Telekomunikační operátoři
Rok před liberalizací českého telekomunikačního trhu nelze ani o jedné z největších celoplošných telekomunikačních firem tvrdit, že má stabilizovanou vlastnickou strukturu. Všichni klíčoví hráči, vyjma Kabelu Plus, mohou očekávat zásadní změny mezi akcionáři.
Český Telecom: Několik verzí prodeje.
Podle oficiálních informací vlastní 51,1 procenta akcií největší tuzemské telekomunikační firmy Fond národního majetku a 33,5 procenta mezinárodní konsorcium TelSource (členy jsou KPN Telecom Netherlands a Swisscom s nemajetkovou podporou AT&T). Z uvedených 33,5 procenta získal samotný TelSource 27 procent, 6,5 pak později přímo nizozemská KPN. V rukou investičních fondů a individuálních vlastníků oficiálně zůstává 15,4 procenta akcií. Mezi analytiky se však hovoří o tom, že TelSource prostř ednictvím spřízněných firem ovládá již kolem 40 procent akcií. Pokud by to byla pravda, mohlo by to být pokládáno za porušení akcionářské smlouvy. V článku IX se totiž výslovně hovoří o tom, že skupina strategického partnera, kam podle přísluše né definice patří kromě samotného konsorcia a jeho členů také „přidružené osoby , nesmí bez předchozího souhlasu FNM získat v Telecomu více než 34procentní podíl na základním jmění. Pokud je známo, tak FNM žádný souhlas nedal. Při právním posou zení takového jednání by však záleželo na tom, v jak velkém stupni příbuznosti „přidružené osoby jsou. S privatizací státního podílu v Telecomu se počítá během tohoto roku. V nejbližších týdnech by měl být v tendru vybrán poradce a globální koordinátor. Ten má vládě navrhnout nejlepší způsob odstátnění. Varianta nejčastěji zmiňovaná ve vládních materiálech poč ítá se zvýšením účasti TelSource v Telecomu (v závislosti na vyhodnocení dosavadního působení partnera) v kombinaci s nabídkou akcií na domácích a zahraničních kapitálových trzích. Doprivatizace Českého Telecomu ovlivní i poměry v dceřiné společnosti EuroTel (viz níže).
České radiokomunikace: Zájemců přibývá.
Fond národního majetku zůstává s 51 procenty nejvýznamnějším akcionářem. Druhým klíčovým je dánská společnost TeleDanmark s 20,8 procenta akcií. The Bank of New York International Nominees má podíl na zák ladním jmění 24 procent, ovšem jen jako depozitář globálních depozitních certifikátů bez hlasovacího práva. Zaměstnanci drží 0,06 procenta a čtyři procenta ostatní subjekty. Obrovský význam ČRa spočívá nejen v tom, že mají stále naprosto domina ntní postavení v šíření rozhlasového a televizního vysílání (98 procent), ale i v tom, že vybudovaly multifunkční bezdrátovou síť, která již od příštího roku bude podporovat kompletní telekomunikační služby. Na telekomunikačním trhu působí prostřednictvím svých dceřiných společnosti RadioMobil, Radiokontakt Operator a Contactel (viz níže). Vládní usnesení o privatizaci ČRa z července roku 1999 počítalo s tím, že společnosti TeleDanmark bude odprodáno dalších 13,2 proce nta akcií tak, aby zvýšila svůj podíl na kontrolní balík 34 procent. Zbylé státní akcie měly být prostřednictvím vybraného poradce a globálního koordinátora (tendr vyhrála ABN Amro Rotschild) umístěny na domácím a zahraničních kapitálových trzí ch. 15. prosince 1999 ovšem FNM oznámil, že bude příslušná ministerstva žádat o revokaci usnesení tak, aby místo prodeje malých balíků na veřejných trzích mohl být prodán celý státní podíl (51 procent akcií) na základě výběrového řízení jedinému vybrané mu investorovi. Všeobecně se soudí, že šlo o reakci na nabídku Deutsche Telekomu, který potvrdil, že má o akcie zájem. Ten asi nebude jediným zájemcem. Ministr financi Pavel Mertlík minulý týden v Hospodářských novinách uvedl, že „nabídky od různých investorů jsou nyní velmi zajímavé .
EuroTel: Ze tří čtvrtin v nejistotě.
Největší český mobilní operátor žije ve vlastnické nejistotě ze dvou důvodů. Hlavní příčina vyplývá ze skutečnosti, že majoritním vlastníkem s 51 procenty akcií je nadále polostátní Český Telecom. Teprve pri vatizace mateřské firmy může vlastnickou strukturu projasnit. Zbývajících 49 procent akcií EuroTelu drží konsorcium Atlantic West, které je rovným dílem vlastněno americkými Bell Atlantic a MediaOne.
