Vlastní cestou

18. 5. 2020

Tvůrce švédské strategie vlažného boje s koronavirem říká, že se jejich přístup vyplatí, zatímco jiné země budou úpět při druhé vlně šíření nákazy

Švédsko do boje s koronavirem vytáhlo s ojedinělou strategií, která má zajistit, že druhá vlna nákazy bude ve skandinávské zemi mnohem slabší než jinde. Vrchní švédský epidemiolog a tvůrce kontroverzního přístupu Anders Tegnell očekává, že ostatní státy mohou být nuceny opět přistoupit k radikálním opatřením, zatímco jeho spoluobčané získají imunitu.

Tegnell odhaduje, že koncem května bude jen ve Stockholmu vůči novému viru imunních kolem 40 procent obyvatel. To přinese této severské zemi výhodu v boji s nemocí, „se kterou budeme muset žít velmi dlouhou dobu“.

„Na podzim přijde druhá vlna. Švédsko bude mít vysokou úroveň odolnosti a počet nově nakažených se pravděpodobně bude držet nízko,“ říká Tegnell. „Naopak třeba Finsko bude mít velice nízkou imunitu. Zavede opět celostátní karanténu?“ ptá se epidemiolog. Tegnell i celé Švédsko jsou vzhledem k ojedinělému přístupu k současné pandemii pod drobnohledem světových médií.

Švédské základní a střední školy, restaurace, kavárny a obchody jsou většinou v běžném provozu. Zdravotnické instituce se spíše spoléhají na dobrovolné omezení sociálních kontaktů a práci z domova. Školy se studenty nad 16 let a univerzity jsou uzavřeny a byly zakázány akce s účastí více než 50 lidí, ale i tak se stále jedná o nejuvolněnější přístup v rámci celé EU. Počet obětí ve spojitosti s nemocí covid-19 dosáhl ve Švédsku více než tří tisíc. V sousedních zemích Dánsku, Norsku a Finsku evidují méně než tisíc úmrtí.

Tegnell dále tvrdí, že rozpoznat, která strategie zafungovala lépe a za jakou cenu pro společnost, bude trvat rok až dva. Zdůraznil, že švédský přístup se více soustředí na otázku „širšího veřejného zdraví“, v rámci čehož bylo nutné zohlednit, že „by lidé měli mít možnost rozumného každodenního fungování“.

Tetování s koronou Tento švédský epidemiolog se stal během posledních měsíců ve své zemi kultovní postavou. Někteří lidé si dokonce jeho podobiznu nechávají vytetovat. I důvěra ve Švédský úřad veřejného zdraví během krize vzrostla, což Tegnell zčásti připisuje otevřenému přístupu a trpělivosti, kdy je třeba „odpovídat na ty samé otázky stokrát dokola“. Pozornost, které se nyní těší, považuje za „vcelku absurdní“. Doma pak poslouchá hysterický smích svých dcer nad stránkami módních magazínů, které rozebírají styl jeho oblékání. Švédský epidemiolog tvrdí, že v souvislosti s omezujícími opatřeními není „nic vědecky podloženo“. Zejména pak rozhodnutí zavřít školy, jelikož není žádný důkaz, že by děti byly jedním z hlavních přenašečů nákazy. Tegnell věří, že vůdci evropských zemí ze strachu, že by nemoc covid-19 ochromila jejich zdravotnický systém, podlehli tlaku postupovat jako Čína, kde byly omezující opatření a územní karantény zavedeny jako první.

Nečekat na mesiáše

Podle údajů matematického modelu Švédského úřadu veřejného zdraví byla na začátku května virem nakažena zhruba čtvrtina obyvatel Stockholmu, v čemž Tegnell vidí jeden z důvodů, proč počet případů ve švédském hlavním městě v posledních dnech klesá.

Oproti tomu testy provedené v norském Oslu ukazují, že tam byla infikována méně než dvě procenta populace.

Tegnell ovšem dále dodává, že kvůli nejistotě ohledně životnosti protilátek Švédsko pravděpodobně nedosáhne kolektivní imunity – tedy situace, kdy je nakažených tolik (zhruba 80 procent), že se nákaza přestane šířit. „Myslím si, že ani Švédsko, ani žádná jiná země nedosáhnou kolektivní imunity ve smyslu, že se této nemoci zbavíme. Podle mě je to nemoc, které se prostě zbavit nedá,“ domnívá se.

Národní strategie v mnoha zemích sází na to, že se jim podaří virus udržet pod kontrolou, než se objeví vakcína. Podle Tegnella to ale i v nejlepším případě může zabrat roky, než bude taková vakcína vyvinuta a než bude podána celé populaci. „Je velká chyba jen sedět a říkat - počkáme si na vakcínu. Potrvá to mnohem déle, než si myslíme. Ještě ani nevíme, jak účinná ta vakcína nakonec bude. Je to další důvod, proč se vydat cestou umírněného přístupu.“

Hrozba jménem Švédsko

Švédsko si vybralo strategii, která by mohla fungovat měsíce, případně roky bez nutnosti radikálních změn. To je v ostrém kontrastu v podstatě se všemi ostatními evropskými zeměmi, které momentálně řeší, jak vrátit každodenní život do normálu bez opětovného masového šíření nákazy. A hrozbu představuje právě Švédsko. Podle kritiků by severská země měla svůj přístup zpřísnit, aby došlo ke snížení počtu obětí. Statistiky ukazují, že v aktuálním stadiu pandemie mají vyšší počet zemřelých v poměru k obyvatelstvu pouze Spojené království, Itálie, Belgie a Španělsko.

Jedna oblast, kde se Švédsku nedaří, je snaha udržet virus mimo pečovatelské domovy. Podle Tegnella je vyšší míra nákazy v těchto zařízeních hlavním důvodem většího počtu obětí. „Je to něco, čeho hluboce litujeme,“ říká a zdůrazňuje, že pečovatelské domovy ve Švédsku – jako ve zbytku Skandinávie – jsou pro „velmi staré a nemocné lidi“, jelikož většina starších obyvatel jinak žije doma. Zároveň Tegnell připomíná, že tyto domovy mají „problémy s kvalitou péče“ ze strany poskytovatelů. Většinou se jedná o soukromé společnosti.

„Bohužel se tyto problémy s kvalitou ukázaly jako příčina vyšší zranitelnosti starších lidí vůči této nákaze,“ říká Tegnell. Švédské úřady už podle něj začaly tyto případy vyšetřovat.

Evropské země nejvíce zasažené nemocí covid-19

Zdroj : who, údaje k 13. 5.

Denní přírůstky případů nakažení nemocí covid-19 ve Švédsku