Vesecká hájí svůj zásah do vicepremiérova případu, opozice jí nevěří
Tvrzení proti tvrzení a eskalace nedůvěry mezi politiky. Takový je výsledek týden trvajících pokusů nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké obhájit a vysvětlit svůj fatální vstup do korupční kauzy prvního vicepremiéra Jiřího Čunka. Předseda koaliční vlády Mirek Topolánek (ODS) i šéf lidovců si teď asi užívají klidnějšího spánku, jihlavský okresní státní zástupce Arif Salichov už pilně studuje Čunkův tři a půl tisíce stran tlustý spis a Vesecká trvá na tom, že rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) vyhovět žádosti Čunkových obhájců o výměnu žalobce bylo zákonné, což jí už stačil právním rozborem posvětit ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Naopak sociální demokraté a komunisté dále tvrdí, že převod případu z Přerova do Jihlavy rozhodnutím NSZ a na poslední chvíli byl nezákonný a politicky motivovaný a že šlo o to, zamést Čunkovu pro vládu smrtící kauzu pod koberec. A i oni mají na své straně některé právní autority i státní zástupce. Kde je pravda? Nebo se i nečekaný zvrat v Čunkově případu stane podobně jako kdysi Sarajevo nebo Kubicova zpráva trvalým jablkem sváru, o něž politici povedou léta únavné názorové spory bez konce?
Vesecká: nešlo nereagovat.
K čelnímu střetu nejvyšší státní zástupkyně s kritiky nejnovějšího vývoje v kauze Čunek došlo minulé úterý na schůzi sněmovního ústavně-právního výboru. O slyšení požádala sama Vesecká a vzala svou obhajobu zeširoka. Nejprve si udělala alibi, že ji do funkce v roce 2005 nenavrhl tehdejší unionistický ministr spravedlnosti a dnešní placený spolupracovník premiéra Topolánka Pavel Němec, nýbrž Jiří Vyvadil, bývalý náměstek ministra spravedlnosti a emisar sociálnědemokratického expremiéra Jiřího Paroubka. Pak popsala, jak se NSZ k Čunkově kauze vůbec dostalo. Podle Vesecké NSZ obdrželo 22. května návrh obhájců obviněného Čunka, aby kauza byla odňata Okresnímu zastupitelství v Přerově (žalobci Radimu Obstovi) a přikázána do Prahy. „Nevím, proč to poslali, jestli chtěli pomoci panu Čunkovi nebo zachovat současnou vládu, ale NSZ se návrhem ze zákona muselo zabývat,“ uvedla Vesecká. Zdůraznila, že podnětem se nezabývala ona sama, nýbrž trestní odbor NSZ. Ten údajně získal 29. května spisový materiál a po šesti dnech (v pondělí 6. června) se ředitel odboru Stanislav Potoczek rozhodl žádosti částečně vyhovět. Spis byl tedy odejmut přerovským žalobcům, ale místo Prahy bylo vybráno Okresní zastupitelství v Jihlavě, podléhající Krajskému zastupitelství v Brně (týdeník EURO má informace, že předtím byl neúspěšně sondován převod do Žďáru nad Sázavou). „Rozhodnutí nenese můj podpis,“ podotkla nejvyšší státní zástupkyně s tím, že sama je sice funkčně závislá na vládě, své podřízené státní zástupce na NSZ však zbavit pozice nemůže, což považuje za dostatečný důkaz nezávislosti.
Salichovovi do klína.
Důvodem, proč se do věci vložilo právě NSZ, byl prý obsah žádosti obhajoby. Vyšším kompetentním stupněm nad požadovaným Vrchním státním zastupitelstvím v Praze (VSZ) je totiž jedině NSZ. A na Jihlavu padl výběr proto, že převod do Prahy připadal NSZ riskantní (nedávno Vesecká vyměnila celé vedení tamního VSZ, což by prý působilo podjatě) a v rámci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci připadalo zase v úvahu pouze Krajské státní zastupitelství v Brně, protože Ostrava byla dotčena výtkami obhájců. A z jihomoravských okresů byla podle Vesecké právě Jihlava údajně zkušená a schopná věc převzít. S tím, že se kauzy chopil zrovna Arif Salichov – který mimochodem v roce 1996 působil ve funkci náměstka tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Bohumíry Kopečné, donedávna byl šéfem Unie státních zástupců a Lidové noviny zveřejnily fotografii, na níž je s ministrem Pavlem Němcem, ačkoli tento kontakt vyloučil – už prý ale Vesecká zase nemá nic společného. Jako okresní šéfžalobce měl totiž Salichov právo přidělit Čunkovu kauzu sám sobě.
Zkrátka případ Salichovi padl do klína téměř samospádem, aniž by za to kdokoli nesl zvláštní odpovědnost. Jestli tuto konstrukci kdosi dopředu vymyslel, pak Čunkovi a vládě posloužil znamenitě.
Důvodů bylo dost.