Dnes je již téměř jisté, že MediaOne, firma oddělená od US West a nyní fúzující s AT&T, svůj podíl prodá, protože se hodlá soustředit na jiné aktivity. V ČR se již zbavila 97procentního podílu v největším kabelovém operátoru, Kabelu Plus. Komu čtvrtinový podíl v EuroTelu nakonec připa dne, se neví. Jisté je pouze to, že o něj projevil zájem právě Český Telecom. Generální ředitel Přemysl Klíma potvrdil, že ve věci s MediaOne jedná. Otázkou je, za jakých podmínek je MediaOne právě Telecomu ochotna podíl přenechat. O koupi podílů od MediaOne ve východoevropských mobilních operátorech projevil zájem Deutsche Telekom. Výslovně však hovořil jen o Maďarsku, Polsku a Rusku. Jelikož má německá firma v ČR již podíl v konkurenčním RadioMobilu, spojení s dalším mobilním operátorem by úřady těžko povolily.
RadioMobil: Záleží na Deutsche Telekomu.
Při nynější akcionářské struktuře RadioMobilu by nový majoritní vlastník Českých radiokomunikací v mobilní firmě na několik měsíců získal rozhodující vlastnický vliv. ČRa totiž dosud drží majoritních 51 procent akcií. Minoritních 49 procent patří mezinárodnímu konsorciu CMobil, v němž dominuje Deutsche Telekom MobilNet (84,55 procenta akcií), menší podíly mají Stet International Netherlands (dvanáct procent), domácí SIS (1,75 procenta), Telekomu nikační montáže Praha (jedno procento) a PVT (0,7 procenta). Konsorcium CMobil má však na základě smlouvy s ČRa z roku 1996 nad RadioMobilem plnou provozní kontrolu a navíc mu smlouva přiřkla i opci na nákup dalších akcií. Tu vša k bude moci konsorcium uplatnit nejdříve na začátku příštího roku (podle informací ČTK se však nyní začíná diskutovat o tom, že by CMobilu bylo umožněno ji uplatnit ještě před privatizací radiokomunikací). Postup by měl být takový, že RadioMobil po roce 2000 emituje nové akcie (120 tisíc kusů, třetina z nynějšího počtu 400 tisíc) a držitel opce je upíše. CMobil si nové akcie předplatil již v roce 1996 částkou 3,785 miliardy korun, ale reálná cena opce je nyní podle odborníků podsta tně vyšší, odhady hovoří až o 18 miliardách. Pokud opci CMobil využije, bude muset doplatit rozdíl v ceně a jeho podíl vzroste na 60,77 procenta. Vliv ČRa se sníží na 39,23 procenta. Teoreticky se však může stát, že svůj podíl naopak zvýší druhá strana. CMobil je totiž povinen poskytnout radiokomunikacím možnost opci odkoupit. Pokud by ČRa předložily CMobilu atraktivní nabídku na odkoupení a konsorcium ji přijalo, obdrží za to konsorcium od radiokomunikací příslušenou částku rovnajíc í se reálné ceně opce, ale jeho podíl se sníží. Bude tedy záležet především na Deutsche Telekomu, jak bude s opcí nakonec naloženo.
Český Mobil: IPB se stahuje do pozadí.
Třetí mobilní operátor, který se nyní chystá na trh, není sice vázán na polostátní firmy, ale přesto se ani u něj nelze na nynější vlastnickou strukturu spolehnout. Jeden ze dvou největších akcionářů, Investičn í a Poštovní banka, se netají tím, že hodlá svůj nynější podíl (48,02 procenta) snížit na hranici deseti až patnácti procent. Mluvčí Českého Mobilu Darren Wolker na konci listopadu uvedl, že návrh vlastnických změn předala firma Českému telekomunika čnímu úřadu a čeká na jeho vyjádření (EURO 48/1999). Kdy ke změně dojde, zda to bude v souvislosti s plánovaným navýšením základního jmění a v čí prospěch IPB uvolní svou pozici, operátor zatím neoznámil. Oficiální verze hovoří o ;tom, že svůj podíl zvýší kanadská TIW (nyní drží 51,48 procenta akcií), spekulativní, že podíl půjde na vrub jistému americkému investorovi. Minoritním akcionářem zřejmě zůstane Priority Telecom (drží 0,5 procenta), což je dceřiná firma nizozemského kabelového operátora UPC. Mluvčí společnosti Darren Wolker se k majetkovým poměrům v Českém Mobilu nyní již nechce vyjadřovat.
Contactel: Dánové mohou bouchnout dveřmi.
Společnost Contactel se chce stát na liberalizovaném telekomunikačním trhu vedle Českého Telecomu druhým (alternativním) operátorem. Vzhledem k tomu, že přesně polovinu akcií vlastní České radiokomunikace a druhou TeleDanmark, rozhodne o konečné majetkové struktuře až doprivatizace ČRa. Contactel již na trhu působí v oblasti datových služeb a služeb spojených s užíváním internetu. Od příštího roku chce poskytovat hlasové služby. ČR a mu k tomu poskytnou infrastrukturu. Pokud by mateřské radiokomunikace získal někdo jiný než TeleDanmark, nelze v Contactelu vyloučit vlastnické třenice. Zakladatelská smlouva dává dánské firmě pro takový případ možnost dle vlastního uvážení podíl odprodat, případně požadovat, aby jej odkoupily samotné radiokomunikace (EURO 34/1999). Cena by v takovém případě byla stanovena dohodou nebo zvolenou investiční bankou na základě metody diskontování budoucích finančních toků. V případě, že by se smluvní strany nedohodly, bude banku vybírat předseda Mezinárodní obchodní komory ve Vídni.
