Plán restrukturalizace OKD stále není, ve hře je zrcadlo
Situace v Ostravsko-karvinských dolech se čím dál více přiostřuje a boje mezi jejich majoritním vlastníkem Karbon Investem, reprezentovaným Viktorem Koláčkem, Petrem Otavou a Janem Przybylem, na straně jedné a státem na straně druhé neutichají. Ba naopak. Zatím poslední kapkou do ohně byla valná hromada na počátku července, kdy uhlobaroni vahou své majority prosadili odvolání Jaroslava Boráka (FNM) a Vladislava Schroma (ČSSD) z představenstva podniku.
Karbon Invest v OKD vlastní 48,5 procenta a navíc přes spřízněné firmy ovládá celý domácí trh s černým uhlím, zatímco stát drží pouze 45,88 procenta.
Odchod zástupců státu vyvolal řadu negativních ohlasů. Například premiér Miloš Zeman uvedl, že Borák a Schrom byli odvoláni z čela OKD, protože vláda nepřijala návrh majoritního vlastníka na rozdělení dolů na státní a soukromou část.
Podle šéfa dolů Viktora Koláčka však přímá souvislost mezi odvoláním dvou členů představenstva a zamítavým stanoviskem vlády k programu restrukturalizace předloženým představenstvem OKD neexistuje. Takovou souvislost vyloučil i mluvčí OKD Radek Chalupa: „Jedná se o personální změny diktované potřebami zdravého vývoje s vyloučením spekulací. S tím ostatně souhlasí i náměstek ministra průmyslu a obchodu Robert Sýkora, když říká, že respektuje potřebu majoritního vlastníka mít v představenstvu výkonný tým odborníků. „Stát má řadu dalších nástrojů jak zjistit, co se v podniku děje, tvrdí. Do dozorčí rady alespoň usedl poslanec ČSSD Břetislav Petr. Ten v OKD pracoval 36 let, z toho dvacet působil jako hlavní inženýr dolu.
Navíc Vladislav Schrom i nadále zůstal v čele stoprocentní dcery podniku OKD Restrukturalizace. „Neberu to jako žádnou mstu a ani osobně, řekl týdeníku EURO ke svému odvolání. Jaroslav Borák se k celé věci odmítl vyjádřit. Zdroj blízký Fondu národního majetku však uvedl, že je to akt pomsty za to, že státní úředníci nedokázali prosadit penězovod z eráru.
Příkladem budiž úhrady za rekultivaci území bývalé koksovny Karolína, které Fond národního majetku letos pozastavil. Vedení dolů tvrdí, že jim tak vzniká stomilionový dluh. Supervizor fondu totiž v říjnu loňského roku navrhl, aby ceny za odvoz a ukládání odpadů byly rozděleny do dvou kategorií na nebezpečné a ostatní, zatímco dosud se fakturovala jednotná. S touto úsporou sice OKD Rekultivace souhlasily, odmítají však vrátit zhruba 25 milionů z fakturace za loňský rok. „Trváme na tom, aby rozdíl byl uhrazen. Dokud se nedohodneme, nebudeme nic proplácet, uvedl mluvčí fondu Otakar Veverka. OKD na to prozatím reaguje pozastavením prací na Karolíně a upozorňuje na nutnost snížení počtu pracovníků.
MPO prosazuje zrcadlo.
Kabinet návrh restrukturalizace dolů smetl ze stolu na svém zasedání 23. června. „Vláda odmítla návrh pana Koláčka, který byl pro stát velmi nevýhodný, ale zpracovala návrh vlastní, který bude předmětem dalšího jednání, uvedl premiér Miloš Zeman. Konečná verze má být hotova v září.
Pro stát je hlavní prioritou udržet zaměstnanost v regionu, a zachovat tedy další těžbu. Sociálnědemokratický poslanec Lubomír Zaorálek, jenž byl zvolen za severní Moravu, dokonce tvrdí, že podnik vůbec není potřeba dělit. Dotace prý budou moci do dolů proudit i po vstupu do Evropské unie. Nicméně ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr s rozdělením OKD na státní útlumovou a soukromou činnou část, tedy v podstatě s již předloženým řešením, souhlasí.
Háček je ovšem jinde. Představenstvem navržený model totiž prý představuje závažný legislativní problém. „Nebylo vyloučeno, že stát se dopustí závažných nevratných kroků, tvrdí Zaorálek. Náměstek Sýkora proto navrhuje „zrcadlový postup . Tedy že by si Karbon Invest založil svoji akciovou společnost, do níž by mu byla výměnou za jeho podíl v OKD převedena těžební část.
Toto řešení však Koláček odmítá. Je to pochopitelné. V OKD totiž zdaleka nejde jenom o revíry, ale také o spoustu dalšího majetku, například čtyřicet tisíc bytů, miliardový hotel Permon na Slovensku, dopravní divizi a řadu dalších obslužných činností. Ty vznikly ještě za komunismu, aby zajišťovaly horníkům co největší komfort. A o to se přirozeně vedou největší spory. Konsenzus panuje jedině v tom, že ta část, do níž plynou dotace z rozpočtu, by měla být státní.
