Fabrika společnosti Pardam v Roudnici nad Labem nedaleko
drážďanské dálnice působí spíš jako továrnická vila. Zvědavé návštěvníky
odrazuje nedobytná kovová brána, nad níž se tyčí budova s panoramatickým oknem
a schodištěm s balustrádou a antickými sochami. Právě tady se ale rodí budoucnost
českého průmyslu. Pardam vyrábí a vyvíjí nanovlákna i hotové produkty. Třeba
filtry na potraviny, kosmetické masky, léčiva a teď hlavně respirátory, které
dokážou uchránit před různými viry.
„Zrovna jsem se vrátil ze schůzky s premiérem Babišem,“ hlásí ještě udýchaný šéf firmy Pardam Jan Buk. Je prakticky neustále na telefonu, na němž vyřizuje objednávky svých speciálních respirátorů BreaSafe. Ty obsahují nanovlákennou membránu s aktivním stříbrem, takže viry, které se do ní chytnou, jsou okamžitě zničeny. Respirátor lze použít opakovaně, jelikož se sterilizuje sám. Jeden kus vyjde zhruba na dvě stovky. Na černém trhu, který v souvislosti s koronavirem kvete, se ale běžně prodává za trojnásobek.
Kromě běžných spotřebitelů projevily v minulých dnech o respirátory enormní zájem i nemocnice či státní rezervy. Poptávku má ale v posledních dnech z celé Evropy. Dosud závod prodával maximálně stovky respirátorů měsíčně. Od ledna, kdy se onemocnění koronavirem rozšířilo z Číny do Evropy a zbytku světa, se ale výroba významně rozšiřuje.
„V březnu chceme vyrobit už 15 až 20 tisíc respirátorů. Od dubna budeme vyrábět až 100 tisíc,“ říká Jan Buk. Nanovlákno vyrábí jeho firma v Roudnici a respirátory dosud lisuje ručně na Vysočině. Už ale připravuje automatickou linku na lisování, kterou by měl spustit ještě letos na jaře. Na paniku kolem koronaviru se ale rozhodně spoléhat nehodlá. I když to je právě tento globálně šířený vir, který upoutal pozornost soukromých i veřejných institucí na ochranné pomůcky. „Poptávka běžných lidí, kteří si myslí, že umřou, když nebudou mít masku na obličeji, pomine. Nám se rýsují dlouhodobé dodávky ve výši až milionu kusů měsíčně. Plánujeme proto ideálně ještě letos otevření nového závodu na výrobu respirátorů,” popisuje další smělé plány Pardamu jeho ředitel a spolumajitel.
Manufaktura Pardam v Roudnici nad Labem je příkladem toho,
jak se může český průmysl dobře adaptovat na realitu 21. století. Respirátory
BreaSafe firma vyvinula sama v rámci svého vlastního vývoje. A nanovlákno
zpracovává od primární suroviny až po finální produkt a prodává ho pomocí
vlastního marketingu. Zatím ve firmě a přidružené výrobě pracuje jen dvanáct
lidí, ale brzy bude tato nanotovárna potřebovat desítky dalších. Ještě před
několika měsíci byly respirátory jen okrajovým produktem Pardamu, teď se staly
jedním z nejdůležitějších.
Zásoba zmizela za 20 minut
Nanovlákennou membránu v ochraně před viry využívá ve své
„ústence” ReSpimask také brněnská pobočka britské firmy Respilon. O její
respirátory je teď mimořádný zájem. Jsou proto dočasně nedostupné. Firma zatím
nabízí alespoň takzvané nákrčníky, které mají v místě nosu a úst speciální
filtr z nanovláken a ten je schopný koronavirus zachytit.
V době, kdy se Česko připravovalo na svého prvního pacienta nakaženého koronavirem, uvolnila firma do prodeje 1500 ústenek přes vlastní e-shop. „Celá zásoba zmizela během dvaceti minut,” hlásí jednatelka firmy Jana Zimová. Minulé pondělí proto firma nabídla další dva tisíce respirátorů. Rozprodaly se během necelé hodiny. Obden tak teď bude uvolňovat ve dvou denních dobách další várky ústenek.
Ilona Švihlíková: Koronavirus může přispět k deglobalizaci
Respilon by měl do několika týdnů začít nabízet speciální
masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit koronavirus a
zahubit ho. Nechá je vyrobit v Izraeli ve spolupráci s izraelskými partnery.
Letos v květnu začne firma s výrobou masek také v Brně. Týdně by tu mohla
vyrobit až 70 tisíc kusů ústenek. Respilon je příkladem firmy, která je nucena
se přeorientovat ze spolupráce s Čínou na jiné země, například právě na již
zmíněný Izrael. Firma totiž dosud spolupracovala se třemi čínskými firmami, ale
nyní se nemůže dostat ke svým zásobám, které čítají asi čtvrt milionu kusů.
Podle jednatelky Jany Zimové firma přizvala k jednání s čínskou stranou i
českou ambasádu, ale zatím se masky do Česka dostat nepodařilo a je otázka, zda
se to vůbec někdy může povést. Příběh Respilonu je tak výstrahou před
nespolehlivou spoluprací s čínskými partnery.