ČD Telekomunikace: Opět na začátku.
Opětovné majetkové problémy „železniční telekomunikační firmy mohou ohrozit její vstup na trh. Společnost ČD Telekomunikace vznikla v roce 1993 se záměrem využít páteřní síť Českých drah k výstavbě optické sítě. Byla však založena na základě smlouvy, kterou vedení železnice na začátku loňského roku označilo za velmi nevýhodnou. V březnu se podařilo smlouvu změnit, a tím otevřít cestu pro spuštění ambiciózního telekomunikačního projektu. V pol ovině srpna 1999 uzavřely ČD Telekomunikace předběžnou smlouvu o strategickém partnerství s německou společností Mannesmann Eurokom. Ta měla ve firmě odkoupit 85procentní podíl a do vybudování infrastruktury investovat v přepočtu pět miliard korun. Během čtyř let by se délka sítě optických kabelů měla dostat ze 400 až na 4000 kilometrů. České dráhy chtěly participovat na tržbách firmy a využívat část přenosové kapacity. Aniž by však o tom média byla informována, Mannesmann od smlouvy a projektu potichu odstoupil (mělo jít o reakci na neúspěch v boji o třetí mobilní licenci). Týdeníku EURO to až minulý týden na přímý dotaz sdělila tisková mluvčí Českých drah Zdena Celá. Uvedla, že ve středu 5. ledna se má uskutečnit ve věci telekomunikačního projektu důležité jednání. Do té doby České dráhy nechtějí informovat.
Aliatel: Privatizace v energetice rozhodne.
Také firma Aliatel, zatím působící v oblasti přenosu dat, se chce stát od příštího roku celoplošným alternativním telekomunikačním operátorem. Protože je však ze šedesáti procent vlastněna osmi polost átními distributory elektřiny, nelze ani v tomto případě hovořit o konečné vlastnické struktuře. Pokud elektrorozvodné závody ovládnou vlastníci s rozdílnými zájmy, může se struktura akcionářů změnit. O privatizaci distributorů energi í se hovoří již několik let, naposledy loni, pokaždé však bylo rozhodnutí odročeno. Nejbližší jednání v této věci se očekává zjara. Čtyřicet procent akcií Aliatelu drží od roku 1998 RWE Telliance, dcera německého energetického koncernu RWE. Odborníc i odhadují, že pokud se Aliatelu podaří na liberalizovaném telekomunikačním trhu uchytit, bude se RWE snažit získat majoritu.
Radiokontakt Operator: Další investor přichází?
Na první pohled ze tří dcer radiokomunikací žije v nejmenší vlastnické nejistotě Radiokontakt Operator. Majoritním akcionářem celoplošného pagingového operátora je France Telecom s 62,25 procenta akcií, ČRa drží jen minoritních 37,75 procenta. I v této firmě se však nyní jedná o důležitých změnách. Týdeníku EURO to potvrdil výkonný ředitel pro obchod a marketing Radiokontaktu Ivan Nedvídek, zatím však nechtěl uvést podrobnosti . Naznačil pouze, že se jedná o příchodu dalšího investora. „Připravujeme nové ambiciózní programy, uvedl na konci prosince. V době před zahájením tendru na třetího mobilního operátora generální ředitel Českých radiokomunikací Miroslav Čuřín p rohlásil, že ČRa chtějí svůj podíl v Radiokontaktu odprodat. Zájemcem o koupi byl právě France Telecom. Jen tak by se totiž Radiokontakt mohl zúčastnit mobilního tendru (regulím odporoval jeho příbuzenský poměr s RadioMobilem). K prod eji ani ke vstupu do soutěže však nakonec ze strany Radiokontaktu nedošlo. France Telecom šel do mobilního tendru spolu s Bonton Holdingem v konsorciu VLNA+. Ředitel Ivan Nedvídek nyní již vylučuje, že by se ještě o odchodu radiokomunikací z firmy jednalo. Pagingový operátor je na ČRa závislý technicky. Stejně jako další dcery využívá jejich infrastrukturu.
Kabel Plus: Holanďané místo Američanů.
Největší operátor kabelových sítí v zemi vlastnickou nejistotu odvrátil v říjnu loňského roku, kdy 97procentní podíl od americké MediaOne odkoupila nizozemská United-Pan European Communications (UPC) za 150 milionů dolarů (EURO 45/1999). Tři procenta drží někdejší zakladatelé této původně severomoravské firmy. Kabel Plus, který zatím poskytuje pouze vysílání kabelové televize, se chce zapoji t do celoplošného telekomunikačního podnikání v příštím roce. Dosud poskytuje telefonní služby v Liberci, kde v rámci pilotního projektu provozuje asi 4000 telefonních stanic.
