Čím dál víc platí, že české soudy, policie, státní zastupitelství a systém insolvenčních správců a exekutorů jsou největší brzdou tuzemské ekonomiky. O nápravě celého systému přitom vlády – bez ohledu na to, zda patří nalevo či napravo – více mluví, než dělají. Už roky se proto vtipkuje na účet české justice ve stylu: Není důvod si najímat drahého advokáta, když si lze koupit levného soudce.
Posledním křiklavým příkladem faktické slepoty „české spravedlnosti“ je hrozba odchodu Brano Group miliardáře Pavla Juříčka do Nizozemska. Důvodem je Juříčkova investice do firmy Mora-Top, o niž však za nečinného přihlížení soudu a policie přichází v insolvenčním řízení. Samotný Juříček považuje celý případ za ukázku toho, jak pracuje konkurzní mafie.
Jistě, jedna vlaštovka jaro nedělá, ale takových případů nefunkčnosti justičního systému je jen v posledních letech dlouhá řada: od podivného konkurzu OP Prostějov a loterijního kolosu Sazka přes stíhání řady soudců kvůli úplatkům až po skutečnou „třešničku na dortu“, kterou je divoká privatizace Mostecké uhelné společnosti. Tu nakonec dotáhla do konce švýcarská justice, což je naprosto otřesné! Jak je možné, že pochybné transakce místo českých policistů, státních zástupců a soudců museli šetřit Švýcaři? A to za nečinného přihlížení tuzemských politických elit? Dost smutná vizitka.
Švýcarští vyšetřovatelé a státní zástupci navíc byli ve své snaze úspěšní a dokázali po osmi letech rozmotat síť desítek nastrčených firem, které fungovaly v desítkách daňových rájů od Lichtenštejnska přes Gibraltar až po Panenské ostrovy. Výsledkem bylo odsouzení Antonína Koláčka, Marka Čmejly, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého, Petra Krause a Jacquese Groota za jejich účast na divoké privatizaci mosteckých uhelných dolů.
A jaký byl hlavní rozdíl mezi tuzemskou a švýcarskou justicí? Už během vyšetřování informoval švýcarský list Neue Zürcher Zeitung, že místní prokuratura se domnívá, že „Česku zkrátka chyběla vůle případ objasnit“. V české justici se jednoduše nenosí dotahovat složité případy do konce. A troufnout si potrestat miliardáře bylo něco zcela nepředstavitelného. Možná i proto jeden z divokých privatizátorů Mostecké uhelné společnosti Marek Čmejla v rozhovoru pro Právo prohlásil: „Jsem zklamaný z kvality práce švýcarské justice.“
Má zcela jistě pravdu: určitě po zkušenostech s českými vyšetřovateli a státními zástupci neočekával tak důkladně odvedenou práci ze strany Švýcarů. Nejen švýcarské hodinky, ale i tamní justice má tak vysokou kvalitu, že to evidentně zaskočilo i protřelého privatizátora Čmejlu.
Česká společnost na prošetření pochybných privatizací, mafiánských konkurzů a dalších lahůdek, stejně jako na potrestání jejich tvůrců stále čeká. Bez toho ale budou tuzemské firmy dál odcházet do zahraničí, aby v mezinárodních arbitrážích mohly po českém státu vymáhat případné škody.
Čtěte také:
Průlomový nález ÚS: Občané budou moci bojovat proti územním plánům
Problémy webu Justice.cz zkomplikovaly podnikatelům začátek roku
