Čtyřicet světových burz se během minulého týdne propadlo o dvacet procent od maxim, čímž se dostaly do medvědího trhu. Na trzích evidentně přestává „hrát hudba“ naplno a občas se dokonce zcela odmlčí.
Trhy postihuje pád cen ropy, zpomalení Číny a stav jejích bank a rovněž je čím dál víc trápí otázka, zda je centrální banky opět dokážou zachránit. Právě ty ale mají na současném propadu burz lví podíl stejně jako v roce 2008.
Nízké úrokové sazby v polovině minulé dekády a fakticky nulové v posledních letech přiměly banky, penzijní fondy a další investory jít do rizikových investic. „Dokud hraje hudba, tak se tančí,“ glosoval ostatně situaci v červenci 2007 šéf Citigroup Charles Prince.
„A my stále tančíme.“ Podobně by mohl komentovat stav v posledních měsících a letech. Hudba ale v roce 2008 dohrála, načež přišla největší finanční krize od druhé světové války. Mrtvolné ticho pak jen občas přerušil umíráček za další padlou banku.
Stejně jako před sedmi lety se i nyní problémy objevují nikoli během uvolněné měnové politiky, ale až po jejím zpřísnění.
Finanční krizi v roce 2008 totiž předcházelo zvýšení extrémně nízkých úrokových sazeb. Dražší náklady na kapitál následně odhalily jeho neefektivní alokaci a chybné ocenění rizika, což vedlo k vytváření bublin na trzích.
Největší světové centrální banky se bohužel z krize nepoučily. V reakci na ni vrhly do ekonomik během let biliony dolarů, což vyhnalo cenu realit, akcií či dluhopisů do stratosféry. Kapela složená z guvernérů centrálních bank hrála na trzích evidentně příliš dlouho a příliš nahlas. Centrální bankéři promeškali správný okamžik nechat trhy vlastnímu osudu.
O tom mimo jiné svědčí i nové „názvosloví“ u technologických firem. Zatímco před kvantitativním uvolňováním centrálních bank se technologickým firmám s hodnotou ve výši nejméně jedné miliardy dolarů říkalo „unicorn“ (jednorožec), protože byly nevídaným jevem jako bájný tvor, nyní už rizikoví investoři používají slovo „decacorn“ pro technologické firmy s hodnotou přes deset miliard dolarů, jako je Uber a další.
Obrovské výprodeje na burzách po letech pumpování peněz do ekonomiky zřetelně odhalily, že centrální bankéři nejsou vševědoucí
Bublinami na trzích se ale národní banky nenechaly příliš znepokojit, stejně jako před krizí 2008. Deformovaná cena peněz se však projevila nejen v cenách akcií či realit, ale rovněž se promítla do kapitálově náročných investic například v oblasti těžby ropy či zemního plynu.
Následný propad cen energetických surovin, k němuž přispěly i nové investice, vyvolal krachy řady firem. Padl například uhelný kolos Arch Coal. Bankroty ale způsobí potíže rovněž bankám, které půjčovaly těžařům. Ukazuje se, že zlevnění peněz přineslo neefektivní alokaci kapitálu, kterou obnažil strmý propad cen ropy, jemuž centrální bankéři nemají možnost zabránit.
Obrovské výprodeje na burzách po letech pumpování peněz do ekonomiky zřetelně odhalily, že centrální bankéři nejsou vševědoucí, což může podkopat důvěru trhů v jejich schopnosti zajistit ekonomický růst a stabilitu finančních trhů. Zvláště když už vystříleli téměř veškeré náboje, které měli k dispozici. Sazby jsou na nule a bilance centrálních bank nafouknuté jako balon.
Čtěte také:
Globální akcie se přehouply do medvědího trhu, od loňska ztratily pětinu
Evropské akcie jsou nejlevnější od podzimu 2014, přenáší se na ně ropný splín
