Sazby daně z příjmu právnických osob se sice o něco sníží, ale podnikatelé budou platit stále víc. Od hrozeb převodu mateřských firem do zahraničí k jejich uskutečnění je zřejmě jen krůček.
říká předseda Hospodářské komory hlavního města Prahy Petr Kužel
Sazby daně z příjmu právnických osob se sice o něco sníží, ale podnikatelé budou platit stále víc. Od hrozeb převodu mateřských firem do zahraničí k jejich uskutečnění je zřejmě jen krůček.
Podle koaličního návrhu by se měla postupně snižovat sazba daně z příjmů právnických osob. Z dnešních 31 na 28 procent příští rok, 26 v roce 2005 a cílových 24 procent v roce 2006. Řadu položek by si však už podnikatelé nemohli dát do nákladů, většina služeb a některé zboží dnes podléhající nižší dani z přidané hodnoty by se už od příštího roku přesunulo do 22procentní sazby. Aby státní rozpočet o nic nepřišel, nahoru půjdou i daně spotřební, včetně těch na pohonné hmoty. Firmy by měly navíc patrně také převzít výplatu nemocenských dávek. A co na to podnikatelé? Zeptali jsme se předsedy Hospodářské komory hlavního města Prahy Petra Kužela.
* Co vás napadne nejdřív, když se na navrhované úpravy daní podíváte?
Všechny připravované daňové novely mají dva stejné principy: Za prvé - jak sešněrovat a svázat už tak svázané podnikatelské prostředí. Za druhé - jak ničit duševní zdraví podnikatele. Bohužel máme jednu z nejméně organizovaných státních správ, zato jednu z nejdražších v Evropě. Místo aby se někdo staral jak naučit úředníka vybírat daně, stavíme novely zákonů tak, aby úředník nemusel dělat nic a veškerá zodpovědnost i práce byly na podnikateli. Pokud jde o navrhované úpravy daně z příjmu právnických osob, vůbec nejde o snížení. Na jedné straně se bavíme o snížení sazby o několik procentních bodů, na druhé straně vyškrtáváme věci, které dnes může dávat podnikatel do nákladů. Některé položky s nižší sazbou daně z přidané hodnoty se mají přesunout do vyšší sazby a růst má i spotřební daň. V důsledku tedy nejde o snížení daní, naopak o jejich výrazné zvýšení.
* Podnikatelům se tedy říká, že budou platit menší procento, ale nakonec budou platit více než dosud?
Připadá mi, jako by někdo systémově zkoušel, co je podnikatelská sféra schopna snést, a pro prosazení vlastních zájmů vypouští jakési zkušební balonky. Příkladem mohou být třeba registrační pokladny. Víme přece, že je to jen další zátěž pro podnikatele. V zahraničí, kde je zavedli, nic pozitivního nepřinesly. Ale debata přirozeně přitáhne pozornost a zaměstná podnikatele. A když pak od registračních pokladen ustoupím, mohu si například prosadit novelu o pojistném, protože podnikatelům už nebudou stačit síly na to, aby bojovali na více frontách. Jde-li skutečně o systém, pak je velmi nečestný a jeho nositelé by neměli nadále určovat směr této země.
* Jaká sazba daně by byla pro podnikatele únosná?
Pokud bychom se skutečně dostali na 24 nebo 20 procent při zachování daňových nákladů, ale nezvyšovali bychom obratem spotřební daně a nedělali přesuny z pětiprocentní daně z přidané hodnoty do 22procentní, šlo by o optimální daň. Příslušné materiály však bohužel připravuje skupina osob, které jsou odborníky pro stát, ale naprosto netuší, jaká je situace v podnikatelské sféře, která peníze produkuje. Někdo z nich by se měl zeptat podnikatelů, kolik peněz spotřebují uvnitř firmy, kolik peněz budou potřebovat na reinvestice a kolik jim zbude.
* Čtyřiadvacetiprocentní sazba v návrhu je, ale má se jí dosáhnout až za tři roky. Příští rok by měla být sazba 28 procent, v roce 2005 potom 26 procent.
Je to pouze líbivé gesto politické reprezentace, která si tak připravuje půdu před dalšími volbami. Vůbec nejde o to, aby to bylo užitečné. Jde o politické gesto a o naplnění koaliční smlouvy.
