(EURO 11/2005)
V odstavci věnovaném problematice mýtného jsou bohužel vedle informacích o názorech hejtmanů i zcela zmatečné názory na toto téma. Konkrétně:
1. „Německý model umožňuje pozdější investice do silnic, investoři prostě postaví a prostřednictvím elektronického mýtného budou inkasovat peníze, které do stavby vložili.“ Vámi použitý pojem „německý model“ je zjevně použit pro označení technologie výběru mýtného. Avšak tato technologie nemá vůbec nic společného se systémem financování dopravní infrastruktury a způsobem úhrady takové investice ( Vy asi máte na mysli metodu PPP). Obecně platí, že všechny dostupné technologie umožňují všechny známé způsoby financování dopravní infrastruktury. Jde prostě o dva na sobě nezávislé procesy. Vaše věta je prostě demagogie (jeden konkrétní pojem stavíte do přímé souvislosti s pozitivním jevem).
2. „Rakouský systém založený na lokální kontrole by kamionovou dopravu vyhnal z dálnic na silnice druhé a třetí třídy.“ Opět vycházím z toho, že pojem „rakouský systém“ používáte pro označení technologie výběru mýtného. Samozřejmě opět technologie nemá nic společného s objížděním zpoplatněných úseků po úsecích nezpoplatněných. Důvodem pro objíždění zpoplatněných úseků je komplexní výhodnost takového objíždění. Zkušenosti z výběru mýta v různých zemích však ukazují, že objíždění (je-li vůbec reálné), nebývá v drtivé většině výhodné, neboť vícenáklady (ztráta času, vyšší spotřeba apod.) jsou vyšší než úspora poplatku. Opět Vaše spojení jedné konkrétní technologie s jiným (naprosto nespojeným procesem) představuje čistou demagogii ( jeden konkrétní pojem stavíte do přímé souvislosti s negativním jevem).
3. Dále píšete, že podle pana Bendla zapomínají příznivci rakouského modelu, že jakékoliv brány narazí na problém vlastnických práv k pozemkům. Problém vlastnických práv k pozemkům (ale i k samotným komunikacím, případně jiným objektům na těchto komunikacích) je v ČR opravdu reálný problém. To však hovoří proti jakémukoliv mýtnému systému, protože všechny stávající mýtné systémy používají fyzické brány, rozdíl je pouze v poměru fyzických a virtuálních bran (konkrétně v Německu je fyzických 300 bran kontrolních a 200 bran v místech nefungujícího signálu GPS, virtuálních je celkem cca 2600). Jinak v této záležitosti je zásadní rozdíl mezi dálnicemi (lze vydat jedno stavební povolení) a silnicemi 1. třídy (kde je nutno mít i pro sloupy – nahrazující brány – samostatná stavební povolení).
Ivo Rýc,
i.ryc@econsult.cz
ČLÁNKY DO MAILU