V přízemí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vítá novináře bodrý muž slovy, že tu nedávno jednu návštěvu z Prahy už měl. Do Ostravy přijel přece před měsícem Paroubek, pardon Sobotka, na výjezdní zasedání vlády. Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala toho pamatuje hodně.
Do historie se často vrací i v rozhovoru, když se bavíme o kořenech současných problémů „jeho“ regionu. Za něj kopal jako dlouholetý ředitel Třineckých železáren (během povídání občas do této role ještě sklouzne) i jako ministr průmyslu dočasné vlády instalované prezidentem Zemanem, kterému dnes dělá poradce.
Bylo těžké přesvědčit vládu, aby přijela do Ostravy?
Podařilo se na první pokus. Byla ale dělostřelecká příprava – bombardujeme vládu zprávami z regionu. Taková obrana útokem. To jinak nefunguje. Musíme se bránit. Všechny negativní faktory, které se tu kumulovaly dvě stě let, teď krystalizují. Tento region produkoval historicky 20 procent HDP Československa a teď by se to mělo vracet.
Pomohly osobní kontakty?
Já si můžu dovolit bavit se na komoru. Nějakou korunu jsem si vydělal v Třineckých železárnách. I když osobní bankéřka mi ukradla 30 milionů. Spojila se s podvodníkem z Prahy. Postahovala mi tu deset milionů, tam osm milionů… A najednou buch… a peníze nebyly. Ale zpět k vládě. Jedna z pouček managementu říká, že problémy je třeba řešit na gembě, jak říkají Japonci – v místě, kde se to všechno odehrává, a to je Karvinsko a Mostecko. Kraje samy to nevyřeší. A já pamatuju všechny vlády. I s expremiérem Paroubkem, jak jsem se zkraje spletl, mám zážitek.
Jaký?
Odchytil jsem si ho v Karlových Varech na festivalu, tam nemají politici kam utéct. „Jak vidím, kdo se kolem vás pohybuje v souvislosti s privatizací Vítkovických železáren, dejte mi dvacet minut,“ řekl jsem mu. Domluvili jsme si schůzku. Přijel jsem do Kramářovy vily, vysvětloval jsem mu to, co se pak odehrálo jako hutnický Mnichov.
Hutnický Mnichov?
Měli jsme připraven Český ocelářský podnik (měl vzniknout sloučením Nové huti, Vítkovic – divize 200, Vysokých pecí Ostrava a následným prodejem Třineckým železárnám za „jednu korunu“. Po tlaku médií vláda vyhlásila soutěž – pozn. red.). Projekt jsme zpracovali a zaplatili sami. Evropská komise to chtěla verifikovat, najala si poradce – anglickou firmu – a ten naši cestu z 90 procent potvrdil jako správnou. Byla to cesta totální restrukturalizace regionu, ale zapomněli jsme, jaká je tu míra korupce. Vláda byla rozhodnutá jít naší cestou, ale pak přišel faktor a prodalo se to Mittalovi. Petici proti tomu měly podepsat klíčové persony regionu, pak se ale lekly. Hodinu jsem do Paroubka hučel. Říkal jsem si: Buď je natvrdlý, nebo to nechce pochopit.
Co přesně myslíte?
Nakonec jsem zjistil, že ten náš projekt zůstal v šuplíku sekretářky nějakého lobbisty. Nabídka ani nedošla. Vítkovice skončily v rukou Evrazu a dnes zavírají ocelárnu. OKD pak odkoupil pan Koláček a následně Bakala za pár korun… Dodnes si pamatuji, jak jsem vezl další nabídku na Úřad vlády, když jsem zjistil, že ta původní nedorazila. Bloudil jsem po Praze, odvážel jsem ještě jednu lobbistku, která je dnes velkou personou ANO. Tenkrát ale sehrála pozitivní roli.
Proč to tedy nedopadlo?
Nová huť byla privatizována, tak jak byla… Už tenkrát bylo jasné, že integrace nebude.
Nechcete také napsat knihu? To je teď módní…
Já napsat knihu, tak je to bestseller, nebo pro někoho na kriminál. Nebo obojí.
Dnes už se ale neprivatizuje, tak není politika taková divočina. Nebo ano?
Nějaká divočina ještě zůstala. Takový Job Air je příkladem. Dnešní situace je výsledkem půtek mezi panem Zátorským (Daneš Zátorský – ostravský byznysmen proslulý propojením na politiky – pozn. red.) a Světlíkem (Jan Světlík, majitel strojírenské skupiny Vítkovice – pozn. red.) a ty jsou pro ně asi přednější.
