Metanolová kauza, která zasáhla Česko přede dvěma lety, se počtem svých obětí stala druhou nejzávažnější katastrofou v dějinách samostatné republiky. Více životů si vyžádaly jen ničivé povodně v roce 1997.
Stěží se proto lze divit, že vláda zavedla řadu nových opatření, která mají především zabránit pančování alkoholu. Měla tato opatření také skutečný efekt? Dnes, po dvou letech, už můžeme s určitostí říci, že ano. Po jejich zavedení totiž vzrostlo inkaso spotřební daně z lihu. To jasně vypovídá o omezení nelegálního trhu ve prospěch trhu legálního, a tedy kontrolovaného.
Mezi opatření patří kauce na získání kolků, každý kolek má svůj kód, který umožňuje dohledatelnost pohybu každé lahve. Došlo také k zavedení koncesí na prodej alkoholu. Díky tomu dramaticky ubylo míst, která musejí navštěvovat příslušní kontroloři. Výrobci museli zavést do svých provozů kamerové systémy, jež mají zamezit nelegální výrobě na legálních linkách.
Pravdou je, že z čistě ekonomického pohledu není nejlepším řešením represe. Ekonomický cit by velel snížit daně. Skutečně se domnívám, že za metanolovou aférou stojí příliš vysoké zdanění lihu. Jestliže už ale takto vysoké zdanění máme, musí mu odpovídat také přísná kontrola trhu. Jinak, jak jsme až příliš zřetelně viděli, jde o život. To je zřejmě hlavní poučení z metanolové kauzy. Podobně jako v jiných odvětvích, v nichž záleží na bezpečí spotřebitelů, platíme za regulaci daň v podobě vyšší ceny a nižší konkurence. V případě české lihové daně však tato cena zjevně má své opodstatnění a stojí za to ji zaplatit.
Před zavedením zmiňovaných opatření jsme objem nelegálního obchodu odhadli téměř na polovinu legálního. Odhad vychází hlavně ze soudních výpovědí svědků v metanolové kauze. Stát tedy přicházel každý rok jen na spotřební dani o 2,85 miliardy korun. Přišel ale také o inkaso daně z příjmu právnických osob a DPH. Navíc kdyby lidé vyrábějící nelegální alkohol byli normálně zaměstnaní v legálních provozech, odváděli by ještě sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Unie dovozců a výrobců lihovin zaměstnává 1306 lidí, kteří vyrobí 23 milionů litrů lihu. Kdybychom všechen nelegální líh vyráběli legálně, bylo by zapotřebí více legálních linek a zaměstnanců. To je další vylepšení veřejných financí.
Celkem tak stát podle našeho odhadu ročně přišel o 3045 miliard korun. To odpovídá zhruba 0,08 procenta ročního HDP. To je potenciál navýšení příjmů státu. Jelikož je prokazatelné, že regulační opatření zafungovala, lze také říci, že stát na nich vydělává. Nicméně paralelní nelegální trh vždy existuje. Jeho objem dnes odhadujeme zhruba na desetinu trhu legálního. Můžeme tedy tvrdit, že i při současných tvrdých opatřeních stát tratí každý rok jednu až dvě setiny procenta svého HDP.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Next Finance
Čtěte také:
Daň z lihu nese nejvíce za šest let, metanolový strašák ale nezmizel
Český trh s lihovinami letos roste. Becherovce se daří, Stock ztrácí dech
Čaniga z Likérky Drak je na svobodě, složil půlmilionovou kauci
