Kolem vývěsního štítu Aera Vodochody krouží vlaštovky. Asi jsou to na dlouhou dobu jediná křídla, která se nad letištěm budou prohánět. První stroje mají přitom podle plánu majitele, česko-slovenské skupiny Penta, začít přistávat na 2500 metrů dlouhé ranveji už za tři roky. První meta, která záměr investora po čtyřech letech cesty spletitými povolovacími procesy zreálňovala, ovšem padla. A v podstatě jej vrátila znovu na začátek.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo 13. června kladný posudek vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Ten přitom loni v říjnu záměru samo udělilo. Šéf resortu Richard Brabec (ANO) tak vytvořil precedens. Pro středočeské obce v okolí letiště je hrdinou. Brzy ale možná bude na chvíle, kdy se odhodlal k právnímu experimentu, vzpomínat nerad. A nejen on.
Tenkrát poprvé…
„Bylo to řešení, které je vzácné, a bylo to s největší pravděpodobností poprvé,“ odpovídá ministr životního prostředí Richard Brabec na dotaz, zda skutečně neexistuje podobné rozhodnutí ministerstva z minulosti. V případu Vodochod jej hned po nástupu do úřadu kontaktovali starostové s peticí s mnoha tisíci podpisy proti letišti a se žádostí o přezkoumání vydaného souhlasného stanoviska EIA.
Ministr si uvědomuje, že záměrů s vydaným posudkem EIA jsou stovky, tato záležitost ale byla podle něho rozsahem i charakterem výtek výjimečná. „Požádal jsem proto své lidi, aby se na to podívali. Říkal jsem jim, že pokud našli odborné a procesní pochybení, ať konají,“ vysvětluje Brabec.
Vyloučit, že se mu před budovou ministerstva teď nezačnou srocovat starostové jiných obcí nebo představitelé nevládních organizací, kterým se nelíbí jiné záměry, ministr nemůže. Bude tedy v budoucnu přezkoumávat kladný posudek pro jez v Děčíně, připravované dálnice nebo ověřovat, zda jeho úředníci nepochybili při posuzování vlivu výstavby každé větší fabriky? „Zatím nikdo nepřišel, i když je ta zpráva poměrně dlouho venku,“ konstatoval ministr minulý týden.
Regionální politici mohou zrušení vodochodského posudku využít proti pražskému letišti
Repete ovšem může nastat velmi brzy. Podobně jako v okolí Vodochod se cítí být ohroženi i obyvatelé pražské Ruzyně. Má se tam stavět nová ranvej. Návštěvu na ministerstvu už avizuje starosta pražské městské části Suchdol Petr Hejl, který se posledních 16 let s poměrně velkými úspěchy věnuje tomu, aby ochránil své obyvatele před velkými dopravními díly.
„Zrušení posudku EIA pro Vodochody je pro nás pobídkou. Ještě nemáme text rozhodnutí ministerstva do detailu prostudovaný, rozhodně se ale pokusíme dosáhnout téhož,“ říká Hejl. Upřímně věří, že bude ministr k jeho žádosti přistupovat stejně jako u Vodochod. „Vzhledem k tomu, že posudek EIA k paralelní dráze na Ruzyni vykazuje podobné nedostatky – například co se týče dodržování hlukových limitů – jako EIA pro vodochodské letiště, měli bychom mít šanci na úspěch,“ přemýšlí Hejl.
Nová ranvej v Ruzyni
Pro obce v okolí Ruzyně, které si nepřejí další dráhu pro burácející stroje, může být premiérový verdikt ministerstva životního prostředí povzbudivý i zneklidňující zároveň.
Je zjevné, že stavba vodochodského letiště, které si chce obsloužit až tři miliony nízkonákladových cestujících ročně, a zároveň výstavba nové ruzyňské ranveje za miliardy nedává příliš smysl. Nová ranvej by měla zvednout kapacitu Ruzyně až na 21 milionů cestujících ročně. Nyní letištěm projde zhruba 11 milionů cestujících, a je tedy otázka, zda a kdy bude nová ranvej potřeba, pokud by Vodochody Ruzyni část lowcostové a charterové dopravy – mimochodem té jediné, která má stoupající tendenci – odvedly. Ovšem jestliže se druhé letiště stavět nebude, je to argument pro dostavbu Ruzyně.
Po úřední stránce na tom byly Vodochody až do zrušení EIA dokonce lépe než paralelní ranvej na Letišti Václava Havla. Ta má sice kladný posudek EIA už dva roky, odpůrci ovšem dokázali část dráhy prostřednictvím žalob k Nejvyššímu správnímu soudu vymazat z Územního plánu Prahy, Zásad územního rozvoje Prahy a Středočeského kraje. Zanesení v plánovací dokumentaci je přitom stejně jako EIA podmínkou, aby mohl investor zdárně pokračovat v cestě za razítky – územním rozhodnutím a stavebním povolením.
Ostatně právě Ruzyně má být podle některých spekulací tím pravým důvodem, proč se ministerstvo rozhodlo v případě Vodochod aplikovat právo nově. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) plánuje uvedení Letiště Václava Havla na burzu, aby získal peníze do státního rozpočtu, uvedl to v rozhovoru pro časopis Týden. A konkurenční privátní letiště zhruba 20 kilometrů od Prahy by mu hodnotu toho státního snižovalo.
