Z NĚKTERÝCH ČESKÝCH POLÍ SE DÍKY VĚTRNÉ ČI VODNÍ EROZI ZTRÁCÍ AŽ 3,5 TUNY PŮDY Z HEKTARU ROČNĚ. VLASTNÍCI DOTČENÝCH POZEMKŮ TAK PŘICHÁZEJÍ O MAJETEK, JEHOŽ HODNOTU DNES NIKDO NEDOVEDE VYČÍSLIT, SAMI TO VŠAK VŮBEC NETUŠÍ.
V české krajině zoufale chybí systémová protierozní opatření
HLAVNÍM VINÍKEM JE PŘITOM SOUČASNÝ ZPŮSOB ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ, KTERÝ V ŘADĚ PŘÍPADŮ POSTRÁDÁ JAKÉKOLI PRVKY PREVENCE EROZE, NAOPAK JEJÍ ÚČINKY SPÍŠE PROHLUBUJE.
Od příštího roku (po vstupu ČR do EU) přitom budou muset naši zemědělci hospodařit jinak - jenomže to řada z nich ani neví. Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) totiž dosud nevydalo definici národních kritérií „Ošetřování půdy s péčí řádného hospodáře“, kterou požaduje Brusel a jejíž dodržování bude po vstupu podmínkou čerpání unijních dotací. Respektive - pokud inspektoři z EU zjistí, že zemědělský subjekt tato kritéria nedodržuje, dotace bude podniku odebrána. Podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáše Douchy bude Brusel uplatňování zásad správného hospodaření po ČR vyžadovat ve dvou etapách. „V první z nich, v období od vstupu do roku 2006, budou muset zemědělci dodržovat národní zásady Ošetřování půdy, od roku 2007 se bude vyplácení dotací řídit přesnými podmínkami, které jsou obsaženy v osmnácti nařízeních EU, které musí dodržovat i ČR,“ upozorňuje Doucha.
ZA NEDODRŽENÍ SANKCE
Za neplnění podmínek nařízení EU budou přitom zemědělcům podle Douchy hrozit sankce. „Nepůjde pravděpodobně o stoprocentní odebrání dotací, ale například o zkrácení o 20 procent v případě, kdy se porušení zásad zjistí poprvé,“ domnívá se Doucha. Při opakování lze ale očekávat sankce mnohem tvrdší. To je však sice blízká, ale přece jen budoucnost. Již v příštím roce by ale měly být podle ředitele VÚZE vypláceny platby zemědělcům podle zásad správné zemědělské praxe, jejichž součástí by měla být pravidla „Ošetřování půdy“. „A musí to být kritéria měřitelná a kontrolovatelná,“ konstatuje Doucha. Pokud se týká zmíněných osmnácti nařízení Evropské unie, některá z nich již začnou platit od roku 2005. Původně jich bylo navrženo 38. Nařízení se přitom zdaleka netýkají pouze obhospodařování půdy - pět z nich má například přímou vazbu na životní prostředí (třeba k projektu NATURA), tři se váží k systémové identifikaci hospodářských zvířat a podobně.
VLASTNÍCI BY SE MĚLI VÍCE ZAJÍMAT O SVŮJ MAJETEK
Prohlubující se riziko eroze v české krajině považuje za jeden z největších problémů českého zemědělství také stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež. „Je to dáno způsobem hospodaření v krajině v posledních několika desítkách let, který se příliš nezměnil ani po roce 1989,“ domnívá se Papež. „I když nejsem dogmatickým příznivcem vstupu do EU, musím říci, že v tomto případě, kdy Brusel klade zejména v poslední době na antierozní opatření velký důraz, je vstup do Unie pro české zemědělství i společnost přínosem,“ konstatuje Papež. Svůj díl viny na současném stavu mají podle jeho slov i vlastníci pozemků. „Měli by se více zajímat o svůj majetek,“ zdůrazňuje Papež. Uznává ovšem, že řada vlastníků ke svému majetku nemá téměř žádný vztah, mnozí navíc žijí v jiných lokalitách, než kde se nacházejí jejich pozemky. Dalším problémem je nepříliš funkční komunikace zemědělců a představitelů obcí. I tady však může EU nepřímo pomoci. „Programy EU typu LEADER Plus (zaměřené na obecný rozvoj venkova v rámci regionu) přímo nutí lidi z konkrétních území, aby spolu mluvili,“ upozorňuje stínový ministr.
