Mandát v délce roku a půl bude zřejmě stačit současné vládě k privatizaci státních firem. Co si o chvatném výprodeji myslí opozice? Ptali jsme se stínového ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS).
* Jak se díváte na současné privatizační snahy vlády Stanislava Grosse?
Normální vláda za normálních okolností by situaci důsledně analyzovala, déle by uvažovala nad tím, zda jsou státní ruce v dané situaci lepší než ty soukromé. Já jsem z politické strany, která říká, že soukromé ruce jsou obecně lepší. Ale nevím, jestli není právě v případě Telecomu lepší počkat na to, až se odvětví vyhrabe z krize. Pak by se prodávalo za konjunktury a za lepší cenu. V případě sociálně demokratických vlád se bohužel vždy prodávalo nestandardně, s předem danými nabyvateli. Tento kabinet nemá důvěru investorů a udělal by lépe, kdyby nic neprodával. Ale oni to prodají, potřebují lepit díry ve státním rozpočtu. Dluhy se zvyšují tak rychle, že nutně potřebují část uhradit z prodeje státního majetku.
* Na co by se ty peníze měly použít? My jsme předložili sněmovně návrh, podle kterého by nepředurčené příjmy Fondu národního majetku byly vázány na důchodový fond. Z něj by byl financován přechod ze současného průběžného důchodového systému na fondový. Každá taková akce znamená, že část obyvatelstva nemá naspořeno to, co by jinak naspořeno měla. Nic jiného než příjem z privatizace to kompenzovat nemůže. Jsou to fondy o velikosti desítek či spíše stovek miliard korun. Stačí se podívat na maďarskou důchodovou reformu. Náš návrh nebyl přijat, přesto si myslím, že zbývající velké podniky stojící před privatizací by měly být zdrojem pro tento fond. Ty peníze se nesmí nadále projídat. * Ale z těch peněz je dotován třeba fond dopravní infrastruktury. To snad není projídání.
Mnoho lidí si myslí, že z tohoto fondu je financována jen výstavba silnic. Je z něj ale placena také jejich údržba, což je běžný provozní výdaj hrazený z privatizačních výnosů. Jinými slovy, skrytý deficit rozpočtu.
* Z čeho bude důchodová reforma hrazena, když se peníze projí? Z ničeho, určité typy reforem to úplně vyloučí. Stávající vláda to dělá záměrně, aby se kabinet, který přijde po ní, dostal do co nejobtížnější situace. Čím horší to bude, očekávají oni, tím rychleji se vrátí k moci. Doplácí na to nejen politická konkurence, ale všechno obyvatelstvo. * Které podniky kromě Českého Telecomu by ještě měly být privatizovány?
N a privatizaci už strašně dlouho čeká budějovický Budvar, kterému hrozí to co Telecomu - ztráta hodnoty. To byly podniky, které měly v devadesátých letech cenu desítek či stovek miliard, ale tato hodnota klesá.
* Budvar by ale mohl ztratit svá licenční práva pro zahraničí ve prospěch koncernu Anheuser-Busch. Není lepší ho ještě ponechat pod křídly státu?
Ty licence jsou jen záminka pro zastavení prodeje, nikoli důvod. Na začátku devadesátých let jsme stáli před dvěma možnostmi privatizace. Buďto čekat, až se průmysl pod státní kuratelou stabilizuje a teprve pak ho začít nabízet. Nebo prodávat hned a nechat až na novém vlastníku, aby si vyřešil problémy. Ukázalo se pak jasně, že státní úředník nic nevyřeší.
* Předpokládám, že největším soustem bude ČEZ.
Ano, tam čekám obrovskou diskuzi. Je to hodně o tom, zda se firmě podaří stát se ve střední Evropě velkým hráčem. ČEZ je ze všech nejkomplikovanější případ. Co se mi zdá snadnější, je nalezení nějakého nového fungování Letiště Praha. Podobně jako například ve Frankfurtu - nemovitosti by zůstaly státní, provoz by zajišťovala soukromá firma.
* Vypadá to, že jste fanda partnerství státu a soukromých podnikatelů. V zahraničí to funguje. Podobný názor mám na privatizaci zdravotnictví - ve státních budovách mohou fungovat soukromé primariáty. Do této škatulky privatizací činností bych zařadil i Českou poštu. Je to nejlepší distribuční síť, která v republice existuje. V jejím rámci mohou soukromé firmy nabízet různé služby a nemovitosti budou stále státní. * Je lepší prodávat podíly ve firmách prostřednictvím standardní soutěže, nebo přes kapitálový trh? Teď se hodně mluví o burze.
Rozumím snaze ministra financí využít privatizace k posílení role českého kapitálového trhu, pražské burzy zvláště. On se o to vždycky snažil, zatím nepříliš úspěšně. Je ale otázkou, jestli je to myšleno skutečně jako pomoc kapitálovému trhu, nebo je to míněno jako pomoc těm, kdo chtějí v rámci prodeje získat nějaká výsadnější práva. Mám na mysli třeba manažery, protože v rámci prodeje přes burzu je pravděpodobné, že by se vlastnická struktura roztříštila a firmu by mohla ovládnout skupina s relativně malým počtem akcií. To je druhá strana mince. Ještě jednou také musím zdůraznit otázku, zda prodávat Telecom zrovna nyní. Očekávání od technologických firem se v devadesátých letech nenaplnila a není jasné, zda při současném prodeji je burza nejlepší cestou k dosažení nejvyšší ceny.