* Osoby samostatně výdělečně činné platí nyní důchodové a zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, který činí 35 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji. Koalice však navrhuje zvednout vyměřovací základ až na padesát procent rozdílu mezi příjmy a výdaji, takže budou platit víc.
To je důkaz toho, že vládní odborníci podlehli tlaku odborů. Ty tvrdí, že zaměstnanec platí sociální a zdravotní pojištění zaměstnavateli a doplácí na něj. Tripartita nechala situaci prověřit a podle mých informací odborníci zjistili, že tomu tak naprosto není. Myslíme si, že by se zátěž osob samostatně výdělečně činných neměla zvyšovat.
* V souvislosti s uvažovaným zvýšením vyměřovacího základu zaznělo z podnikatelských řad, že to povede k tomu, že řada firem a firmiček zanikne, zato bude více nezaměstnaných, kteří budou znamenat větší zátěž pro státní rozpočet. Souhlasíte s tím?
V podstatě k tomu nemám co dodat. Někdo by se už také měl konečně zamyslet, jaká černá díra je zdravotnictví. Někdo by měl už být konečně zodpovědný za to, kde končí miliardy, které jdou ze státního rozpočtu do nemocnic. A současně se zamyslet nad tím, že nemocnice by měly řídit manažeři, ekonomičtí ředitelé odpovědní za jejich chod. V ostatních oborech víme, kam plynou finanční prostředky. Nemusí se nám to líbit, ale alespoň to víme. V případě zdravotnictví se však obávám, že to dnes nikdo ani neví.
* Řešit se opět bude i to, že nemocenskou by měli svým zaměstnancům vyplácet firmy. Jaký dopad to bude mít?
Rozhodně negativní, a to na všechny firmy bez rozdílu velikosti. Na výplatu nemocenské nejsou fondy. Dali jsme spočítat, jakou ztrátu bude pro podnikatele představovat, pokud na ně stát převede výplatu nemocenské. Firma bude v takovém případě dávat až padesát procent měsíčního zisku. Kvůli nedostatku financí pak bude pro podnikatele problém připravit se na evropský trh, což bude měsíčně stát patnáct až dvacet procent stávajícího měsíčního zisku. Všichni víme, že musíme do Evropské unie vstoupit, ale vláda nedělá nic pro to, aby ozřejmila, co je to evropský trh. Vynakládá neuvěřitelné prostředky na pozitivní reklamu v televizi, ale vůbec se nedívá na to, co vstup do Unie udělal s Rakušany či Portugalci. V Portugalsku opustilo během necelých dvou let trh sedmdesát procent malých a středních firem, v Rakousku to bylo třicet až 35 procent. A sanace firem stála tyto státy obrovské prostředky.
* Vstup do Unie bude zřejmě tuzemské firmy něco stát. Pokud začnou platit dnes navrhovaná daňová pravidla, není to jako kdyby vláda podnikatelům navíc ještě vrazila nůž do zad?
Místo, aby se podnikatelská sféra stabilizovala a připravila se na pro sebe zcela zásadní krok, tak jí někdo uvnitř státu situaci ještě komplikuje. Zahraniční firmy a řetězce to nepostihne, protože vědí, co je čeká. A kdyby se s tuzemskou dceřinkou něco stalo, mateřská společnost jí pomůže. Malé české podniky však bude vláda muset podpořit. Místo toho však zatím vymýšlí další kroky jak rozvoj zbrzdit.
* Daňové sazby u našich sousedů jsou příznivější. Na Slovensku má být daň z příjmu právnických osob od příštího roku dvacetiprocentní, v Maďarsku a Polsku jsou daně ještě nižší. Tak proč zůstávat v Česku?
Všechny novely zákonů, které se dnes v Česku přijímají, jsou bohužel namířeny proti zkvalitnění podnikání. Pokud se všechny tyto podněty prosadí, budou mít jediný výsledek: střední a velké firmy založí v Česku dceřiné společnosti a matky převedou do zahraničí. Ještě před několika měsíci hovořili podnikatelé o Německu, dnes se mluví o Slovensku, protože je nám mentálně blíže a nebude tam ani jazyková bariéra. Na Slovensku je každý sedmý pracovník zaměstnancem státu. Nemají vlastní firmy a přidanou hodnotu, aby se mohli rozvíjet. Lákají tedy investory a daří se jim to. A pokud si někdo v Česku přeje, aby malý český trh ovládly zahraniční firmy se zahraničním vlastníkem, tak podobné návrhy jsou přesně tou správnou cestou.