Vesecká tvrdí, že konkrétních důvodů k pochybnostem o vyšetřování bylo hodně. Za prvé prý šlo o procesní chyby. Třeba Krajské státní zastupitelství v Ostravě (KSZ) v listopadu 2006 věc přikázalo přerovským žalobcům „pro dobu policejního prověřování“, jenže to skončilo zahájením trestního stíhání počátkem února 2007, a přesto se o kauzu dál starali Přerovští. „To je v rozporu se zákonem,“ tvrdí NSZ. Za druhé prý policisté postupovali nestandardně. Například tím, že kauza se bez písemného odůvodnění hned na počátku stěhovala ze Vsetína do Přerova právě na návrh policistů, ač to údajně mělo mít v kompetenci KSZ v Ostravě. Vesecké je dále divné tak rychlé stíhání pročunkovských svědků za křivou výpověď, vadí jí neobjektivní výslechy svědků obhajoby i e-mailová korespondence vyšetřovatele Milana Šošovičky s korunní svědkyní Marcelou Urbanovou. A za třetí prý policisté nerespektovali rozsah usnesení Senátu o vydání Čunka ke stíhání. „Není jasné, proč policie zjišťovala údaje o domu Jiřího Čunka nebo proč zkoumala finanční situaci rodiny, a to od roku 1982!“ divila se Vesecká před poslanci ústavně-právního výboru. Po Salichovi prý bude chtít, aby až ve věci rozhodne (lhůta neexistuje), předstoupil před veřejnost a svůj verdikt odůvodnil.
Vyšinskij naruby.
„Pochybností je podle mého názoru po tomto jednání ještě víc než kdy v minulosti,“ kritizoval však setkání poslanců s Veseckou Jeroným Tejc z ČSSD. Sociální demokracie totiž nepřestala trvat na tom, že NSZ vůbec nemělo o kauze Čunek rozhodovat. Vládní poslanci sice s dopomocí Miloše Melčáka zabránili přijetí usnesení, že „došlo k neodůvodněnému zásahu Nejvyššího státního zastupitelství, který situace nevyžadovala“, ale nedonutili opoziční poslance přijmout vysvětlení Vesecké. „Váš zásah velmi poškodil proces demokracie,“ vyčetl nejvyšší státní zástupkyni ústavní právník Zdeněk Jičínský, jenž soudí, že praxe NSZ se řídila spíše totalitním zákonem o generální prokuratuře než zákonem o státním zastupitelství. „Podlomila jste důvěryhodnost státního zastupitelství u veřejnosti,“ vmetl šéfžalobkyni do tváře David Rath, kterému vadí, že neobvyklá pomoc vicepremiérovi podporuje úvahy, že jsou u nás papaláši, k nimž státní orgány přistupují jinak. „Proč vám například nevadilo, že pan Čunek nebyl vzat do vazby? Vždyť zadržena a vzata do vazby byla kdysi náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová nebo Radka Kafková z České konsolidační agentury,“ připomněl politické pozadí. Zásah NSZ by šlo nazvat „Vyšinským naruby“, míní Rath. „Někdejší smutně proslulý sovětský vyšetřovatel hlásal, že obhajoba je součást obžaloby, kdežto v kauze Čunek je obžaloba součástí obhajoby,“ řekl stínový ministr zdravotnictví.
Profesor Jelínek: Kolize se zákony.
Argumentace sociálních demokratů se mimo jiné opírá o právní stanovisko profesora Jiřího Jelínka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, autora učebnic trestního práva. Jelínek považuje postup NSZ za nesprávný. „Ze žádného ustanovení zákona o státním zastupitelství nevyplývá oprávnění nejvyššího státního zástupce odejmout trestní věc ve stadiu skončení vyšetřování jednomu okresnímu zastupitelství a přikázat jinému okresnímu státnímu zastupitelství,“ uvádí se ve stanovisku, které má týdeník EURO k dispozici. „Postup NSZ… podle mého názoru správný nebyl, protože kolidoval s trestním řádem, zákonem o státním zastupitelství a konečně i s interními instrukcemi, to jest Pokyny obecné povahy,“ uzavírá Jelínek. Nad krokem NSZ a Vesecké překvapivě vrtí hlavou i krajská žalobkyně v Ostravě Zlatuše Andělová, která je názoru, že vyšetřování kauzy probíhalo správně. A ačkoli Vesecká uvedla, že obdobných zásahů NSZ bylo v posledních letech nejméně pět, podle Andělové se s podobnou intervencí v Ostravě ještě nesetkali. Co s tím? Když se na posouzení zásahu do Čunkova případu neshodnou právníci, jak se mají shodnout politici! A dokazovat, jestli šikovnou skulinu v zákonech našli obhájci v koordinaci s žalobci, či dokonce s „potentáty“, je ještě složitější. A výsledek? I kdyby Čunek nakonec musel před soud, čas potřebný ke klidnému prohlasování reforem parlamentem vláda dostala.
Je to jeho věc Apelovala bych na odchod Čunka z vlády, říká Renata Vesecká
EURO: Když jste se rozhodovala o výměně Čunkova žalobce, bála jste se nesouhlasu, jaký tento politicky citlivý tah vyvolá? VESECKÁ: Pro rozhodnutí není podstatné, jestli padne vláda, jestli bude Čunek v kabinetu o měsíc či o tři roky déle. Podstatné je právo, které by mělo najít průchodnost za každé situace. Myslím si, že každý státní zástupce musí hledět na tohle. Dalo se předpokládat, že to určitou reakci vyvolá. Ale apeluji na poslance – i když nevím, jestli to má smysl –, aby se zamysleli a aby nenechali právo procházet přes boj o moc.
EURO: A neměla byste apelovat i na pana Čunka, aby nenechal právo procházet přes vládní funkci a odstoupil? VESECKÁ: Určitě. Samozřejmě. Ale to není věc státního zastupitelství. To si musejí politici vyřešit mezi sebou. Je to jeho záležitost.
