestovního ruchu jde především o podporu infrastruktury. Není to jenom infrastruktura, která slouží volnočasovým aktivitám, ale například i infrastruktura dopravní. Západočeské lázně jsou významným turistickým produktem České republiky, ale možnosti dopravy do nich nejsou ideální. Jsme proto pro rozšíření podpory cestovního ruchu o taková opatření, která se týkají dopravního spojení. Je tu i další faktor: v době nepřízně počasí český ani zahraniční turista zatím nenajde příliš prostoru pro nějaké aktivity. My se budeme snažit podporovat takové projekty, díky nimž se bude tento nedostatek odstraňovat. Mohou být různého zaměření - sportovního, rekreačního, společenského i kulturního. Navíc se naše ministerstvo rozhodlo, že propojí investice do cestovního ruchu s propagací České republiky v zahraničí. Měli bychom investovat do toho, co propagujeme, a naopak.
EURO: Pokud pomineme oblast cestovního ruchu a vezmeme to, co je dále zakotveno v současném Společném regionálním operačním programu, bude se ustupovat od některých současných podpor? HARTMANN: Připravujeme zcela nový strategický dokument na léta 2007 až 2013.
EURO: Vaše ministerstvo připravuje? HARTMANN: Ano, naše ministerstvo. Tento dokument bude v zásadě rozdělovat sumu sedmi set miliard korun, protože v novém rozpočtu Evropské unie bude mít Česká republika možnost získat v letech 2007 až 2013 asi 700 až 800 miliard korun, což je mnohonásobně více než v období do roku 2006. Chceme se zaměřit na strategické priority, mezi něž patří především rozvoj vysokých škol včetně zvyšování počtu vysokoškoláků. Hodláme dát mladým lidem šanci, aby mohli studovat vysokou školu a měli lepší uplatnění na trhu práce, aby měli příležitost získat lépe placenou práci, a tím celkově přispívali k vyšší životní úrovni v České republice. Česká ekonomika bezpochyby potřebuje vyšší míru vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Také bychom chtěli s pomocí strukturálních fondů stabilizovat oblast vysokého školství z hlediska příjmů pedagogů tak, aby se povolání vysokoškolských učitelů stalo skutečně respektovaným a ekonomicky perspektivním.
EURO: To jsou tedy priority pro Českou republiku, nicméně tyto oblasti v rámci operačních programů budou spadat spíše pod ministerstva práce či školství, nikoliv pod váš resort. HARTMANN: V letošním roce by Rada Evropské unie měla schválit legislativu pro nové programovací období a v příštím roce strategický dokument pro využití prostředků. Naše ministerstvo, které je odpovědné za celkovou koordinaci a využití prostředků regionální politiky, by proto mělo navrhnout celkové rozložení, strukturu a priority, do kterých by mělo směřovat oněch 700 až 800 miliard korun.
EURO: Má původní otázka směřovala k tomu, zda se nezredukuje Společný regionální operační program, který má vaše ministerstvo bezprostředně na starosti. Evropská komise už dříve kritizovala, že některé jeho priority se překrývají s jinými programy. HARTMANN: Úloha regionů bude stále významná. Počítáme také s vlastním programem ministerstva pro místní rozvoj, který by vycházel z toho, že Evropská unie označuje oblast cestovního ruchu za jednu ze svých rozvojových priorit. Dále se chceme zaměřit na jeden podstatný faktor hospodářského růstu, kterým je koordinace veřejných politik. V současné ekonomické teorii je dobře popsán stav, kdy nedostatek koordinace veřejných politik vede k tomu, že se vytvářejí bariéry hospodářskému růstu. Uvedu příklad: v České republice neexistuje propracovaná vazba mezi vzdělávací soustavou, investičními pobídkami a podporou dopravní infrastruktury. Budeme usilovat o to, aby součástí našeho operačního programu byly integrované projekty, které by daly dohromady investory, investiční pobídky, dopravní infrastrukturu a vzdělávací soustavu.
EURO: Ale pokud jde o provázanost investičních pobídek a čerpání ze strukturálních fondů, tak o to se už snaží agentura CzechInvest. HARTMANN: Bezpochyby. Myslím, že i úloha CzechInvestu v tom procesu bude významná.
EURO: Role vašeho ministerstva se ovšem změní. HARTMANN: Ano. Chceme posílit celkovou koordinační roli našeho ministerstva, chceme, aby ministerstvo bylo aktivnější v návrhu strategických priorit pro Českou republiku. Myslíme si, že je to i velký úkol pro současnou vládu, protože o tom, jak se prostředky na léta 2007 až 2013 rozdělí, bude rozhodovat právě tato vláda. Nebude to rozhodovat vláda, která nastoupí v roce 2006. Evropská komise navrhne strategický dokument už v příštím roce. Nynější vláda rozhodne o hospodářské strategii na deset let dopředu.
EURO: Pokud jde o zmiňovanou částku sedmi set miliard korun, mám pocit, že je trochu nadhodnocená. Vy ten pocit nemáte? HARTMANN: Jestliže na léta 2004 až 2006 máme k dispozici 84 miliard korun, tak je velice pravděpodobné, že minimálně stejné prostředky budeme mít k dispozici v každém roce další¨ho období. Záleží samozřejmě na tom, v jaké výši se podaří dohodnout rozpočet Evropské unie. Osm významných členských států trvá na tom, že příspěvky jednotlivých zemí by měly být nižší, než navrhuje komise. A jde o takové státy, jako Německo, Francie, Británie, Itálie a tak dále. Proto hovořím o koridoru 80 až 115 miliard korun ročně, které by mohly být přiděleny České republice.
