Vlastní bydlení je v Česku stále poměrně běžným jevem, který velká část lidí vnímá jako standard. Dokazují to i údaje z posledního Sčítání lidu, domů a bytů, podle nichž bydlí v nájmu méně než 20 procent českých domácností. Ve srovnání se zbytkem Evropské unie si tedy Češi na soukromé vlastnictví skutečně potrpí a výrazně překonávají unijní průměr.
Ve stejném duchu pak hovoří rovněž výsledky letošního Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně zrealizovaly Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Podle nejnovějších dat bydlí ,ve vlastním‘ téměř tři čtvrtiny Čechů. Nejčastěji se jedná o rodinné domy, které patří přímo jim, nebo někomu z jejich rodiny či blízkých. Tento způsob aktuálně využívá 40 procent občanů, zatímco u bytů jde o zhruba 32 procent obyvatel.
Lidé z různých demografických skupin vnímají výdaje spjaté s bydlením odlišně. Autor: Ipsos, Evropa v datech, Česká spořitelna
Více než polovina lidí, kteří v současnosti ve vlastním nebydlí, to chce v budoucnu změnit. Budou to mít nicméně velmi obtížně, neboť na 62 procent z nich si totiž něco takového nemůže finančně dovolit. To platí zejména pro třicátníky, kteří se s tímto problémem svěřili ve dvou ze tří případů. U lidí do dvaceti let je pak výrazný 43procentní podíl těch, již se stěhovat do vlastního neplánují, protože jim jejich současné bydlení zkrátka vyhovuje.
Hypotéka na tři dekády
Aktuálně nepříznivou situaci pro pořízení vlastního domu či bytu potvrzuje srovnání s ostatními evropskými státy. „V oblasti finanční dostupnosti nového bydlení Česko skončilo na posledním místě v celé EU. Na průměrný rodinný byt zde totiž padne až 14,9 ročních platů,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Jednou z cest k vlastnímu bydlení je pochopitelně zřízení hypotéky, kterou má podle průzkumu v současnosti téměř každý čtvrtý Čech. Třetina lidí s hypotečním úvěrem splácí každý měsíc částku do sedmi tisíc korun a další třetina pak mezi sedmi a třinácti tisíci. Nejvyšší sumy platí především obyvatelé hlavního města, až u 40 procent Pražanů s hypotékou přesáhne splátka 13 tisíc korun.
Pokud si ji chtějí Češi pořídit za aktuální situace, musejí kromě velkých výdajů počítat také s dlouhou dobu jejího splácení. „Průměrná výše nových hypotečních úvěrů se v současnosti pohybuje okolo 2,7 milionu korun. Nejčastěji si Češi berou úvěr na bydlení s dobou splatnosti na 27 let,“ dokresluje situaci Petra Skrbková, šéfka týmu Bydlení v České spořitelně.
I kvůli potenciálním potížím s řádným splácením hypotéky tak mnoha lidem nezbývá nic jiného než využívat nájemního bydlení. „Za poslední rok o ně v Česku výrazně narostl zájem, mezi odborníky už se dokonce používá termín ‚renesance nájemního bydlení‘. Život ve vlastním se totiž vinou vysokých úrokových sazeb u hypoték stal aktuálně prakticky nedostupným,“ říká Tomáš Carba z Asociace nájemního bydlení.
Lidí v bytové nouzi přibývá
Alespoň drobnou útěchou pro Čechy může být fakt, že podle dat serveru Numbeo jim bydlení v nájmu ve srovnání s osobním vlastnictvím vyplatí více než ve většině ostatních unijních států. V tomto ohledu je lepší pouze Německo a Francie. V budoucnosti lze tedy očekávat postupný nárůst počtu lidí bydlících v nájmu, a to zejména ve větších městech.
„Ačkoliv je nájemní bydlení často lepší, a v určitých případech ekonomicky výhodnější, pojí se s ním řada nejistot. Postrádáme totiž mechanismy, které by nájemníkovi zaručily dlouhodobou stabilitu a finanční udržitelnost. Vlastníkům naopak chybí záruky, že je jejich nemovitost v dobrých rukou,“ upozorňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Ať už ale zvolí tu či onu variantu, faktem je, že celkové výdaje spjaté s bydlením ukrajují z rodinného rozpočtu čím dál větší porci, což pro řadu z nich začíná být neúnosné. „U téměř 40 procent občanů se situace ve srovnání se stavem před dvěma lety výrazně zhoršila. V období před energetickou krizí a vysokou inflací totiž představovaly náklady na bydlení velkou zátěž jen pro třetinu Čechů,“ vysvětluje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. S problémy se aktuálně může potýkat více než pětina lidí, kterým nájem, hypotéka, energie a další výdaje spolknou více než 40 procent jejich měsíčních příjmů.
„Problematickou situací trpí Češi napříč různými skupinami. Mladí lidé kvůli nedostupnosti vlastního bydlení často odkládají založení rodiny a komplikace vnímají i senioři žijící v nájmu, jehož cena v posledních letech výrazně narostla. Vyhráno ale nemají ani majitelé nemovitostí, kteří stále splácejí hypotéku, na niž kvůli refixaci dopadly vyšší úrokové sazby,“ doplňuje Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny.
Jakou část rodinného rozpočtu vynakládáte měsíčně na bydlení?
„V Česku je podle různých dat přes 150 tisíc osob v bytové nouzi,“ přidává se předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl s tím, že ze statistického hlediska jsou nejvíce ohroženy mladé rodiny s dětmi. Pomáhat pouze jim by ale považoval za chybu. „Obce ani stát by se neměly zaměřovat jen na vybranou cílovou skupinu,“ zdůrazňuje na závěr.
