Labouristé se rok před volbami rozhodli utrácet
Kabinet Tonyho Blaira, který od svého nástupu k moci v roce 1997 hospodařil velice obezřetně, čímž si získal důvěru finančních trhů, se rozhodl zhruba rok před plánovanými volbami do britské Dolní sněmovny uvolnit rozpočtovou uzdu. Během tří let se mají zvýšit veřejné výdaje na dopravu, školství, zdravotnictví a vnitřní bezpečnost o 43 miliard liber šterlinků. Vláda tento krok zdůvodňuje tím, že hospodářství je „podinvestováno . A nezávislí analytici dodávají: dodatečné peníze půjdou především do oblastí z hlediska voleb nejcitlivějších. Nikdo nepochybuje o tom, že vydatná finační injekce z veřejných zdrojů má především získat volební hlasy labouristům, kteří podle posledních průzkumů veřejného mínění pořád ztrácejí body. Dnes by jim hlas odevzdalo 42 procent voličů, opozičním konzervativcům už 37 procent, což je nejvíce od květnových voleb roku 1997. Osvědčená víra. Týdeník The Economist napsal, že premiér Tony Blair dokázal, že je levicovým politikem, neboť věří ve výrazně podpůrný účinek vyšších veřejných výdajů. Ty by se měly v následujících třech letech reálně zvyšovat o tři procenta ročně. Státním rozpočtem tak ve finančním roce 2003/2004 proteče 440 miliard liber šterlinků proti letošním 371 miliardám. Přitom výdaje na školství a národní program zdravotnických služeb by měly stoupat zhruba dvojnásobným tempem, a výdaje na dopravu dokonce o 20 procent ročně. „Veřejné služby jsou naší prioritou, prohlašuje Blairův kabinet. „Británie na ně nepochybně vynakládá méně než ostatní vyspělé země, dodává k tomu týdeník The Economist. Například na zdravotnictví se vydává částka odpovídající 6,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), kdežto ve Francii 9,6 procenta a v USA téměř čtrnáct procent. Německo v poměru k HDP vyčleňuje na veřejnou dopravu o polovinu více než Británie a Francie asi o třetinu více. Opozice i nezávislí ekonomové ale opět varují, že samotné vyšší výdaje nezaručují lepší kvalitu služeb. Tu podmiňují také změny ve struktuře financování a nabídky. „Vedle veřejných peněz jsou to i peníze soukromé, podpora konkurence všude, kde je to možné, cituje The Economist nezávislé analytiky. Kde na to vzít? Opoziční konzervativci tvrdí, že labouristé znovu oprášili osvědčený trik „zdaňuj a utrácej . Nedávná zpráva Item Clubu (instituce sponzorované poradenskou firmou Ernst & Young) uvádí, že záměr vlády napumpovat více peněz do ekonomiky kontrastuje s vývojem v ostatních západoevropských zemích, kde se vlády naopak snaží šetřit a snižovat daně. „Vláda se možná dopouš–tí politické chyby. Důsledkem jejího rozhodnutí může být zvolnění hospodářského růstu, upozorňuje poradce Item Clubu Peter Spencer. Nechce–li vláda svou výdajovou politikou dráždit inflaci a hnát nahoru úrokové sazby, vidí pro ni Spencer jedinou možnost – zvyšovat daně. Ministr financí Gordon Brown ale takovou argumentaci odmítá. Výdajový program hájí s tím, že vláda pro něj vytvořila předpoklady v předchozích třech letech úspornou politikou. Zatímco v roce 1997 skončilo rozpočtové hospodaření schodkem v rozsahu dvou procent hrubého domácího produktu, v posledních dvou letech se vykazuje přebytek ve výši zhruba jednoho procenta HDP. V absolutním vyjádření by se měl letos zvýšit na 20,4 miliardy místo původně očekávaných 17,1 miliardy liber. Nezávislí ekonomové ale uvádějí, že labouristům v rozpočtovém hospodaření velice nahrálo více než osmileté období hospodářské prosperity a s ním související vydatnější příliv daňových příjmů. Od nástupu labouristů k moci (v roce 1997) do současnosti přibyl v britské ekonomice zhruba milion pracovních míst, takže počet zaměstnaných se dostal na rekordní úroveň 27,9 milionu. Blairův kabinet tak hodně ušetřil i na podporách v nezaměstnanosti. Bez práce jsou nyní pouhá 3,8 procenta pracovních sil, což je nejméně za posledních dvacet let. Zpochybněná opatrnost. Kritici vlády soudí, že zveřejněním svého výdajového programu se ocitá na tenkém ledě. Byla totiž zpochybněna jedna z klíčových zásad dosavadní hospodářské politiky labouristů vyjadřovaná slůvkem „opatrnost . Vláda se nyní až příliš spoléhá na to, že velmi dobré hospodářské časy potrvají ještě nejméně tři roky. V tom ji utvrzuje například zpráva Národního ústavu pro hospodářský a sociální výzkum (NIESR), která předpokládá, že díky štědřejší výdajové politice vlády se hospodářský růst Británie letos zrychlí na 3,2 procenta, a v příštím roce dokonce na 3,6 procenta. To by bylo více než očekávaný růst jedenácti zemí eurozóny, kde se v roce 2001 počítá s průměrným ukazatelem kolem tří procent.