V těchto dnech spustila novou linku na pevnější roušky s
nanovlákny také firma Batist Medical z Červeného Kostelce na Náchodsku. Nová
výroba by měla pomoci firmě dodávat na trh měsíčně až 1,5 milionu roušek, které
zachytí nejen bakterie, ale právě i viry.
Raději zůstaňte doma
Z paniky kolem koronaviru začaly kromě výrobců roušek a respirátorů těžit také české e-shopy. Svezly se na vlně „předzásobení” českého obyvatelstva, které reagovalo na zprávy o nákaze téměř apokalyptickým vykupováním základních potravin ze všech obchodních řetězců. České e-shopy ale navíc zřejmě profitovaly z obavy Čechů soustřeďovat se ve velkém počtu v kamenných obchodech. Nárůst tržeb e-shopů tak byl v kritických dnech kolem první nákazy koronavirem v Česku dynamičtější než u tradičních obchodů. V některých případech dokonce atakoval výši předvánočních tržeb. „Oproti běžnému provozu jsme byli během posledních lednového týdne asi na dvojnásobném výkonu a tedy i tržbách,” konstatoval tiskový mluvčí e-shopu Košík.cz František Brož.
Strachu z vycházení navíc pomohl i konkurenční Rohlík.cz, který na svých stránkách varoval zákazníky před nakupováním v kamenných obchodech. Nakonec však varování stáhl. Nicméně Rohlík.cz zdaleka nezvládl uspokojit veškerou poptávku. „Zaznamenali jsme nárůst tržeb oproti běžnému týdnu o 25–30 procent vzhledem k omezené schopnosti okamžitě reagovat na zvýšenou poptávku. Nicméně zájem zákazníků byl až několikanásobný,” uvedla tisková mluvčí e-shopu Zdeňka Svoboda Kuhnová. Rohlík.cz proto i kvůli panice kolem koronaviru posiluje skladovací kapacity především pro trvanlivý sortiment, o který je momentálně mezi lidmi největší zájem.
Rohlík.cz reagoval na koronavirus také povinnou 14denní karanténou pro zaměstnance, kteří se vrátili z Itálie, nejpostiženější evropské země. Rychlé šíření onemocnění donutilo i ostatní zaměstnavatele uvažovat o zavedení práce z domova (home office). „Řada firem nabízí zaměstnancům, kteří se vracejí ze zemí s nákazou covid-19, práci z domu. Jiné firmy omezují nebo přímo zakazují pracovní výjezdy mimo republiku zejména do koronavirem zasažených oblastí,” potvrzuje Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Podle informací týdeníku Euro se mění pracovní návyky i v
tak tradičním korporátním prostředí, jako jsou banky. V ČSOB díky šíření
koronaviru získali možnost práce z domova i lidé v manažerských pozicích či v
administrativní podpoře. Ti přitom už v minulosti měli o home office zájem, ale
vedení banky jim tento benefit neumožnilo.
Kdy jindy investovat?
S poklesem výroby v čínských továrnách, které reagovaly na
dění v epicentru nákazy, úzce souvisí propad akciových trhů. Svět v posledních
týdnech dokonce zažil jeden z nejprudších poklesů obchodování s cennými papíry
v historii. Index S&P 500 zahrnující akcie 500 největších amerických
podniků obchodovaných na burze, zažil 27. února nejhlubší denní propad za
posledních 55 let. Pokud jde o týdenní výkon, index propadl nejvíce od
hospodářské krize v roce 2008 a ještě společně s obdobím po 11. září 2001 se koronavirový
pokles zařadil mezi tři černé týdny Wall Streetu za posledních 20 let. Pokles
akcií tak může být vhodnou příležitostí pro investory, jelikož lze
předpokládat, že po rázném výplachu přijde krátkodobý boom, kdy akcie opět
vyletí nahoru.
Koronavirus už také stihl nakazit jmění nejbohatších lidí
planety. Jak informovala agentura Bloomberg, majetek pěti stovek nejbohatších
lidí světa kvůli šíření nákazy klesl během jediného týdne o 444 miliard dolarů
(zhruba 10,2 bilionu korun). Například Elon Musk, který se drží na 25. příčce
nejbohatších lidí světa, přišel o 9 miliard dolarů (zhruba 207 miliard korun).
Nejhůře však dopadli tři nejbohatší, tedy Jeff Bezos, Bill Gates a Bernard
Arnault, kteří dohromady během posledního lednového týdne přišli o 30 miliard
dolarů (asi 690 miliard korun).
Náhrada za Ženevu
Zpátky domů. I z České republiky mělo minulé pondělí
odcestovat několik novinářů do Ženevy. Cílem byl devadesátý ročník tamějšího
věhlasného autosalonu. Dvanáct minut po poledni v pátek 28. února, dva dny před
odletem, ovšem redaktorovi týdeníku Euro přišel email s jasným předmětem:
„Geneva international motor show is cancelled.”
