PAVEL MERTLÍK, BÝVALÝ MINISTR FINANCÍ: Vládou navržená reforma veřejných financí podle Pavla Mertlíka nesnižuje daňové zatížení. „Otázkou ovšem je, zda vůbec nějakou daňovou reformu potřebujeme,“ říká exministr financí a současný analytik Raiffeisenbank.
PAVEL MERTLÍK, BÝVALÝ MINISTR FINANCÍ: Vládou navržená reforma veřejných financí podle Pavla Mertlíka nesnižuje daňové zatížení. „Otázkou ovšem je, zda vůbec nějakou daňovou reformu potřebujeme,“ říká exministr financí a současný analytik Raiffeisenbank. List The Wall Street Journal nedávno napsal, že v zemích střední a východní Evropy se rovná daň stává normou. Souhlasíte? Obecným trendem posledních deseti let ve světě je postupné zjednodušování daňových soustav, což je logická reakce, protože desítky let předtím se komplikovaly. Východ Evropy je v tomto postupu radikálnější a skutečně na řadě míst směřuje k jedné daňové sazbě u fyzických osob. Ale nelze říci, že by šlo o jeden daňový model. Poslední údaje Eurostatu potvrzují, že se míra zdanění v České republice nijak nevymyká evropskému průměru, spíš je mírně pod ním. Ani navržená daňová reforma ostatně daně nesnižuje… Posledních deset let se složená daňová kvóta, tedy podíl daní na hrubém domácím produktu, bez větších výkyvů udržuje kolem 35 procent. Průměr eurozóny je kolem čtyřiceti procent. Když se podíváme na východ kolem nás, tak jsou tu jednak země s podobným zdaněním jako máme my - Polsko, Maďarsko a Slovinsko, a pak země s nižším zdaněním pod třiceti procenty HDP - Pobaltí a Slovensko. Jaká je vládou předložená daňová reforma? Otázka je, zda vůbec nějakou daňovou reformu potřebujeme. Ta navržená vládou ponechává složenou daňovou kvótu tam, kde byla. Jediná změna je v přesunu daňového břemene od té nejvyšší třídy ke střední příjmové skupině a v rámci té střední pak od OSVČ a rentiérů k zaměstnancům. Výhodu získali i ti, kteří ze svého podnikání neplatí sociální pojištění, tedy například ti, kteří mají příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti, z honorářů. Máte na mysli navržené zdanění sociálního pojištění? Ano, hlavním rozlišovacím bodem v ní je, kdo a jak platí sociální pojištění. Naopak o něco hůře na tom budou nejnižší příjmové skupiny, které dnes již neplatí daň z příjmu prakticky vůbec, nebudou ji platit ani nadále, ale zvednou se jim ceny některého zboží kvůli vyšší DPH. Co považujete za největší změnu? Za systémovou změnu považuji výrazně vyšší zvýhodnění rodin s dětmi. Jednoduše řečeno, bezdětní budou zdaněni výrazně více než ti, kteří děti mají. To jsou legitimní změny, které ostatně měly dané politické strany ve svých programech. Dalším jasným trendem je přesun k vyššímu zdanění spotřeby. Ovšem tolik kritizované vysoké platby zaměstnavatelů za sociální pojištění zaměstnanců, tedy vysoké daňové zatížení práce, reforma nijak nemění. Bohužel. Jednou ze zvláštností českého daňového systému je neobvykle vysoký podíl sociálního pojištění - po Německu druhý nejvyšší v Evropě. Vláda v reformě pouze navrhla zavedení stropů na pojistné, pro zaměstnavatele se z hlediska zaměstnávání nic nemění. Daňové zatížení práce tak zůstává u nás vysoké. Proti všeobecnému trendu jde i návrh osvobodit od daně z nemovitostí zemědělskou půdu. Přitom u nás se už tak majetek téměř nedaní, a to jak ve srovnání s Evropou, tak třeba Spojenými státy. Jak hodnotíte návrh danit superhrubou mzdu, není jejím jediným smyslem zvýšit zdanění při nízké daňové sazbě? Základem této myšlenky je marketing kolem rovné daně. Výše daňové sazby je jedna věc - tou se plní slib. Způsob výpočtu daňového základu je věcí druhou. Danění sociálního pojištění je neobvyklé, existuje snad pouze v části Spojených států. Ve světě je naopak obvyklé zdanit příspěvky do kapitálových fondů penzijního pojištění, a to i když jsou povinné. Daní se proto, že tyto peníze jsou majetkem daného člověka, získá je zpět v podobě vlastní soukromé penze. V Česku je ale sociální pojištění spíš sociální daní, navíc bez garance toho, že za ni v budoucnu stát bude vyplácet odpovídající penzi. Pojistit se mohu proti zemětřesení, ale ne proti tomu, že zestárnu. Proto by smysluplné mělo být spoření na penzi. Je to kvazidaň. Obdoba třeba silniční daně, z níž jdou peníze také do fondu s předem určeným účelem. Takto provedené dvojí zdanění je opravdu neobvyklé. Týdeník Profit více než rok prosazoval, aby na výplatních páskách povinně našla své místo superhrubá mzda. Nicméně nápad s jejím zdaněním ji poněkud znásilňuje. Samotná myšlenka superhrubé mzdy je podle mě správná. Zaměstnanci by opravdu měli vidět, kolik jejich práce skutečně stojí. Většina z nich dosud nemá představu, jakou část peněz za ně zaměstnavatel vyplácí. Ale důležité bude praktické provedení, neboť jak víme, ďábel sídlí v detailech. Pokud bychom například stanovili novou definici mzdy, která by zahrnovala veškeré sociální pojištění, skokově by nám narostly průměrné mzdy. Tím by se změnily všechny ukazatele vycházející z hrubé mzdy. Například poměr mezi průměrným starobním důchodem a průměrnou mzdou - tento poměr by neměl klesnout pod 40 procent, což je hranice stanovená mezinárodním paktem, jehož jsme smluvní stranou. Sekundárním efektem zavedení superhrubé mzdy tak bude zvýšení tlaku na růst penzí nejen podle inflace, ale i podle poměru k průměrné mzdě. Jak odhadujete hlasování ve sněmovně? To je doslova padesát na padesát. Ale pokud jsem správně rozuměl usnesení vlády, tak schvalovat se budou dva zákony o změně zákonů - jeden v daňové a druhý v sociální oblasti. Zabránit hlasování o pozměňovacích návrzích opravdu nejde. Mohou tedy být schváleny i v modifikované podobě. Nadějí vlády bezesporu je, že nemá proti sobě názor Senátu a prezidenta. Bude tedy bojovat na jediném kolbišti - ve sněmovně, a to jen jednou. Daňová reforma by měla zjednodušit daňový systém a snížit schodek rozpočtu.
Schodek takto navržená reforma nesníží, protože nemění celkovou úroveň daní. Pro to je zapotřebí provést změny na výdajové straně rozpočtu, snížit výdaje. O zjednodušení také moc nejde, ale já jsem v tomto směru skeptik. Dovedu si představit zjednodušení pouze u daně z příjmu fyzických osob, a to ještě jen u těch, které mají časový soulad příjmů a výdajů a nemají příjmy ze zahraničí. U právnických podle mého názoru příliš provést nejde.
