Vládní dluh České republiky stoupl za první čtvrtletí o 83,8 miliardy korun na 1,833 bilionu korun. Míra zadlužení představovala v prvním čtvrtletí 35,82 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku to bylo 34,67 procenta. Meziročně vládní dluh klesl. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Lukáše Kovandy se vláda v demisi letos poměrně rychle zadlužovala.
„Nad takovým nárůstem dluhu je třeba pozvednout obočí. Vynecháme-li totiž loňské první čtvrtletí, těžko budeme v pokrizové době hledat razantnější mezikvartální nárůst absolutní výše dluhu,“ uvedl Kovanda. Podle něj by se k novým číslům měla kriticky postavit nově ustavená Národní rozpočtová rada, jelikož v čase nebývalé prosperity Česka je taková míra zadlužování jen těžko obhajitelná.
Loňské první čtvrtletí bylo podle Kovandy specifické velice výhodnými podmínkami na světových dluhopisových trzích. Mezinárodní investoři pak i z důvodu blížícího se konce intervenčního režimu České národní banky a související snahy „vsadit si“ na zhodnocení koruny byli ochotní vládě dokonce platit za to, že ji mohou půjčit.
Česká republika i nadále zůstává zemí s jedním z nejnižších vládních dluhů v EU. Nižší úroveň vládního dluhu v poměru k HDP vykazují v EU jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka:
Kde najít fiskální rozdíl mezi Slávkem a Alenkou (s Andrejem v zádech)
Vládní dluh v poměru k HDP podle statistiků v jednotlivých čtvrtletích loňského roku klesal. Z 39,95 procenta v prvním čtvrtletí se snížil na 34,67 procenta v posledním čtvrtletí. V nominálním vyjádření byl nejnižší ve třetím čtvrtletí, tedy v posledním před říjnovými sněmovními volbami, kdy činil 1,739 bilionu korun. Vládní dluh může podle maastrichtských kritérií dosahovat pouze 60 procent HDP.
Podle statistiků růst nominálního HDP působil na pokles míry zadlužení jak meziročně o 2,34 procentního bodu, tak mezičtvrtletně o půl procentního bodu. Mezičtvrtletní růst dluhu byl podle statistiků způsoben především růstem objemu emitovaných dluhových cenných papírů o 86,5 miliardy korun. Pokles o 5,7 miliardy korun byl naopak zaznamenán v položce přijatých úvěrů. Dluhové cenné papíry zůstávají s podílem 92,2 procenta na celkovém dluhu dominantní.
Statistici spolu s čísly o vládním dluhu zveřejnili i saldo hospodaření sektoru vládních institucí, které v prvním letošním čtvrtletí dosáhlo přebytku 0,72 procenta HDP při meziročním růstu o 0,44 procentního bodu. „Nejvíce k tomu přispěly místní vládní instituce, jako města, obce, kraje, které skončily v přebytku 21 miliard a zdravotní pojišťovny s necelými čtyřmi miliardami,“ doplnil k údajům ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ Václav Rybáček.
Čtěte dále:
Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?
Rozpočet na pěst aneb Jak si koupit voliče, kteří neumějí do pěti počítat
Andrej na pásce