EURO: Osmdesát miliard by tedy bylo v případě, že ony země prosadí své představy. HARTMANN: Ano, v případě, že platby jednotlivých členských zemí do evropského rozpočtu se budou pohybovat kolem jednoho procenta hrubého národního důchodu unie. To je požadavek oněch zemí.
EURO: Jednání o budoucím rozpočtu se pochopitelně zúčastní i Česko. Na co by se čeští vyjednavači měli primárně zaměřit? HARTMANN: Návrh Evropské komise je pro Českou republiku v mnoha ohledech výhodný. Zůstávají ale samozřejmě některé oblasti, v nichž bychom ještě měli svést boj. Zvláště pokud jde o poměr prostředků na regionální politiku mezi novými a starými členskými zeměmi. Domníváme se, že pokud by se snížily příspěvky do rozpočtu, pak by to nemělo být na úkor nově přistoupivších zemí. To znamená, že bychom se měli snažit v každém případě zachovat příjmy ve výši 115 miliard korun ročně. Je to ale určitě cíl velmi ambiciózní.
EURO: Mohli bychom se střetnout se zájmy Španělska, Portugalska, Řecka, ale i dalších zemí. HARTMANN: Ano, i řady dalších zemí. I mnoho regionů Německa dostává podporu ze strukturálních fondů, zvláště na východě země. Jsou to ale i některé oblasti Anglie a Francie.
EURO: Jeden z principů, který zdůraznila Evropská komise, je decentralizace. Setkal jsem se ale s názorem, že když se bude více pravomocí přenášet na kraje, hrozí ztráta transparentnosti. V regionech údajně mohou hrát roli různé politické a jiné preference. HARTMANN: Je velmi dobře, že projekty financované ze strukturálních fondů musejí fungovat v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, což je podmínka transparentnosti. Nepodezříval bych krajské orgány, že by nechtěly dodržovat pravidla hry. Kraje mají své priority a mají mít možnost hovořit do projektů a podílet se na jejich řízení. Na druhé straně je třeba jasně říci, že i Evropská komise hovoří o tom, že část projektů by měla být řízena regionálně, zatímco část by měla být řízena tematicky. Zajímavá je zkušenost Irska, v němž žádné regionální orgány nedistribuovaly prostředky ze strukturálních fondů. Tyto prostředky byly rozdělovány centrálními ministerstvy. Bezpochyby Irsko bylo velmi úspěšnou zemí, která dokázala prostředky nejen vyčerpat v maximální možné míře, ale také maximálně efektivně.
EURO: Evropská komise chce celý proces čerpání z fondů zjednodušit. Neumožní to ale hodnotícím komisím, aby jednotlivé projekty hodnotily spíše na základě subjektivních kritérií? HARTMANN: Jsem přesvědčen, že hodnotitelské komise budou jmenovány velmi odpovědně nejen na úrovni krajů, ale i na úrovni jednotlivých ministerstev. Efektivnost jednotlivých programů navíc sledují monitorovací výbory. Zkušenost s využitím předvstupní pomoci je poměrně dobrá. Tato pomoc byla rozdělována velmi transparentním způsobem a nebyla žádným zásadním způsobem zpochybňována.
EURO: Slovo ministra nebo jeho prvního náměstka může být docela jasnou direktivou pro členy hodnotící komise… HARTMANN: Systémů hodnocení je řada. Některé projekty hodnotí pracovníci ministerstva, jiné nezávislé konzultační společnosti. Hodnotitelské komise jsou zpravidla složené nejen ze zaměstnanců ministerstva, ale i jiných resortů, krajů, různých profesních sdružení, organizací. Nestává se, že by ministr rozhodoval o přidělení dotace v rozporu s doporučením hodnotitelské komise.
EURO: Ministr ale může mít vliv na to, jak tato komise rozhoduje. HARTMANN: Ministr nese odpovědnost za všechny prostředky, které jsou v jeho kapitole, ať už jde o národní programy, nebo o prostředky Evropské unie. Je nakonec vždy odpovědný za to, jak jsou projekty vybrány, jak jsou vyhodnoceny. Má vždy tu možnost nejen ovlivnit, ale i rozhodnout o tom, jak budou prostředky rozděleny. Ministr však v zásadě nikdy nerozhodl proti doporučení hodnotitelské komise. To dává jasný signál, že vše probíhá transparentně. Je samozřejmě třeba se připravit na to, že bude větší počet žadatelů než schválených projektů. Stává se poměrně často, že ti žadatelé, kteří neuspějí, mají různé výhrady vůči transparentnosti. Po bližším zkoumání se většinou zjistí, že veškerá rozhodnutí byla učiněna zcela v souladu s pravidly, zákony a se zaměřením programů.
Ivo Hartmann (28), první náměstek ministra pro místní rozvoj. Na ministerstvu zastupuje Unii svobody, byl blízkým spolupracovníkem šéfa této strany Pavla Němce, který ve Špidlově vládě vedl právě tento resort. Není vyloučeno, že Hartmann zůstane ve funkci náměstka i po příchodu nového ministra Jiřího Paroubka ze sociální demokracie. Hartmann se narodil v Brušperku v Moravskoslezském kraji. Absolvoval politologii na Masarykově univerzitě v Brně a získal titul MBA na vysoké škole ESMA v Barceloně. Byl asistentem předsedy Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho a v letech 1998 až 2002 poradcem předsedy poslaneckého klubu Unie svobody Karla Kühnla. V roce 2002 byl jmenován prvním náměstkem ministra pro místní rozvoj a jeho úkolem bylo především koordinovat sekce cestovního ruchu a strukturálních fondů Evropské unie. Je svobodný. Mezi jeho koníčky patří cestování, relaxačně sport, historie a filosofie.
