Husarský kousek brzy představí vláda Petra Nečase. Schválí předpisy, které omezováním trhu předčí kontroverzní regulační zákon z dílny levice. Tedy pokud v tom ministrům nezabrání vládní legislativci a kabinetem projdou navržené zákonné úpravy, které do Strakovy akademie doručilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jeho bývalý šéf Martin Kocourek (ODS) předloni v létě sliboval, že zruší nepovedený zákon o významné tržní síle, který měl obchodní řetězce odnaučit drsným praktikám. Neodnaučil, zato přežil Kocourka i rok 2011.
O efektu kritizovaného předpisu, s nímž se složitě pracuje také antimonopolnímu úřadu, leccos vypovídá i čerstvá vzpoura koncernu Danone proti diktátu řetězce Kaufland. Dokud se společnosti nedohodnou na oboustranně akceptovatelných podmínkách, nebudou výrobky Danone v hypermarketech Kaufland k dostání, oznámil minulý týden mlékárenský obr. Německý řetězec známý svým tvrdým vyjednáváním přitom dosud jako jediný dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu za porušování zákona o významné tržní síle. Vyměřených 13,6 milionu korun za nedodržování třicetidenní splatnosti a další delikty ale nezaplatil a proti sankci se odvolal.
Na řadě jsou Globus a Lidl
Na spadnutí jsou další dva výchovné políčky, které antimonopolní úřad chystá pro Globus a Lidl. „U obou společností jsme ve fázi sdělení výhrad, která předchází vydání rozhodnutí,“ potvrdil místopředseda ÚOHS Hynek Brom. Provinění proti zákonu se úřad snaží prokázat také nejsilnějšímu hráči na maloobchodním trhu – řetězci Tesco. Společnost Ahold, kterou ÚOHS prošetřoval kvůli takzvanému skontu z fakturované ceny za dodané zboží, se dobrovolně polepšila. Řízení tedy bylo bez sankce zastaveno.
„Zákon nám nepomohl. Řetězce jen jinak pojmenovaly způsoby, jak z nás vytáhnout peníze,“ konstatují mnozí potravináři. Většinou ale proti svým obchodním partnerům nechtějí veřejně vystupovat. „Každý rok si odběratelé vylepší podmínky o několik procent, nám je naopak o několik procent zhorší,“ říká jeden z dodavatelů. O třicetidenní lhůtě, do níž se obchodníci se zaplacením faktur musí dle zákona vejít, si potravináři mnohdy mohou nechat jen zdát.
Potravinářská komora, která stála u kolébky antiřetězcového zákona, si jeho efekt pochvaluje. „Pozitivní změny zaznamenali malí i velcí dodavatelé. Zlepšila se splatnost za dodané zboží, skončily takzvané vratky, kdy pekaři museli nazpátek odebírat neprodané pečivo,“ hodnotí mluvčí komory Dana Večeřová. Poukazuje ale na to, že antimonopolnímu úřadu trvá dokazování prohřešků hodně dlouho. Potravinářská komora mu poslala na dvě desítky podnětů.
Pod dohled bohatší sortiment
V únoru oslaví „antiřetězcový“ zákon dvouleté trvání. Na svět ho přes prezidentovo veto přivedli sociální demokraté, komunisté a zelení. Když současná koalice na začátku vládnutí slibovala zrušit zákony omezující podnikání a volný trh, prvním adeptem měl být právě zákon o významné tržní síle. Nyní se ovšem místo něj chystá ještě tvrdší regulace vtělená do zákonů o ochraně hospodářské soutěže a o cenách. Společnými autory jsou ÚOHS a MPO. Nová úprava se už nemá vztahovat jen na potraviny, ale také na oblečení, elektroniku, sportovní a drogistické zboží či sortiment hobbymarketů. Stát se nadále zaměří na chování velkých obchodníků. Původní záměr přitom zněl: ze zrušeného zákona přenést do obecné legislativy jen ustanovení, která se prokazatelně osvědčila.
„Nová úprava bude určitě efektivnější než současný zákon,“ věří místopředseda ÚOHS Brom. Jak říká, cesta je už vyšlapaná a úředníci vědí, co mohou očekávat. Pojem významná tržní síla nahradí významné ekonomické postavení. Mají ho mít obchodníci s ročním obratem nad deset miliard korun, ale i menším, jak neurčitě říká chystaná novela.
Lepší páka na hříšníky
„Daleko lépe než v platném zákonu je popsáno samotné deliktní jednání. Jednodušší bude zahájit správní řízení, pokud se něco zjistí,“ porovnává Brom. Současný seznam prohřešků nahradí pouhý demonstrativní výčet oblastí, ve kterých lze najít možné porušení zákona. Oč snadnější budou mít práci úředníci, o to nebezpečnější je obecná formulace pro obchodníky. „Předpis by se mohl týkat asi třicítky subjektů,“ odhaduje Brom na základě statistických údajů.
Ministerstvo se při odhadu počtu obchodníků, kteří mohou mít významné ekonomické postavení, odvolává na šetření společnosti Incoma za rok 2010. V jejím žebříčku TOP 50 překračuje desetimiliardovou hranici první desítka řetězců s převahou potravinářského sortimentu. Jedinou výjimkou je firma Geco Tabak. K tržbám deset miliard se blíží ještě hobby síť OBI. Bude se předpis vztahovat také na energetické společnosti, když prodávají třeba elektřinu do domácností? „To není cílem této úpravy. Dopady na energetiku nebo dodávky nějakých surovin se snažíme vyloučit,“ říká místopředseda ÚOHS.
