Nizozemský fotbalista Johan Cruy? proměnil svůj sport v disciplínu na půli cesty mezi vědou a uměním
Pozorovatelé amsterdamské pobočky evropské burzy Euronext zaznamenali ve čtvrtek 24. března neobvyklou aktivitu.
Mnoho obchodníků, soukromých i institucionálních, začalo kupovat akcie fotbalového klubu Ajax Amsterdam, až zvedlo jejich cenu o nějakých sedm procent. Náhlý zájem o nizozemský klub vykazoval pozoruhodný rys: objednávky se pohybovaly v částkách těsně nad stovkou eur, tedy pod hranicí rozlišovací schopnosti běžného burziána. Většina objednávek toho dne čítala všehovšudy čtrnáct akcií.
Důvod? Obchodníci skládali poctu muži, jenž má největší zásluhu na tom, že akcie Ajaxu Amsterdam jde vůbec na burze koupit.
Ten den ráno zemřel v Barceloně Johan Cruy? (25. dubna 1947 – 24. března 2015), někdejší hráč a trenér, který pozvedl svůj sport i své okolí, v Amsterdamu a později právě v Katalánsku. Po drtivou většinu kariéry nosil na dresu číslo čtrnáct.
HUBENÝ HOLANĎAN
Ta kariéra byla bohatá. Pro pořádek: na počátku 70. let vyhrál Cruy? s Ajaxem třikrát Pohár mistrů evropských zemí (předchůdce dnešní Ligy mistrů) a s národním týmem byl ve ? nále mistrovství světa. V Barceloně, kde strávil druhou polovinu života, získal jako hráč i trenér celkem pět titulů a vítězství v premiérovém ročníku Ligy mistrů. V obou klubech se zasloužil o vybudování systému výchovy mládeže, jejž dnes kopírují prakticky všichni. Úspěšných hráčů a trenérů však má fotbal mnoho; Cruy? a jen jednoho.
Ten hubený Holanďan je fotbalu tím, čím je pro teoretickou fyziku Albert Einstein nebo pro rockovou kytaru Jimi Hendrix. Teorii relativity dnes na té či oné úrovni chápou středoškoláci, zatímco nemilosrdně zkreslené kytary vládnou tanečním zábavám od Montevidea po Nižnij Novgorod; stejně tak každý dnešní fotbalový trenér stojí, obrazně řečeno, na Cruy? ových ramenou. To není nadsázka: polovinu klubů, které se letos dostaly do závěrečných kol nejkvalitnější soutěže planety, evropské Ligy mistrů, vedou lidé, kteří pod Cruy? em vyrůstali.
Když je řeč o fotbalu, výraz „intelektuální síla“ se obvykle moc nepoužívá; jeho aktéři potřebují k úspěchu především šikovnost, odolnost a disciplinovanost. Cruy? však viděl svůj sport jinak. „Spíš než o fotbal sám a o výsledek každého zápasu jde o práci s prostorem,“ řekl na konci sedmdesátých let trochu vyděšenému sportovnímu reportérovi nizozemské televize.
UBERTE MU PROSTOR
Prostor byl alfou a omegou Cruy? ova pojetí řečené hry. Týdeník The Economist jej ve svém nekrologu označil za protagonistu foucaultovského myšlení o mnohovrstevném významu prostoru. V praxi to vypadá zhruba tak, že máteli míč, je nesmysl mířit s ním tam, kde je prostoru málo. Naopak je třeba soupeři prostoru ubírat ve chvíli, kdy drží míč on. Teoreticky je to srozumitelné – ale snadněji se to řekne, než provede. „Hrát fotbal je ta nejjednodušší věc na světě,“ říkal coby trenér, „ale není nic složitějšího než hrát fotbal účelně, tedy jednoduše.“
Hendrik Johannes Cruy?, až do infarktu v roce 1999 vášnivý kuřák, zemřel v Barceloně v 68 letech na rakovinu plic.
O autorovi| DANIEL DEYL deyl@mf.cz