Máme kancelář na Václaváku, a když zavřu oči, vidím, jak tam tečou miliardy. Já to Praze nezávidím, ale měla by se spravedlivě podělit
Vy jste se v tomto případě osobně angažoval. Proč?
Job Air je hi-tech firma. Všude říkáme, že potřebujeme velkou přidanou hodnotu, a to je přesně ono. Zaměstnávali 200 vysoce kvalifikovaných pracovníků. Ti měli odpovědnost větší než konstruktéři raket a my je tu nebyli schopni udržet. Možná to byl záměr. Měli jsme pochybnosti, proto jsme požádali krajské zastupitelství, aby na insolvenci začalo dohlížet. Ale soud na žádost České spořitelny nakonec poslal firmu do konkurzu. Je to schizofrenie. Zaměstnance asi převezme Aeroholding v Praze, ale faktor regionálního vlastenectví jsme za posledních dvacet vygumovali z mapy hodnot.
Ostrava má to nejhorší před sebou?
Bohužel. Nikdo si neuvědomuje řetězení. To není jen o OKD. Dodavatelské řetězce počet propuštěných z OKD třikrát znásobí. Zmizne možná až 30 tisíc pracovních míst.
Jak nakonec hodnotíte výsledek výjezdního zasedání vlády?
Je to určitá naděje, že se vláda konečně začne věnovat tomuto kraji, za to, co udělal pro republiku za posledních 200 let. Kdyby se uhlí našlo v Praze, kalila by se ocel tam a teď byl tam byl ten problém. Praha je ale Praha. Máme kancelář na Václaváku, a když zavřu oči, vidím, jak tam tečou miliardy. Já to Praze nezávidím, ale měla by se spravedlivě podělit. Před 12 lety sem vláda na poslední výjezdní zasedání přivezla příslib dvaceti miliard. Dodnes je vyčerpáno tak sedm. Teď tu byla vláda a slíbila 750 milionů a dvě miliardy na revitalizace. Tak to srovnejte.
Já jsem trochu jako hypochondr. Cítím nemoc dopředu. Už v roce 1998 jsem cítil, že přichází první velká hutnická krize. Mám instinkt.
Takže nejste spokojen?
Ne. Projekty zlepšení životního prostředí, které jsou dávno schválené, se nerealizují. Já jsem ve vládě zorganizoval projekty na dokončení ekologických investic jen pro Třinecké železárny za víc než dvě miliardy. A to nemluvím o ostatních. Někteří už ale vědí, že tady na to kašlou. Na rozdíl od Tomáše Chrenka (privatizoval Třinecké železárny – pozn. red.). My (Třinecké železárny – pozn. red.) nemáme žádného konkurenta ve střední Evropě… Jako stát jsme toho ztratili hodně. Mittal mi v roce 2001 u Braniborské brány na světovém zasedání hutníků v Berlíně blahopřál a řekl mi, že ten náš projekt integrace hutnictví je nejlepší, jaký kdy viděl. Poláci si ho vzali pod stolem a během půl roku takový podnik založili. My jsme tuto synergii a potenciál promarnili. Teď bojujeme o splavnění Odry do Mošnova. Už bychom ho měli.
===== Nepřihrál jste si v Zemanově vládě před koncem dobrý job =====?
Vládní zmocněnec tu ale přece historicky byl. Jenomže Wolf (Petr Wolf byl obviněn ze zpronevěry – pozn. red.) se soustředil na své osobní zájmy a kontinuita zmocněnce byla přerušena. Premiér Topolánek – to je kamarád – se pak omluvil, že musí funkci zrušit. Když jsem byl ve vládě, začaly se řešit problémy s OKD, proto byl zmocněnec zase potřeba. To nemá nic společného se Zemanovou vládou. Já jsem trochu jako hypochondr. Cítím nemoc dopředu. Už v roce 1998 jsem cítil, že přichází první velká hutnická krize. Mám instinkt. Zavedli jsme v Třineckých železárnách krizový management a docílili jsme zisku 115 milionů. Na rozdíl od nás se musely Vítkovice sanovat, Nová huť se téměř darovala… Můj názor je, že doly by se neměly privatizovat. Nerostné suroviny patří státu. Pan Dienstl (Jan Dienstl – akcionář Severní energetické a vlastník Dolu ČSA na Mostecku – pozn. red.) správně navrhuje, ať se doly zestátní a prolomí se limity. On říká, že nemusí mít všechno… jen něco za to, že to bude spravovat, rozvíjet.