„Také jsem to slyšel, ale je to totální nesmysl. Já nevím, jaký projekt z Vodochod nakonec bude. Nemělo to s tím souvislost ani mi nikdy nepřišlo jakékoli zadání,“ odmítá souvislost ministr Brabec.
Málo vsakujete a moc hlučíte
Až dosud bylo možné napadnout kladný posudek EIA pouze v rámci územního řízení před stavebním úřadem (mimochodem během něho má MŽP silné postavení jako dotčený orgán) nebo žalobou u soudu proti vydanému územnímu rozhodnutí. To je ostatně jeden z důvodů, proč Evropská komise zahájila s Českou republikou řízení pro porušení povinnosti, tzv. infringement. Pokud do konce roku neschválí zákonodárci novou úpravu EIA, která bude v souladu s evropským právem, hrozí, že se zastaví evropské dotace. Bruselu vadí mimo jiné to, že EIA není rozhodnutím podle správního řádu, ale pouhým stanoviskem, které nemá právní závaznost.
Právě správní řád ovšem nyní ministerstvo poprvé použilo pro přezkum a zrušení svého posudku. Dosud tak resort nečinil, přestože například podle nevládní organizace Ekologický právní servis je možné také tady aplikovat ustanovení správního řádu a zrušit i pouhé stanovisko, pokud je v rozporu s právními předpisy a není možné je opravit.
Ministerstvo životního prostředí dospělo nyní k názoru, že pochybení v procesu EIA jsou u Vodochod tak závažná, že je možné právě toto ustanovení použít. Takovým pochybením je podle názoru resortu to, že nebyly vypořádány všechny připomínky v rámci procesu EIA, respektive nebyly vypořádány dostatečně. Mimochodem, bylo jich přes tisíc.
Letiště Vodochody spolu s přilehlou továrnou Aero
Ministerstvu se nelíbí zejména to, že se investor dostatečně nepopasoval s vodním hospodářstvím. Obec Zlončice si nechala udělat oponentní posudek, podle něhož navržený systém řešení vod nebude na letišti fungovat. Zjednodušeně řečeno, tam, kde se měla voda vsakovat, jsou ekologické zátěže a roura odvádějící vodu do Vltavy má místy nedostatečnou kapacitu. „My technické řešení problému samozřejmě máme a je zapracované do dokumentace pro územní rozhodnutí, kterou připravujeme. Pokud by měl posudek EIA zacházet do takových detailů, měli bychom do procesu EIA přicházet už s dokumentací pro stavební povolení,“ reaguje ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur.
Co je ale z hlediska budoucího vývoje podstatnější, ministerstvo ve zrušení posudku argumentuje nedostatečným posouzením hlukové zátěže. Investor podle úřadu nesečetl hluk ze stávající dopravy s hlukem z letiště (použil zvýšení hlukového limitu pro veškerou silniční dopravu korekcí na starou hlukovou zátěž, které vychází z nařízení vlády a běžně s ním operuje například Ředitelství silnic a dálnic). A jelikož už nyní jsou normy bez korekce v oblasti překračovány, je zřejmé, že situace by se ještě zhoršila.
Pokud se nevládní organizace a odpůrci staveb budou chtít inspirovat postupem ministerstva u Vodochod – a je jasné, že budou –, v tomto případě mají silný argument. Hlukové limity jsou ve velkých městech a jejich okolí totiž překračovány běžně, takže by se tam už nemělo stavět nic, co by i malým dílkem zvýšilo hluk.
„Česká legislativa nezná konkrétní limity pro kumulovaný hluk. Samo ministerstvo si zadalo v roce 2012 zpracovat expertizu u firmy Eurocontrol Brusel a souhlasně se vyjádřila i krajská hygienická stanice,“ podotýká Martin Kačur.
Vodochody získaly kladný posudek EIA se 124 podmínkami. Velká část z nich upravuje právě omezení hluku. Ten se měl po uvedení letiště do provozu monitorovat, a pokud by byly hlukové limity překračovány, investor měl reagovat například snížením počtu vzletů a příletů.
Teror jménem EIA
Penta se ovšem cítí být dotčena. Dá se tedy očekávat, že podá žalobu k Nejvyšímu správnímu soudu. Každopádně už tak složitá a nepřehledná legislativa týkající se „zeleného posudku“, se krokem MŽP ještě více zkomplikovala. Ani narychlo chystaná „prozatímní“ úprava pod kuratelou Evropské komise ji příliš nevylepší.
Nastavení jasných a jednoduchých pravidel pro investory i ochránce přírody se tak možná dočkáme napřesrok, kdy by mělo ministerstvo předložit definitivní návrh úpravy EIA. Do té doby bude s trochou nadsázky pro podnikatele možná jistějším byznysem agentura, která si nechá platit za to, že nevyužije všech možností, jak do záměru investorů „hodit vidle“.
Čtěte také:
Penta: Zrušení ekologického posudku k Letišti Vodochody je účelové