Peníze na Ostravsko.
Vládní úředníci by byli nejraději, kdyby státní část OKD obsahovala nejenom útlumové aktivity a byla příjemcem dotací a sociálních dávek pro horníky, ale i majetek, jenž není v přímé souvislosti s těžbou. Ten by se pak postupně prodával a z výtěžku by se mohly financovat nové projekty, například průmyslové zóny a další pracovní příležitosti pro propuštěné horníky. „Prostě by se ty peníze vracely zpět do regionu, říká Sýkora. Například byty by se mohly prodat nájemníkům třeba po padesáti tisících korun a to už dohromady dělá dvě miliardy.
Stát by si zároveň rád ponechal v těžební části určitý kontrolní balík, aby měl jistotu, že uhlobaroni doly nezavřou bez jeho vědomí.
Tento model má však dvě podmínky. Jednak musí být dokončena inventarizace majetku OKD a pak musí vláda schválit útlumovou vyhlášku a dořešit sociální a obligatorní dávky horníkům. „Soupis majetku je podle pana Otavy už hotov a vyhlášky by vláda měla schválit v červenci, upřesnil náměstek.
Ještě se ovšem musí podle něho vymyslet přísný kontrolní mechanismus státního podniku. Ten by totiž disponoval opravdu obrovským majetkem a to by mohlo nenechavce svádět.
Samozřejmě že se připouští ještě jedna varianta: státní podíl v OKD se prostě může nabídnout k odkupu. „Peníze za to by však nebyly moc velké a navíc by zůstaly ve FNM, a nešly tedy celé na severní Moravu, konstatuje Sýkora. Třetí možnost podle něho zatím není, ale nevylučuje, že někdo na něco dalšího ještě přijde.
Po pravdě řečeno, už přišel. Již před několika měsíci se objevily zprávy o aktivitách skupiny lidí kolem vysokého funkcionáře ČSSD Jaromíra Kuči. V souvislosti s připravovanou restrukturalizací hutnictví vznikla myšlenka převést státní podíly nejen v hutích, ale i v dalších firmách včetně OKD na nově vytvořený regionální holding. Ten by vykonával jednak vlastnická práva v podnicích, ale zároveň by podnikal v regionu při budování infrastruktury. Jeho aktivita měla být financována úvěry, za něž by holding ručil právě státními akciemi. Tento záměr měl podporu v regionu napříč politickým spektrem, i když jeho ekonomická realizovatelnost i smysluplnost je přinejmenším sporná.
Zatím se prý nejedná.
Na novém projektu nyní pracuje skupina složená ze Sýkory, náměstka ministra financí Zdeňka Petříčka a místopředsedy Fondu národního majetku Karla Zemana. Ta by v průběhu srpna chtěla vymyslet varianty řešení, aby vláda mohla v září hotový model schválit.
Sýkora tvrdí, že všechny kroky se konzultují s komisí pro restrukturalizaci OKD, v níž kromě poslanců, zástupců ministerstev, FNM, odborů a dalších institucí zasedají i Viktor Koláček a Vladislav Schrom za OKD. Ti však říkají něco jiného. Podle Schroma je největším problémem právě to, že strany spolu nejednají. A to už dávno měly začít, pokud má být situace vyřešena do září.
Stejně tak smýšlí i majoritní vlastníci. „Podotýkáme, že mezi oběma hlavními akcionáři nedošlo k jediné schůzce řešící danou problematiku, docházelo k neoficiálním zákulisním diskusím bez účasti Karbon Investu, sepisování stanovisek a spekulativních vývodů, které jednoznačně poškozovaly OKD. Výčet svědčí o jednoznačné neodbornosti a neprincipiálním přístupu zástupců státu v představenstvu, uvádí ve svém stanovisku pro týdeník EURO.
Esa má Karbon Invest.
Sýkora předpokládá, že restrukturalizace dolů by mohla nastartovat do konce roku. Schrom však o termínu 1. leden 2000 uvažuje jen v tom nejoptimističtějším případě. Celý proces bude totiž provázet ještě řada sporů a půtek.
A Koláček říká rovnou, že „pokud bude návrh jednostranný, nebude ve všech aspektech vzájemně prodiskutovaný a nebude řešit účel, tedy odklon dotací včetně změn zákonných norem, lze předpokládat odmítavý postoj Karbon Investu .
Bohužel pro vládu, trumfy má v rukou právě on. Vahou svých osmačtyřiceti procent může stát kdykoliv přehlasovat. A pro sociálnědemokratický kabinet jako dostatečná hrozba působí i třicet tisíc zaměstnanců. A o ty jde v první řadě. „Je to soukromý vlastník s ryze podnikatelským záměrem a může značně urychlit proces útlumu, varuje Zaorálek.
Sýkora je však optimista a myslí, že obě strany se domluví. Podle něho je zbytečné používat nátlakové akce typu diktovaných cen uhlí či změny licenční politiky. V obou těchto případech vlastně vláda OKD šla už na ruku: ceny černého uhlí byly zvýšeny a dovozy z Polska klesly zhruba na polovinu.