STAV ČESKÉ KRAJINY JE TRISTNÍ
Podle analýz MZe uvedených v Sektorovém operačním plánu (SOP) a Horizontálním plánu rozvoje venkova (HRDP) je v ČR 70 procent půdy ohroženo vodní a větrnou erozí, přičemž ohrožení vodní erozí významně převažuje. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michala Pospíšila tak dochází k několika druhům škod a zbytečně vynaloženým nákladům. „Zároveň je omezeno rozvíjení jiných podnikatelských aktivit ve venkovském prostoru, přičemž například kopcovité území Moravy je postiženo velmi výrazně,“ konstatuje Pospíšil, který z uvedeného území pořídil ojedinělou a výmluvnou fotodokumentaci. „Negativních účinků eroze na život občanů je celá řada - v prvé řadě je to znehodnocování půdy, následně pak nedostatek zeleně v krajině, nepřístupnost turistických cílů, neprůchodnost, a tím i omezená použitelnost využití krajiny jinými než zemědělskými aktivitami,“ uvádí Pospíšil. V některých oblastech mizí z hektaru polí ročně až 3,5 tuny půdy, „normální“ přitom naopak je, aby půdy spíše přibývalo nebo se udržoval rovnovážný stav. „V zahraničí takové problémy nemají. A i tam, kde jsou půdy erozí extrémně ohroženy, ubývá ročně zhruba 0,1 tuny z hektaru,“ tvrdí Pospíšil.
PROJEKT VLASTNÍCI
Popsaný stav by měl postupně napravovat „Projekt vlastníci“, jehož duchovním otcem je právě tajemník ASZ. „Projekt je zaměřen na iniciování vlastníků k aktivním krokům. Jejich majetek (půda) je erozí nejvíce ohrožen, zároveň je ve veřejném zájmu tyto aktivity podporovat. Výsledně to povede k úspoře vynaložených nákladů na údržbu silnic a příkopů, snížení prašnosti a ke snížení zanášení vodních toků a nádrží,“ popisuje Pospíšil. Vlastníci by měli podle projektu vytvářet občanská sdružení nebo jiná seskupení, která se budou zabývat rekonstrukcí krajiny a zlepšením současného stavu. „Vlastnická rozhodnutí jsou nejdůležitějším krokem vedoucím ke změnám,“ zdůrazňuje Pospíšil. Pouze vlastníci ale sami nic nezmůžou. Podle projektu by proto měla vznikat strategická partnerství mezi vlastníky pozemků, obecní samosprávou a zemědělci „pro rozhodování o víceúčelovém využití krajiny“. Výsledkem by mělo být vytvoření pilotního postupu s nově vytvářenými subjekty „Spolky vlastníků,“ které by mohly být jednou ze skupin příjemců dotací. „Některé podpory by skutečně mohly být směrovány na vlastníky,“ souhlasí i Papež. Podstatné je nicméně jedno: Vstupem do EU bude mít Česká republika řadu příležitostí využít finanční zdroje. V případě zemědělského nakládání s krajinou však existuje reálná hrozba, že fondy, určené ke tvorbě krajiny, nebudou dostatečně využity vzhledem k malému počtu potencionálních příjemců (zemědělců) nebo jejich nízké motivaci se takových aktivit účastnit. A navíc může řada podnikatelů přijít o bruselské dotace. I když jde v projektu především o pokus o změnu v přístupu k hospodaření v krajině, profitovat z něj mohou hlavně zemědělci. Mimo jiné i tím, že se mohou stát realizátory navržených opatření v rámci takzvaných Zelených kontraktů (zemědělec + místní správa), což by mělo v důsledku vést i ke zvýšení pracovních příležitostí na venkově.
Současný stav krajiny podle SOP a v HRDP
* 72% zornění
* 1/2 půdy větší sklon než 7 stupňů
* 60 % půd méně až málo úrodných
* 30-50 % zhutněných půd nevhodnou technologií vlivem nevhodné mechanizace
* 1087 ha uměle odvodněných
Degradace krajiny:
Neohroženo vodní erozí: 4,2 % půdy (ohroženo 95,8 % půdy)
Neohroženo větrnou erozí: 77,5 % půdy
Retenční objem rybníků 625 milionů m3 - (1/3 kapacity zanesena sedimenty)
Odhad ztráty krajinných prvků
* 4000 km stromořadí
* 3600 ha rozptýlené zeleně
* 49 000 km mezí
* 158 000 km polních cest
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
