„Můžu být brán jako umělec, komediant, který se chce předvádět a brát peníze. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Navíc na jevišti jsem vždy jen sám za sebe, ale v Senátu se jedná o týmovou práci a já se těším na setkání s tím trastem mozků,“ říká Vlastimil Harapes, kandidát na senátora v Praze.
Kandidaturu v dresu ANO přijal, když jej oslovil Martin Stropnický. V rozhovoru s ním se mimo jiné dozvíte, že by chtěl zavést výsluhu pro profesionální tanečníky nebo že by zrušil výrobu aut, ale rozhodně ne proto, aby podporoval cyklisty.
Jaké je podle Vás hlavní téma podzimních senátních voleb? Proč by k nim lidé měli přijít?
Tak zaprvé já vůbec nevím, jestli je nějaké hlavní téma voleb. Domnívám se, že aktuální téma je to, které nastane a to se bude řešit. Nemůže být dopředu přece naplánované nějaké volební téma. Já jsem zvědav, pokud se do Senátu dostanu, s čím se tam setkám. Představuji si, že tam sedí zkušení lidé z různých oborů, a když se dají tyto hlavy dohromady, tak může z této rady starších něco vzejít.
Máte dopředu vytipované, s kým budete v Senátu spolupracovat?
Ne. V žádném případě. To by byla hloupost, protože tak se člověk vyvaruje zklamání. Já jenom vím, že jsou tam lidé z různých profesí a je důležité dát potom dohromady ten trast rozumu a logiky.
Kandidujete za Prahu 6, v čem vidíte její nedostatky? Jak byste z pozice senátora chtěl této MČ pomoci?
Mně je líto, že se všichni ptají konkrétně na problémy jednotlivých městských částí. Já už jsem samozřejmě spojen se zastupiteli Prahy 6 a vím, kde je „tlačí bota“. V okamžiku, kdy budou konkrétní problém řešit a budou ode mě jako od senátora potřebovat pomoct, tak samozřejmě udělám všechno pro to, abych jim byl nápomocen. Ale určitě senátor není od toho, aby lítal a vyšetřoval, kde je potřeba co napravit. To je úkol zastupitelstva.
Vnímáte současnou dobu jako století „zelené otázky“, tak jako váš protikandidát Václav Bělohradský? Pokud ano, máte plán, jak zmírnit ničivou sílu ekonomického růstu a zní vycházející ekologickou krizi?
No já si myslím, že to jsou na mě velká slova. Já nevím, zda této terminologii prostý občan vůbec může rozumět. Řešení problému vůbec není v tom, jestli já si myslím to nebo to. Těžištěm Senátu je kolektivní rozhodování a právě to mě na tom zajímá. Rád se o těch věcech poučím, společně zvážíme řešení a pak můžeme vydat rozhodnutí v podobě návrhu zákona či připomínkám k zákonu předloženému.
Jak hodnotíte současnou práci Senátu jako horní komory parlamentu? V čem by se měla jeho práce zlepšit?
Vím, že je vžité obligátní klišé, že je Senát zbytečný orgán. To ale není pravda. Bohužel o něm lidé málo vědí a málo se informují o jeho funkci, což by se mělo napravit. Například Česká televize by mohla zvážit vysílání přímých přenosů ze Senátu tak, jak je to běžné z Poslanecké sněmovny.
Z kterého protikandidáta máte největší obavy?
Já vůbec nemám obavy a nikdy jsem je neměl ani na jevišti. Myslím, že tam je opravdu každý sám za sebe. Navíc já jsem fatalista, což znamená, že to dopadne tak, jak to má dopadnout. Já jen vím, že to chci dělat se vší poctivostí, upřímností a na nic si nehrát. Já jsem si nikdy ani v divadle na nic nehrál.
Plánujete kandidovat do některého senátního výboru?
Budu kandidovat do Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, protože jsou mi blízké problémy kultury. Každý senátor si musí najít oblast, která je nejblíže k jeho profesi a ve které může využít své zkušenosti.
Trápí vás v současné době nějaký problém, který byste se chtěl pokusit vyřešit?
Po roce 1989 byl zrušen výsluhový příspěvek všem profesím. Výsluhy se začaly opět vyplácet v roce 2003 v souvislosti s účinností služebního zákona, podle kterého mají nárok na výsluhy policisté, hasiči, vojáci a další ozbrojené složky. Rád bych se zasadil o to, aby výsluhy náležely i profesionálním tanečníkům, kteří končí kariéru zhruba ve 40 letech se zdevastovaným a vyčerpaným organismem. Tento způsob již zhruba před třemi lety vrátili na Slovensku.
A proč by měli dát voliči přednost zrovna vám?
Protože nás dokonalých je málo… (smích).
A teď vážně…
Víte, o mně na rozdíl od ostatních kandidátů voliči leccos vědí. Nejsem anonymní osoba. Ale to samozřejmě může být i mínus. Můžu být brán jako umělec, komediant, který se chce předvádět a brát peníze. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Navíc na jevišti jsem vždy jen sám za sebe, ale v Senátu se jedná o týmovou práci a já se těším na setkání s tím trastem mozků.
V případě, že uspějete, plánujete nějak omezit své dosavadní aktivity?
