Daně loni vynesly o šestnáct miliard korun víc, než se plánovalo
Na ministerstvu financí se minulý týden špatně topilo. To je znamení, že úřad začíná s úsporami u sebe. Další pochvalu si vysloužil za nečekaně úspěšnou předběžnou bilanci státního rozpočtu v roce 2002. Podle ministerstva rozhodly tři veličiny: mimořádné výnosy prémií z emisí státních dluhopisů, včasné uzavření kohoutu zbytných výdajů už v průběhu prosince a překvapivě dobrý výběr daní z příjmů právnických osob. Pozitivní roli, se kterou se při sestavování rozpočtu nepočítalo, sehrály i přeplatky na zálohách v souvislosti s povodněmi. Díky tomu jsme se dočkali schodku necelých šestačtyřiceti miliard korun, ačkoliv ještě v listopadu, připomíná analytik Miroslav Brabec z Raiffeisenbank, samotný Sobotkův úřad očekával třiašedesát.
Vliv roku 2001.
Pokud jde o daně z příjmu, „činily“ se hlavně banky, které podle zdrojů z ministerstva financí odevzdaly nad plán šest miliard korun. Náměstkyně ministra financí odpovědná za daňovou oblast Yvona Legierská nechtěla mluvit o konkrétních číslech, že přesné propočty budou teprve udělány. Lepší hospodářské výsledky a tedy i vyšší daňové odvody bankovního sektoru však označila za důležitý faktor pozitivního vývoje loňského daňového inkasa. Ztotožnila se zároveň se svým kolegou z vedení ministerstva – náměstkem Eduardem Janotou – v tom, že příjmová daň ve značné míře zachycuje situaci v předcházejícím roce, v tomto případě v roce 2001, kdy ekonomika ještě rostla více než tříprocentním tempem. Loni bylo tempo růstu poměrně výrazně nižší a v tom je riziko naplňování letošních rozpočtových příjmů. Oba náměstci však tvrdí, že rozpočet na rok 2003 je postaven na reálných makroekonomických předpokladech.
Nižší dovozy.
Vybraná daň z příjmů právnických osob byla loni o dvacet šest miliard korun vyšší, než předpokládal rozpočet. Výnosy ostatních rozhodujících daní však nedosáhly očekávané úrovně. Celkový daňový příjem veřejných rozpočtů tak překonal předpoklady o šestnáct miliard korun. Rozhodující daň – z přidané hodnoty, která se na celkovém daňovém inkasu podílí zhruba třetinou – loni zaostala za očekáváním o pět miliard. Náměstkyně Legierská to vysvětluje objektivním vlivem nižších dovozů, kvůli nimž inkaso daně z dováženého zboží, které zajišťuje celní správa, kleslo za jedenáct měsíců roku 2002 meziročně o téměř pět procent. Naopak inkaso daně z vnitrostátních prodejů vybírané daňovou správou stouplo o bezmála šest procent. Nadměrné odpočty klesly o dvě procenta, což Legierská vysvětluje nižšími dovozy, ale i důslednější kontrolou ze strany finančních úřadů.
Analýza ministerstva financí upozorňuje na to, že dynamika inkasa DPH je dána nejen objemem konečné spotřeby, ale i její strukturou, v níž roste podíl zboží a služeb zatížených sníženou pětiprocentní sazbou. Přitom je sporné, do jaké míry snížená sazba plní sociální funkci. V poslední době se zdá, že je ve stále větší míře „doménou“ vyšších příjmových skupin, které vydatně spotřebovávají komodity typu telekomunikačních služeb nebo stavebních prací, na které nižší příjmové skupiny beztak ve větší míře nedosáhnou. Nižší než plánované inkaso DPH lze podle analytiků ministerstva financí vysvětlit i poklesem prodeje automobilů nebo dopadem silné koruny na bilanci cestovního ruchu.
Srovnávací základna.
Spotřební daně zatěžující uhlovodíková paliva a maziva, tabákové výrobky, pivo, víno a líh vynesly loni o tři miliardy korun méně, než se plánovalo. Ministerstvo financí to přičítá především nadhodnocení základny, z níž loňský rozpočet vycházel – očekávané skutečnosti roku 2001. Faktický výnos spotřebních daní totiž předloni o pět procent zaostal za očekáváním. Když už jsme u srovnávací základny: za povšimnutí stojí, že u daně z příjmu právnických osob byl loňský plánovaný výnos naopak nastaven poměrně výrazně – o dvanáct miliard – pod skutečností roku 2001.
Veškerý „nedovýběr“ spotřební daně připadá na paliva a maziva, přičemž „významnou, ne-li rozhodující“ roli připisuje ministerstvo financí ropě, jejíž cena od konce loňského srpna rostla. Zvyšoval se podíl prodeje levnější nafty na úkor benzinu, což souvisí s rostoucí oblibou vznětových motorů, občané z pohraničí ve větší míře nakupovali pohonné hmoty na Slovensku, a naopak zvyšující se ceny u českých pump odradily některé z „cenových turistů“ z Rakouska a Německa. Naopak zvýšení sazby daně u cigaret v Německu nahnalo více zákazníků do českých trafik a příznivě se na výnosu spotřební daně z tabáku projevilo i to, že u nás byla zavedena procentuální sazba z ceny výrobku.
Majetkové daně se na celkovém výnosu podílejí ani ně dvěma procenty, přičemž v převážné míře jde o daň z převodu nemovitostí. Výrazný, třiadvacetiprocentní meziroční růst jejího inkasa lze opět vysvětlit srovnávací základnou: předloni bylo nutné vracet daň vyměřenou při prodeji obecních bytů, jejíž výběr shledal Ústavní soud neoprávněným.
Výkyv, nebo trend?
Základní otázka nyní zní, zda je loňský úspěšný výběr daní dán souhrou okolností, anebo jde o trend. Yvona Legierská se vyjadřuje opatrně s odvoláním na to, že ekonomika klesá. Jsou však podle ní „přijímána opatření“ pro to, aby plánované daňové výnosy byly splněny. Legierská argumentuje pokračující konsolidací správy daní, rostoucí efektivností její činnosti i kultivací českého podnikatelského prostředí, především v důsledku přítomnosti zahraničních společností, řada z nichž má ovšem zatím daňové prázdniny. Fakt je, že aby tak jako loni výnos čistých daní (bez pojistného) překročil rozpočtovanou částku, se podařilo naposledy v roce 1999. Povede-li se to i letos, bude to trend.