Jde o důsledek rozhodnutí švýcarské vlády, která vydala nařízení, že z preventivních opatření se zakazují všechny veřejné akce, kterých by se zúčastnilo víc než tisíc lidí. Co na tom, že na ženevském výstavišti Palexpo už mnoho dní před zahájením výstavy pracovaly stovky dělníků a specialistů jednotlivých automobilek tak, aby představení nových modelů bylo co nejspektakulárnější. „Jde o emoce, momenty překvapení,“ zamýšlí se Martin Peleška, šéf českého zastoupení automobilky Toyota, co je na tradičních motoristických veletrzích nejzajímavější. Japonský výrobce stejně jako všichni ostatní proto musel rychle začít hledat možnosti a způsoby, jak dlouho očekávané novinky představit veřejnosti. A našly se.
Koncern Volkswagen svou očekávanou tiskovku místo na
výstavišti vysílal do celého světa v živém přenosu po internetu. Kdokoliv se
tak mohl minulou středu dopoledne připojit a sledovat premiérové představení
osmé generace emblematického vozidla Golf GTI či plug-in hybridu Touareg R.
Toyota zase na sociálních sítích představila nový Yaris GR, který Peleška
prezentuje jako „závodní speciál v civilním oblečení“ či dravou Supru GR 2.0.
A tak i když automobilky v přípravách na zrušený autosalon
utopily stovky tisíc eur a přišly o možnost sledovat údiv diváků při
slavnostním odhalení utajovaných novinek, ve výsledku se toho zase tolik
nestalo. Možná právě naopak. Zrušení autosalonu kvůli obavám z rozšíření
epidemie a následné improvizování ukázalo, že do budoucna nebude nutné utápět
obrovské sumy v monstrózních přehlídkách, jejichž zlatá éra je stejně už
několik desetiletí pryč.
Otevřený trh
Dalším efektem současné epidemie může být i otevření
čínského trhu západním výrobcům léků. Ty by mohly napumpovat medikamenty a
zdravotnickými prostředky tamější veřejné zdravotnictví, aby bylo do budoucna
na podobné výbuchy nákaz lépe připraveno a dokázalo se rychleji bránit.
Alice Rezková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, to v rozhovoru pro týdeník Euro shrnuje jasně: „Předpokládám, že Čína se nyní bude chtít trochu lépe připravit na budoucí události nejen nějakou revizí záchranných plánů nebo zásob zdravotnického materiálu, ale také zlepšením zdravotnického systému jako takového.“
Jde ale o dlouhodobější tah, protože farmaceutické společnosti nyní prioritně řeší jiné úkoly. Pod tlakem boomu nákazy v Evropě a Spojených státech musí především zajistit výrobu a dodávky materiálu pro tyto trhy. „Momentálně děláme všechna možná opatření před nákazou koronavirem, abychom zachovali výrobu a dodávku léčiv pro naše pacienty,“ vysvětluje Lenka Šabíková ze společnosti Zentiva.
Kam s tou lodí
Faktické zastavení čínské ekonomiky je znát především v
přístavech a podél námořních tras, které dnes připomínají dálnice v neděli
dopoledne. Minimální provoz, žádný vzruch. Deník New York Times na konci února
uvedl, že provoz tankerů a nákladních lodí mezi Čínou a Evropou se propadl o sedmdesát
procent.
Co na jednu stranu vypadá jako pohroma pro průmysl a dopravní společnosti, má velice pozitivní dopady na zemskou atmosféru. Po obrovském množství nečistot, které se do vzduchu dostaly během lednových australských požárů, se nyní životodárný obal zeměkoule může částečně očistit a zchladit. Nákladní plavidla s neekologickými motory jsou totiž podle statistik velmi zásadními znečišťovateli globálního ovzduší, a když tak dlouhodobě kotví, do vzduchu uniká mnohem méně emisí.
A drastické zlepšení je znatelné i v čínském ovzduší. Díky tomu, že se po oslavách Nového roku nerozjela řada tamějších fabrik, satelitní snímky ukázaly, jak silně poklesla produkce skleníkových plynů. „Toto je poprvé, co vidím tak silný pokles znečištění nad tak velkou oblastí,“ komentuje to Fei Liuová, výzkumnice vesmírné agentury NASA.
Potěšující - tentokrát z pohledů českých řidičů - je i
zjištění, jak klesají ceny pohonných hmot. Díky velkým celosvětovým zásobám a
velmi nízké spotřebě způsobené utlumenými ekonomikami padají ceny benzinu a
nafty pod 31 korun za litr. V Česku jsou tak nejnižší od roku 2018 a podle
analytiků budou ještě dále padat.
Epidemie koronaviru, tolik děsivá pro svou novost a zatím neexistující protilék, představuje sice velkého strašáka pro celou civilizaci opírající se o dlouhodobé jistoty, ovšem i ona s sebou přináší pozitivní věci.
Možná právě teď je ta správná chvíle zklidnit a společně s Monty Pythony si zazpívat: „Always Look on the Bright Side of Vir.“