V současné době mám úvazek na Mezinárodní konzervatoři Praha jako umělecký šéf. Hraji v Divadle Semafor ve dvou inscenacích. Svá působení posoudím a samozřejmě pokud mě bude cokoliv omezovat v práci v Senátu, tak to ukončím. Senát bude mít prioritu. Dále jsem čestným předsedou Českého hnutí speciálních olympiád pro občany s mentálním postižením, jejichž zájmy budu rovněž v Senátu prosazovat.
Který z kandidátů za ostatní pražské části je vám nejsympatičtější a proč?
Nemůžu nikoho konkrétně jmenovat. Ale třeba paní doktorka profesorka Válková, měla určité připomínky již při setkání kandidátů a to se mi zdá velmi rozumné a výborně dovede formulovat to, co chce, protože je zvyklá pracovat se studenty.
Nezdá se vám, že Praha začíná stagnovat? Z mnoha aktivistů se stali politici, developer je sprosté slovo, ale nestavět také není úplně správné…
Tak samozřejmě, že nejvíce se jedná o Staré město, kde je třeba zabránit stavbě budov hyzdící charakter historického centra. Ale naštěstí ostatní městské části i Prahu 1 dobře hlídají památkáři, a tak nedochází k žádným větším hrůzám.
Co podle vás dělá město městem? Proč se centrum Prahy vylidňuje?
Já si nemyslím, že se vylidňuje. Praha se hodně změnila vlivem turismu. Ale je pochopitelné, že turisté se kvůli obyvatelům historických částí nepojedou koukat na Černý most.
A co podle vás dělá město městem?
Jednoznačně kultura. Divadla, různé komunitní akce, koncerty. Na Praze 6 aktuálně probíhá Šesťák (pozn. redakce: Šesťák je nový veřejný prostor na Praze 6. Oživení slepého ramene Dejvické ulice a Vítězného náměstí. Lehátka, akustické koncerty, piáno, šachy a kavárna).
Jaký máte názor na řešení automobilové dopravy v Praze?
Mám takovou kacířskou myšlenku, že bych zrušil výrobu aut… (smích). Dnes je to problém, vyrábí se mnoho aut, která jsou levná, takže jich má běžná rodina několik. To je problém.
Podporujete cyklodopravu v Praze?
Ne. Nejsem zastáncem cyklodopravy v Praze. Hlavní město nemá vhodný terén pro kola, tak jako třeba Holandsko. Terén si o to sám řekne, ale v Praze mi to připadá násilné. Kvůli pohybu a jako dopravní prostředek se dá kolo pochopit o prázdninách. Do Prahy, myslím, nepatří kolo ani jako alternativa k autům z důvodu nebezpečí pro cyklisty.
Kdo byl podle Vás poslední dobrý primátor a proč?
Nerad bych někoho vyzdvihoval, ale s těmi, s kterými jsem se sešel, jsem se vždycky domluvil. Vždycky to byli rozumní lidé a na nikoho si nemůžu stěžovat. Nicméně může to být proto, že jsem od žádného z nich nic nechtěl.
Máte tip na nového prezidenta?
Já bych navrhoval diplomata Petra Koláře (pozn. redakce: Petr Kolář byl v letech 1999-2003 velvyslancem v Irsku. Od září do října 2005 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí ČR pro dvoustranné vztahy. 29. listopadu 2005 byl jmenován velvyslancem ČR v USA, kde působil do roku 2010, následně do roku 2012 zastával post velvyslance v Rusku). Znám i jeho manželku a myslím, že by tento vzdělaný pár dobře reprezentoval ČR. Setkali jsme se spolu v Irsku v rámci konání Olympiády pro mentálně postižené osoby (pozn. redakce 11. letní světová Speciální olympiáda pro osoby s mentálním postižením se konala v roce 2003 v Dublinu v Irsku).
Váš názor na toho současného?
Nepřísluší mi hodnotit a kritizovat prezidenta. Mluví vždy konkrétně k věci a to se mi líbí.
Co si myslíte o přímé volbě prezidenta?
To si myslím, že není dobré.
Myslíte si, že jsou muži v politice lepší než ženy? A proč?
Nemám rád slogany typu „více žen do politiky“. Myslím si, že pokud nahlédneme do historie, když se taková žena najde, tak je to úžasné. Když jsem poznal hnutí ANO, tak se mi velmi líbilo, že jsou zde ženy zastoupeny prakticky ve stejném počtu jako muži. A není to proto, že jsou ženami, ale proto, že na to mají vzdělání a schopnosti.
Jak vznikl nápad vaší kandidatury do Senátu? Byl to váš nápad nebo vás oslovilo hnutí ANO?
Já sám jsem si v životě neřekl o roli, a už vůbec bych sám sebe nenabízel do politické funkce. Za posledních deset let to byla 4. nabídka, abych kandidoval do Senátu. Předchozí tři přišly od jiných politických stran. Přijal jsem až tuto poslední nabídku od hnutí ANO, kterou mi nabídl Martin Stropnický, protože jsem uznal, že je potřeba, aby byly zájmy občanů zastupovány senátorem z prostředí kultury. Někým, kdo již něco na poli kultury dokázal. Doufám, že jsem na tento post dozrál a že by to i pro mě mohlo být v něčem poučné. A svou roli hrál také fakt, že je Senát platformou, kde bych mohl uplatnit své názory.
Přečtěte si rozhovory s dalšími pražskými kandidáty do Senátu:
