PRODEJ MRAŽENÝCH SLADKOSTÍ - Letošní mírné léto příliš nepřálo prodeji zmrzliny. I proto zůstává Česko zemí, kde se konzumuje relativně málo ledových pamlsků. Vládnou zde stále tradiční domácí nanuky, jako je Míša nebo Mrož. Každého se ročně prodá víc než 25 milionů kusů. Novým českým hitem je také pivní zmrzlina.
V Česku se ročně spořádá přes 50 milionů litrů zmrzliny. Čeští spotřebitelé za ni utratí přes 2,5 miliardy korun. Podobně by tomu mohlo být i letos. Přestože letošní sezona nenabídla tolik teplých dní jako loňské jaro a léto, prodejci očekávají zhruba stejné tržby. „Co do množství se zatím prodává zmrzliny trochu méně než loni. Ovšem prakticky všichni výrobci loni na podzim kvůli zdražení mléka a dalších vstupů zvedly ceny. Takže finančně byl měl i letošek znamenat v součtu zhruba stejné tržby,“ vysvětluje Lukáš Dědek, který má na starosti distribuci zmrzlin pod značkou Prima.
SPOTŘEBA ZMRZLINY
(na osobu za rok)
USA - 24 litrů
Austrálie - 20 litrů
Finsko - 13 litrů
Švédsko - 11 litrů
Itálie - 7 litrů
Španělsko - 7 litrů
ČR - 5 litrů
Pramen: Unilever
Podle prodejců jsou hitem letošní sezony sorbety, tedy zmrzliny na bázi ovocných šťáv. Rychle roste také poptávka po bio zmrzlinách. Přesto ale tuzemskému trhu zatím suverénně kralují tradiční nanuky. Jasným vládcem je tvarohový Míša. Toho se prodá ročně přes 25 milionů kusů, podobně jako konkurenčního Mrože. Na špičce spotřeby je ještě tradiční ruská zmrzlina. Ta si připisuje ročně prodej asi devíti milionů kusů. Za touto trojicí je co do prodejnosti velká mezera.
Čtyřicet procent všech prodávaných zmrzlin přitom pochází od tuzemských výrobců. A zájem o tradiční dobroty „na kládě“ neklesá, naopak. „Podíl Míši na celkových prodejích na trhu loni meziročně vzrostl o 2,5 procenta,“ uvádí Martin Molčán ze společnosti Unilever ČR, která je v prodeji zmrzlin jedničkou na tuzemském trhu a do jejíž nabídky Míša patří.
„V porovnání se světem ovšem zatím stále ve spotřebě zmrzliny zaostáváme,“ podotýká jeho kolegyně Andrea Jandová. Zatímco průměrný Američan si ročně pochutná na úctyhodných 24 litrech zmrzliny, typickému Čechovi stačí pětkrát méně ledových pochoutek. Spotřeba přitom nemusí být závislá jen na klimatických podmínkách. Například slunečné Portugalsko má spotřebu ještě nižší než Česko, na jednoho Portugalce vycházejí v průměru jen 3,5 litru zmrzliny ročně. Naopak v chladném Finsku je spotřeba 13 litrů na osobu a rok.
Hlavní hráči na trhu
Trh se dělí na takzvaný impulzivní segment (zmrzliny na špejli, které zákazník obvykle kupuje podle momentálního rozpoložení) a na segment rodinných balení typu polárkový dort. V obou má silné slovo společnost Unilever, která stojí za řadou zmrzlin Algida a koupila také značku Nanuk. Co se týče zmrzlin na dřívku, má Unilever 40 procent trhu, těsně ho následuje společnost Prima s 35 procenty. Nestlé má 7procentní podíl, privátní značky pět procent trhu. U rodinných balení je situace jiná. Privátní značky mají dohromady 27 procent trhu, Unilever 25 procent. Následuje Prima (20 procent), Nestlé (7 procent) a Euro Ice (7 procent). Údaje vycházejí ze studie společnosti AC Nielsen z letošního roku.
Přestože tradiční nanuky zatím nemají v Česku konkurenci, spotřebitelé začínají experimentovat i s novými druhy mražených sladkostí. Vedle sorbetů jsou to druhy zmrzliny, které se snaží vyhovět zdravému životnímu stylu. „Zejména ženy rády testují různé, řekněme zdravější zmrzliny třeba na bázi rybízu. Nabídli jsme jim proto speciální řadu Fit Line,“ uvádí Lukáš Dědek. Ženy jsou přitom právě v případě zmrzliny klíčovým zákazníkem, protože na ně v České republice připadá 60 procent veškeré konzumace ledových mlsů.
„Čeští spotřebitelé jsou ovšem relativně konzervativní. Na jednu stranu sice chtějí zkoušet nové druhy zmrzlin, ale nakonec se stejně vrátí k osvědčeným nanukům,“ podotýká Dědek.
To platí do písmene i v segmentu rodinných balení. Zde pro změnu naprosto dominují tradiční polárkové dorty. Jejich podíl na celkových prodejích sice každým rokem o několik procent klesá, přesto suverénně vedou v České republice i na provázaném slovenském trhu.
Jistý přelom nicméně přinesla velkorysá kampaň Algidy na řadu labužnických zmrzlin Carte d’Or. Vaničky s touto jemnou pochoutkou začaly jít dobře na odbyt a i české mlsné jazýčky si začaly dopřávat smetanově jemné, byť dražší ledové pamlsky. Se svou prémiovou řadou přišla i konkurenční Prima. „Uvedli jsme na trh například značku Häagen Dazs. Vyrábí se jen z kvalitních přírodních ingrediencí – čisté smetany, vajec, kvalitního mléka. Trochu jsme se báli, jak na ni spotřebitelé zareagují. Ale přestože půllitrové balení vyjde zhruba na 150 korun, najde se spousta lidí, kteří si už rádi takovou kvalitní zmrzlinu dopřejí,“ uvádí Dědek.
Nebylo by to Česko, aby se do hry nedostalo i pivo. Z něj vyrábí neobvyklou zmrzlinu s hořkou příchutí pražský Pivovar u Bulovky. Kuriózní dobrota se nyní stává hitem a pivovar nestačí vyrábět. „V současnosti máme pivní zmrzlinu beznadějně vyprodanou. Když se rozkřiklo, že děláme tento speciální druh, ozvalo se nám obrovské množství zájemců,“ říká Jaroslava Richterová, která se na chodu pivovaru podílí. „Pivní zmrzlinu může konzumovat každý. Není alkoholická, respektive alkoholu je tam naprosté minimum, takže ji mohou jíst i děti,“ dodává Richterová.
