Mistr hodinář * Váš legendární hodinářský obchod ve Štěpánské ulici v Praze provozujete již 23 let. Zhruba před rokem a půl jste však otevřeli nový butik na Václavském náměstí, plní očekávání?
Potřebovali jsme obchod na frekventovaném místě, kde je velká koncentrace lidí a tím i potenciálních zákazníků. Vždycky chvilku trvá, než takový obchod vejde ve známost, což ale v tomto případě přišlo docela rychle. Takže ano, jsem velice spokojen.
* Na kolik let máte prostor pronajatý?
Je to na deset let s opcí na prodloužení. Přece jen investice do proměn prostor jsou vysoké, takže na kratší dobu by to nedávalo smysl. Sehnat hezký obchod na dobrém místě dnes není jednoduché.
* Jak se na vašem hospodaření podepsala problematická ekonomická situace v posledních letech?
Paradoxně jsme zaznamenali nárůst tržeb. Tržby nám rostly jak na maloobchodě, tak velkoobchodě Longines, u kterých máme zastoupení pro celou republiku. K růstu tržeb v maloobchodě zásadně přispělo právě otevření nové prodejny na Václavském náměstí. Například předkrizovou úroveň velkoobchod překonal již v roce 2013 a v maloobchodě jsme pokles ani nezaznamenali.
* Co očekáváte od letošního roku?
Pořád přibývá lidí, kteří chtějí mít na ruce kvalitní hodinky. Věřím, že naše tržby dál porostou.
* Zahýbe s trhem sílící švýcarský frank?
Posilování švýcarského franku nám způsobuje ztráty. Frank býval za dvacet korun, teď je za nějakých 26 či 27 korun. Co nám nejvíce komplikuje rozhodování, je nestabilita české koruny vůči zahraničním měnám. ČNB teď navíc znovu uvažuje o dalším oslabování koruny, z čehož radost pochopitelně nemáme. Jinak ale neočekáváme žádné zásadní změny na trhu s luxusními hodinkami.
* Museli jste už zdražovat?
Některé zboží jsme už zdražili. Nicméně ceny jsou v Česku kvůli velké konkurenci stále relativně nízké. Tlaky na cenu jsou při velikosti trhu a zároveň odlivu cizinců ohromné.
* Kolik značek hodinek a šperků prodáváte?
Hodinek máme jedenáct značek, především Rolex, Longines, Carl F. Bucherer, Tudor, Balmain a další. Šperků prodáváme čtyři značky.
* Jaké jsou nejnovější akvizice? A jak vůbec taková jednání probíhají? Jde stále hlavně o osobní vztahy, nebo jak se doba formalizuje, mění se i toto?
Novinky chystáme, ale zatím nemůžeme prozradit nic konkrétního. Během jednání osobní vztahy samozřejmě stále hrají důležitou roli. Klíčová je pověst majitele firmy a úroveň obchodů. Velice důležitá je věrohodnost firmy, její stabilita a všeobecná slušnost, na kterou jsem vždy kladl velký důraz. Víte, jsou to vlastně věci, které by měly být samozřejmostí, ale přesto je často mnozí nedodržují.
* V souvislosti s renomé rodinných firem se v současnosti stále častěji hovoří také o předávání společnosti z otce zakladatele na potomky. Vy s tím ale zjevně žádné problémy nemáte.
To mi nečiní absolutně žádnou starost, dcera mi dělá samé radosti. Mít schopného rodinného zástupce považuji za to nejlepší pro další působení naší firmy. Víte, měl jsem vždy sám jeden problém, a to jazykový. Když vidím a slyším svoji dceru a další nejbližší zaměstnance ve vedení, jak přešaltují z angličtiny na němčinu, italštinu a další jazyky, tak to jsem vždy těmto lidem trochu záviděl. Měl jsem ale v počátcích podnikání i to štěstí, že moje manželka tuto komunikaci se zahraničními partnery vždy bravurně zvládala, což bylo při navazování kontaktů třeba na basilejském veletrhu veliké plus. Já dnes zase dceři můžu pomoci zkušenostmi a kontakty.
* Ještě k vašim hodinářským začátkům. Často zmiňujete zlaté hodinky, na které vám dali peníze rodiče, a to z prodaného býka. Tehdy stály tři tisíce. Jakou hodnotu mají dnes?
Ano, tento příběh se novinářům líbí. Tehdy tři tisíce korun znamenaly strašně moc, byly to pro mne v té době neuvěřitelné peníze. Dodnes jsem za to rodičům vděčný a mám na ně krásnou vzpomínku. A jakou hodnotu mají dnes? Kdybyste k tomu přidal dvě nuly, tak bych vám je stejně za to neprodal.
* Měl jste nabídky?
Ano, ale hodinky prodat nechci. Mají pro mě velkou hodnotu.