Není už pozdě na prolomení limitů?
Pozdě může být, pokud se limity neprolomí. Není to o tom, jestli je to státní, nebo soukromé… Je to jen o tom, jestli jsou tam lidé, kurvy, nebo kurviska… V mysliveckém slangu škodná. Jde o to, jaké mají lidé páteře, a je to stejné v jakémkoliv režimu.
Je průmyslová zóna Barbora vaše dítě?
Ne. To je dítě hejtmana Nováka (Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje – pozn. red.)… On ví, kde je gemba. Teď se ukazuje, že vysoká nezaměstnanost opravdu hrozí. Každé místo potřebujeme.
To území je ale poddolované…
Všechno je tu poddolované. I my tu sedíme na poddolovaném. Na poddolovaném území se nebudou stavět haly pro stroje, které pracují s mikroskopickou přesností. Stavět ale jde. Všechno jde, jen to stojí peníze.
Není těch 200 milionů na výkupy pozemků pro Bakalu moc?
Kraj koupí už připravené pozemky.
Koupí pozemky tak, jak jsou, jen s územním rozhodnutím.
Asi by to měli jinak problém prodat. To je ale sugestivní otázka, že ty pozemky mají menší hodnotu, že?
A nemají?
V tom se moc nevyznám. Nikdo o tom nediskutoval.
Co je podle vás pro kraj největší prioritou?
Dokončení restrukturalizace a revitalizací. To nevymysleli žádní blbci. Je to otázka ekologie i zaměstnanosti. Projekty jsou připravené a je jich minimálně sto.
Co vám na to řekl Andrej Babiš?
Že nejsou peníze a nemají dost lidí, kteří jsou schopni administrovat veřejné zakázky. Administrativní náročnost je přímo úměrná alibismu. To je ta nejblbější obrana – byrokracie. Co se děje teď?
Co se děje?
Počínaje Berlínskou zdí odstranily se hranice, po nějaké době přišel Islámský stát, migrace… Víte, o čem bude příští válka? Jedna bude o ideologii a lásce – to je islám versus křesťanství – a hnací motor bude boj mezi hladovými a přežranými. A my to řešíme úplně špatně. Migrace se musí řešit ne tady a restrikcemi, ale tam. Musejí se investovat přebytky v bankách. Američtí boháči jako Bill Gates to pochopili a věnují tam obrovské prostředky na charitu, ale i tu jim rozkradou. Musí tu být americkoevropská strategická koncepce. Přidat se mohou i další mocnosti. Továrny musíme postavit tam. Musíme jim tam dát práci, školy, nemocnice… A učit je. To se stonásobně vrátí redukcí nákladů na nehumánní restrikce. Peníze vyprodukují bezpečnost a klid. Třeba Třinecké železárny chtějí v Africe otevřít důl. Chvála Bohu, že chytří chlapci z Nitry něco uměli a u Třineckých železáren naštěstí privatizace proběhla tak, jak proběhla.
Jsou lékem pro Ostravsko průmyslové zóny?
Průmyslové zóny jsou jednou z cest, ale my všichni rozumní chceme především podporu existujících firem a podniků. Rozvojem podnikání podpořit tvorbu pracovních míst. Podnikání je riziko a stát by se měl nějakým způsobem za ta rizika zaručit.
Jiří Cienciala (65)
• Vystudoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě (VŠB).
• Od školy pracoval přes 37 let v Třineckých železárnách, 14 let (až do roku 2012) byl jejich ředitelem, dnes je členem dozorčí rady.
• V roce 1982 habilitoval na VŠB prací Nástroje strategického řízení v Třineckých železárnách. V roce 2004 byl jmenován docentem pro obor řízení průmyslových systémů.
• Od roku 2012 je rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě, působí rovněž ve vědeckých radách VŠB — TU Ostrava a Ostravské univerzity.
• V červenci 2013 se stal ministrem průmyslu a obchodu Zemanovy úřednické vlády.
• Od ledna 2014 je zmocněncem vlády pro Moravskoslezský a Ústecký kraj. Usnesením mu funkci schválila Zemanova vláda.
• Je poradcem prezidenta Miloše Zemana. • Jeho vášní je myslivost.
Čtěte také:
Babiš naštval politiky z Ostravska, o zóně Barbora prý vypouští nesmysly
Jak Dell koupil firmu v Ostravě a buduje zde vývoj
Bakalův slevomat. Finančník rychle rozprodává majetek v Česku
