Letošní očekávané zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou dopadne tvrdě nejen na finanční trhy, ale rovněž na samotný Fed. Důvodem je končící program velmi uvolněné měnové politiky. Od podzimu 2008 Fed nakupoval v obrovských objemech cenné papíry, čímž dramaticky nafoukl svou bilanci. Ještě v září 2008 spravoval Fed majetek v hodnotě kousek pod jedním bilionem dolarů. Dnes jeho bilance dosahuje 4,5 bilionu dolarů.
Cenné papíry včetně těch s delší dobou splatnosti přitom centrální bankéři nakupovali rovněž v době, kdy trhu vládly rekordně nízké úrokové sazby, jež byly produktem přímo souvisejícím právě s politikou velkého pumpování peněz do ekonomiky. Růst sazeb přitom způsobí pokles hodnoty cenných papírů, a to se nutně promítne do ztrát americké centrální banky. Ceny dluhopisů se totiž jak známo pohybují opačně než úrokové sazby.
Podobnému dilematu ostatně čelí i Evropská centrální banka, která zahájila své kvantitativní uvolňování na začátku měsíce. Už tehdy byly výnosy státních dluhopisů rekordně nízké, takže dluhopisy byly naopak rekordně drahé. ECB se tak fakticky od samého začátku svého velkého projektu musí smířit se ztrátami.
Finanční trhy tak čekají zajímavé časy, pokud Fed skutečně udrží nastavený kurz od pumpování peněz do ekonomiky směrem ke zvyšování úrokových sazeb
Čím delší bude splatnost portfolií Fedu i ECB, tím větší je riziko ztrát. Americká centrální banka nicméně alespoň v prvních letech kvantitativního uvolňování na nákupech cenných papírů vydělávala. Z toho mohla těžit americká státní kasa, kam zisky Fedu plynou. V následujících letech ovšem reálně hrozí, že američtí centrální bankéři budou počítat ztráty.
Fed musí přemýšlet, co udělá s více než třemi biliony dolarů v cenných papírech, které během let nakoupil. O návratu bilance k normálnější velikosti už hovořila šéfka pobočky Fedu v Clevelandu Loretta Mesterová. Podle ní k tomu musí dojít „postupným a předvídatelným vývojem“. Samotný prodej cenných papírů i jejich postupné splácení ale bude mít dopad na finanční trhy, protože to bude znamenat stahování peněz z oběhu. To samo o sobě bude znamenat zpřísnění měnové politiky v USA.
Přijde šok?
Finanční trhy tak čekají zajímavé časy, pokud Fed skutečně udrží nastavený kurz od pumpování peněz do ekonomiky směrem ke zvyšování úrokových sazeb. Zatím jsou však zejména americké burzy velmi klidné. Index volatility VIX, zvaný též index strachu, se od začátku roku propadl téměř o třetinu. Šéf pobočky Fedu v St. Louis James Bullard se proto obává, že reakce ukolébaných trhů na zvýšení sazeb může být velmi prudká.
Stejně jako v červnu 2013, kdy po slovech tehdejšího guvernéra Bernankeho o přípravě utlumení měnových stimulů došlo k dramatickému propadu cen akcií. Vzhledem k přílišnému klidu na trhu a spoléhání investorů na Fed může přijít obrovský šok i kvůli pouze symbolickému zvýšení ceny peněz.
Čtěte také: Fed ještě sazby nezvýší, akcie v EU dosáhly nových rekordů Plán kvantitativního uvolňování mezi členy ECB kontroverzi nevyvolal
