S revoluční technologií pro levné opravy silnic prorazila pardubická společnost BG SYS HT na náročných zahraničních trzích včetně Kanady. Právě sázka na inovace a vlastní výzkum je podle jednatele společnosti Vlastimila Bartela jedinou cestou, jak se mohou tuzemské firmy v zahraničí prosadit.
Foto: Michal Klíma/MF Dnes/Profimedia
Jak se firma z Česka dostane s technologií na opravu silnic k dodávkám do Kanady?
Bez pomoci tamního aktivního a schopného honorárního konzula pana Jelínka bychom to nedokázali.
V čem vám pomohl?
Hlavně jazykově. Protože pokud člověk není rodilý mluvčí nebo v zemi dlouhodobě nežije, tak mu rodilý mluvčí nebo člověk, který jazykem mluví roky, hodně pomůže. A samozřejmě je vaše pozice naprosto odlišná, pokud vás uvede konzul, než když tam přijdete jako někdo neznámý a bez zázemí.
Produkt BG Quick na levné spravování silnic jste vyvinuli sami?
Je to všechno kompletně výsledek našeho vlastního vývoje. Zabýváme se tím více než 10 let. Do vývoje jsme přitom investovali třetinu našich zisků za celou dobu fungování naší společnosti.
Je podle vás vývoj a investování do výzkumu cesta, kterou by měly sledovat i další české firmy, aby se v zahraničí prosadily?
Určitě ano. Protože být jeden z tisíců, kteří dělají to, co ostatní, určitě není konkurenční výhoda. My jsme si touto cestou také prošli. Měli jsme období, kdy jsme dělali tuctové věci. A být jedním ze 700 výrobců na trhu, to se opravdu nedá. To si mohou dovolit velké firmy, které mají velké rozpočty na inzerci a marketing. Když máte věc, kterou děláte sám na světě, nebo jste na světě mezi třemi firmami, které to umějí, je to určitě lepší pozice.
Pomohla vám reference z Kanady, abyste se dostali na další trhy?
Určitě to pomáhá všude jinde, jen ne v Česku. V Česku se o referencích příliš nejedná, tady se prodává úplně jinak. Všude jinde ve světě samozřejmě rádi slyší, kde se tato technologie používá. Máme částečně obsazený polský trh, který je pro nás zajímavý, protože jde o velkou zemi. Na Slovensko jsme začali pronikat souběžně s Českem, ale bohužel s obdobnými výsledky. Lehce ťukáme na východ, Rusko a postsovětské republiky. Také tam chceme využít zkušeností lidí, kteří to tam znají a pohybují se tam delší dobu. Máme vynikající kontakt do Anglie a Irska, kde to vypadá velmi nadějně.
V čem je největší rozdíl mezi dodávkami do zámoří a do Evropy?
V Evropě musíte mít papír na to, že to, co funguje, skutečně funguje. V Americe musíte hlavně předvést, že věc funguje a papír tam není až tak důležitý. Evropský přístup vede k tomu, že když máte správný papír, nikoho už příliš nezajímá, že technologie, kterou nabízíte, funguje špatně nebo neefektivně.
Proč jste zatím v Česku příliš neuspěli?
Je zajímavé, že kdo má hluboko do kapsy a potřebuje šetřit, si většinou dokáže velmi dobře spočítat, že mu naše technologie přinese úspory. Mám na mysli třeba starosty malých obcí. Čím je město bohatší a čím víc figuruje v různých korupčních kauzách, které známe z tisku, tím méně mu záleží na úsporném nakládání s penězi. To se pak projevuje tím, že od nás nekoupí ani gram. Tam se proniknout nedá.
Jak to?
Většinou se nedostanete ani k tomu, abyste technologii mohli předvést. Nikdo se s vámi nechce bavit. Nemáme partnera, který by to chtěl vidět. Když už se vám to podaří, nastoupí zástupy různých expertů a pseudoexpertů a začnou vás zahlcovat nesmyslnými požadavky, které sice technicky nemají žádné opodstatnění, ale dá se jimi zabít jakákoliv technologie.
Vyplývá z vašich zkušeností, že instituce spravující veřejné peníze neumějí dobře hospodařit?
Přesně tak. Peníze by se našly, pokud by se nefinancovala spousta zbytečností. Výběrová řízení se vypisují sice formálně správně, ale různými požadavky na předepsané technologie se vyloučí řešení, které je levnější a kvalitnější. Firma, jako jsme my, pak nebude utrácet peníze a energii odvoláváním a obracením se na soudy.
Sami ale uvádíte, že při shodném objemu hmoty je vaše technologie dražší než asfalt. V čem je tedy její výhoda?
Je to jedna z oblastí, na kterou neustále narážíme, pokud naši technologii nabízíme českým investorům. Tady se neustále posuzují tuny proti tunám. Ovšem vtip je v tom, že dnes nechávají města a kraje díry v silnicích zvětšit natolik, že na jejich opravy potřebují tuny asfaltu. Protože pro 20 kilo asfaltu nikdo nepojede. Takže aby se vyplatilo silnici spravovat asfaltováním, musejí se použít minimálně dvě až tři tuny, ale spíše šest sedm tun materiálu. A technika za několik milionů korun, jako jsou frézy, bagry a válce. Naše výhoda je v tom, že jedním kbelíkem BG Quicku se díra opraví včas a už se nezvětší.
Dají se takto opravovat silnice i v zimě?
S touto technologií se nemusí čekat na léto a hezké počasí, jako u klasického asfaltování. Je to o změně myšlení. Není potřeba čekat, až se malé díry v silnicích zvětší, aby se vyplatilo asfaltování. Mohou se opravovat hned, dokud je jejich oprava levná. Od listopadu do března se dá udělat spousta věcí. Ale už by se samozřejmě z veřejných peněz nevypisovala zakázka za několik milionů. Opravilo by se to za několik tisíc. A to se zkorumpovaným úředníkům nevyplatí.
Třetinu zisků dáváte do výzkumu a vývoje. Rýsuje se nástupce této technologie?
HT v názvu naší společnosti znamená high-tech. A to se snažíme dodržet. Neustále něco vyvíjíme. Například hmotu, která při použití v kotlích umožňuje výrazně ušetřit náklady na palivo. Naši stěžejní technologii BG Quick nabízíme zatím hlavně pro opravy silnic. Ale tím, že je postavena na zcela novém materiálu, existuje řada dalších možností, takže může změnit celé stavebnictví. Je to zcela nová cesta, jeden lidský život na to nebude stačit. Jsme v podobné roli, jako byli skotští inženýři, když před 150 lety objevovali vlastnosti a použití železobetonu. Stavaři se to pak učili dalších 50 až 80 let používat. Také my jsme vynalezli stavební hmoty, které něco umějí, a teď objevujeme, jaké mohou mít využití.
Co díky těmto technologiím bude za několik let možné?
Sním o jedné věci. Zatím tuto hmotu používáme jako vrchní hmotu při opravách. Ale její vlastnosti jsou takové, že by se hodila i jako nosný prvek. Daly by se z ní udělat most, zeď nebo podlaha. Dala by se používat při opravách domů poškozených živelními pohromami, například záplavami. Když vám velká voda odnese kus budovy, s pomocí BG Quicku by se dala odpadlá část přilepit, aby se dům nemusel zdemolovat.
