Hodnotu čínských firem již vyhnala armáda drobných investorů na více než dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Z přepáleného růstu a bubliny u části čínských firem ale už začínají mít obavy dokonce i makléřské společnosti, které z burzovní horečky těží. Několik z nich zvýšilo požadavky na hodnotu akcií, které jsou zastaveny proti úvěrům. Výsledkem byl minulý čtvrtek drastický propad šanghajské burzy o 6,5 procenta. V předchozích dnech přitom zažila patnáctiprocentní růst vzhůru.
Právě obrovské výkyvy na burze svědčí o tom, že více než racionálními argumenty se investice řídí davovou psychózou. Číňané totiž rádi jdou s proudem. Když byly módní reality, nakupovali mohutně byty v tamních metropolích. Minulý rok vsadili na akcie, přičemž jejich investiční apetit ještě povzbudila prostřednictvím státních médií komunistická vláda.
Čínští střadatelé vybrali miliardy dolarů ze svých úspor, realit či spořicích produktů a vrhli se na akcie. „Jestliže všichni vaši přátelé nakupují akcie a mluví o tom, a vy nekupujete, pak se s nimi nemáte o čem bavit,“ popsala davové chování Liu Weiová v listu The Wall Street Journal.
Negramotní investoři
K růstu burz navíc pomáhá rovněž čínský postoj k riziku, kdy tamní investoři jsou spíše hráči, které nezajímá skutečná výkonnost firem a dají více na rady kamarádů. Řada z nich neumí ocenit riziko a nerozumí investicím. Ostatně ne náhodou je nejvetším centrem hazardu čínské Macao. Pozoruhodným faktem je to, že podle Deutsche Bank je šest procent nových investorů negramotných.
Růst akcií výš a výš lákal v minulých měsících na burzu stále nové spekulanty, kteří hnali hodnotu cenných papírů opět vzhůru. Akcie tak prudce rostly díky lakotě drobných investorů, kterou však stejně rychle může vystřídat strach ze ztráty, jenž naopak potáhne čínské burzy rychle dolů.
Varianty pádů
Pád navíc ještě mohou zrychlit vynucené prodeje. Při prudkém propadu by totiž řada drobných investorů musela akcie prodávat, aby splatili půjčky. Zvýšená nabídka cenných papírů by následně tlačila ceny dolů. Ostatně čínští investoři mají s brutálním propadem zkušenosti. V říjnu 2007 index šanghajské burzy prolomil hranici šesti tisíc bodu, vzápětí se propadl během následujících dvanácti měsíců na hodnotu okolo 1700 bodů.
Pád čínských akcií by navíc mohl poslat dolů i další rozvíjející se trhy a vyvolat řetězovou reakci na celém světě. Zároveň by měl nepříznivý dopad na spotřebu čínských domácností, což by se promítlo do ochlazení čínské ekonomiky. Cíl tamních komunistů v podobě sedmiprocentního ekonomického růstu by byl ohrožen. Otázkou ovšem je, zda čínská vláda může rostoucí úvěrovou a akciovou bublinu zvládnout. Jak ukazuje příklad USA v roce 2008, nebude to vůbec jednoduché.
Čína je na tom podobně jako Spojené státy před sedmi lety. Američané tehdy neměli data o tom, jak velký je objem špatných hypoték a zvláštních cenných papírů, pojistek a podobně, které byly na zmíněné hypoteční úvěry navázány. Problémem bylo to, že americké úřady a centrální banka Fed neměly ponětí o rozsahu celého problému. Stejne tak čínská vláda nemá plně pod kontrolou takzvané „stínové bankovnictví“ a produkty wealth managementu. Možná nejvetší hrozba pro světovou ekonomiku tak nyní vzniká v říši středu.
Čtěte také:
Na čínských burzách obchodují i uklízečky, experti čekají brzký pád
Z čínských firem se stávají obři. Na burze překonávají Facebook či Amazon
Čínské akcie na sedmiletých maximech. Letos rostou už o 20 procent