Napružení obchodníci
„Nikdy jsme netvrdili, že obchodníci jsou svatí a vše je v pořádku,“ připustil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka v dopise, který v prosinci poslal premiérovi. Psal mu ale hlavně proto, aby ho upozornil na ne zcela korektní průběh připomínkového řízení k uvedeným novelám. „Došlo ke zcela neférovému postupu ze strany předkladatele (MPO),“ postěžoval si Juračka. Obchodníky totiž nadzvedlo, že do legislativní rady vlády dodalo ministerstvo předlohy, které na poslední chvíli doznaly zásadních změn. Přitom naprosto přehlíželo připomínky skupiny podnikatelů, na kterou regulace v plném rozsahu dopadne.
Juračka obviňuje náměstka ministra průmyslu Bedřicha Dandu, že zneužil situace kolem výměny ministrů a protlačil do vlády návrhy, které neodpovídají Kocourkovu zadání. „Ministr Kocourek slíbil zrušit platný zákon a kroky proti nešvarům, které jsou skutečně opodstatněné, přenést do zákonů o hospodářské soutěži a o cenách. Tak to ale není a nový ministr Martin Kuba není seznámen s realitou,“ kritizuje Juračka.
Mluvčí MPO Pavel Vlček tvrdí, že polemiky o zneužívání situace jsou naprosto nepodložené. Připomíná, že loni v srpnu se Kocourek s místopředsedou ÚOHS Bromem shodli na tom, že by mělo dojít ke zrušení současného zákona a přenosu některých funkčních paragrafů do dvou zmiňovaných zákonů. Od poloviny září do poloviny října probíhala mezirezortní oponentura. Finální návrh podepsal na konci listopadu již ministr Kuba. „Představa, že by do komisí legislativní rady vlády odešel jiný návrh, než ke kterému se vyjadřovala měsíc předtím všechna připomínková místa, je zcela absurdní,“ zdůrazňuje Vlček. Do osudu antiřetězcového zákona promlouval také tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). V době, kdy se dolaďovaly příslušné novely, ho vystřídal spolustraník Petr Bendl. „V nové úpravě bych chtěl paragrafy, které pomáhaly držet řetězce na uzdě,“ uvedl Bendl před vánočními svátky. Přiznal ovšem, že s návrhem se zatím podrobněji neseznámil.
Která lobby vyhrává
Obchodníkům se zdá, že navzdory tržnímu hospodářství tady o trhu rozhoduje výroba, a nikoli poptávka. Utvrzuje je v tom i výsledek oponentury ke zmiňovaným předlohám. Zatímco připomínky svazu obchodu podávané prostřednictvím Hospodářské komory ministerstvo neakceptovalo, požadavky Potravinářské komory na doplnění některých obchodních praktik se do novely dostaly.
„Návrh vypadá jako nevinná novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže, přitom do standardní zaběhlé regulace se vkládá klasická lobbistická úprava,“ kritizuje chystané změny Tomáš Čihula z advokátní kanceláře Kinstellar, která poskytuje právní poradenství významnému obchodnímu řetězci. Upozorňuje, že pro obchodníky bude ještě víc než nyní nepředvídatelné, co nemohou a zač je může zákon postihnout.
Obchodníci také poukazují na to, že stejně jako před schválením antiřetězcového zákona ani nyní nepředchází novelám seriózní analýza o tom, jaký dopad budou mít na podnikatelské prostředí a spotřebitele. Postrádá je také ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému vadí rovněž vágní pojmy, kterých se ani nová úprava nezbavuje. Až se dostane na vládní stůl, možná si ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) vzpomene na svá dřívější slova: „Zákon o zneužití významné tržní síly je mimořádně blbý zákon, který vytváří iluzi, že politici nastolili spravedlnost v podnikání. Oni ale nic nenastolili, jen ještě víc pokřivili podnikatelské prostředí.“ Co s ním provedou teď?
Pohrobci paskvilu
Úpravy, které mají nahradit současný zákon o významné tržní síle
Zákon o ochraně hospodářské soutěže
Obohatí se o novou hlavu IV nazvanou Významné ekonomické postavení soutěžitele a jeho zneužívání. Mají ho mít subjekty vykonávající velko- a maloobchodní činnost, které nemají dominantní postavení, ale své významné postavení mohou využít k získání vlastního prospěchu na úkor ostatních. ÚOHS to bude posuzovat dle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, stupně jejich vertikální integrace, právních či jiných překážek vstupu na trh pro ostatní soutěžitele. „Nebude-li prokázán opak, má se za to, že významné ekonomické postavení nezaujímá soutěžitel, jehož tržby za prodej výrobků za poslední ukončené období na trhu ČR nepřesahují deset miliard korun,“ praví předloha. Co se bude považovat za zneužívání, naznačuje devět vyjmenovaných situací, kupříkladu uplatňovat obchodní, cenové a platební podmínky, které jsou zjevně nepřiměřené bez objektivního ospravedlnění. Zakázané je rovněž získání či pokus získat jakýkoli prospěch či platbu, která neodpovídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě či je zjevně nepřiměřená ve vztahu k její hodnotě nebo nijak nesouvisí s poptávkou či nabídkou výrobků. Provinilcům hrozí pokuta do deseti milionů korun nebo deset procent z čistého obratu.
Zákon o cenách
Definuje pojem nákupní cena. Prodávajícímu, který je ve významném ekonomickém postavení, zakazuje nabízet zboží za cenu nižší, než ji nakoupil. Výjimkou jsou akční nabídky, sezonní výprodej nebo podpora při uvedení nového výrobku na trh.
