Z návštěvy Davida Ratha v Rijádu se nečekaně stala politická událost
Doma není prorokem ani David Rath. Takže zatímco v Česku doktoři Pekárek, Neugebauer, Šmatlák, Chudoba a Jojko nabízejí za ministrovu hlavu doživotní členství ve svých profesních organizacích, v Saúdské Arábii ho přijal samotný král Abdalláh ibn Abdal Azíz Saúd, který obvykle přijímá jen hlavy států. Dokonce prý kvůli tomu vynechal pravidelnou modlitbu. Předtím se královské milosti dostalo z českých politiků jenom Václavu Havlovi. David Rath byl první politik ze zemí Evropské unie, který byl v Saúdskoarábském království přijat na této úrovni po vypuknutí krize vyvolané zveřejněním karikatur proroka Mohameda.
Vlivný partner.
David Rath označil královskou přízeň za ocenění úrovně českého zdravotnictví, a tak to také je. Saúdskoarabský ministr zdravotnictví Hamad ibn Abdalláh Maní nešetří chválou na adresu našich lékařů a sester a nechápe, proč by české zdravotnictví mělo být v krizi. Doktor Maní má velmi dobré vztahy s korunním princem Sultánem ibn Abdal Azízem Saúdem a tím pádem i silnou pozici ve vládě. Jeho reference zřejmě napomohly velmi vřelému přijetí Davida Ratha v saúdskoarabské monarchii. Před dvěma lety k nám saúdskoarabský ministr přijel na oficiální návštěvu doslova v předvečer odvolání Marie Součkové, takže jeho jednání v Česku byla poněkud improvizovaná. Ani to neochladilo jeho sympatie k středoevropské zemi. Ostatně jeden z jeho poradců vystudoval medicínu v Praze.
Česká rehabilitace.
Doktor Maní se vůči Čechům projevoval jako věcný diskutér a temperamentní, často žertující muž. Jako upjatý monarcha se k českému ministrovi nechoval ani čtyřiaosmdesátiletý král. Stěžoval si, že ho bolí klouby a David Rath mu radil, že na to by byly nejlepší lázně. Pochopitelně české. Což ovšem král Abdalláh sám dobře ví, protože je-li Česká republika v Saúdské Arábii něčím proslavená, pak to nejsou škodovky ani Pavel Nedvěd, nýbrž české lázeňství a čeští zdravotníci. Těch pracuje v Saúdské Arábii asi sto padesát. Ve značné míře zdravotní sestry zaměřené na rehabilitaci. Saúdové nabízejí, že jich s radostí zaměstnají podstatně víc.
Naftový pohon.
Převážně pouštní stát, nazývaný od roku 1932 Saúdská Arábie, sjednotil ve dvacátých letech minulého století nejproslulejších představitel dnešní královské dynastie Ibn Saúd a jako státní ideologii uplatnil přísnou sunnitskou větev islámu – wahhábismus. Ve třicátých letech 20. století se ukázalo, že království leží na famózních zásobách ropy. Jak podotýká Hamad ibn Abdalláh Maní, hledáte vodu, vrtáte do země, už už se zdá, že jste u cíle, a konečně – zase ropa. Země má málo vody, ale peněz ne. Ropa dala Saúdské Arábii křídla, takže z beduínů se přes noc stali moderní boháči. Nejlépe je to patrné v dnešním Rijádu, kde prý v roce 1902, kdy ho dobyl Ibn Saúd, žilo asi deset tisíc lidí, a dnes se počet obyvatel odhaduje na čtyři až pět milionů. Bleskově se ale rozvíjejí i Džidda, Mekka, Medína, Damán a další města.
Rychlá změna.
Výnosy z ropy zásadně změnily způsob života Saúdů, z nichž převážná většina nepracuje. Vydatně a dobře jí. Pramálo se pohybuje. Jezdí v rychlých autech a havaruje. Výsledkem jsou závažné poruchy a nemoci pohybového ústrojí, které umějí v českých lázních léčit skutečně dobře. Ročně do nich přijíždí asi pět tisíc obyvatel Saúdské Arábie a nebylo by špatné, kdyby takových movitých hostů bylo stále více. David Rath dobře udělal, když vzal sebou do Rijádu skupinu podnikatelů a zdravotnických expertů, v níž byli i ředitel Lázní Jáchymov (350 Saúdů) Eduard Bláha a člen představenstva Svazu léčebných lázní ČR a šéf státního podniku Janské Lázně Roman Koudele.
Různé pozice.
Po podpisu memoranda o porozumění a spolupráci se tito pánové spolu s ředitelem pražské Všeobecné fakultní nemocnice Pavlem Horákem, děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomášem Zimou, generálním ředitelem Pojišťovny VZP Karlem Kosem, ředitelem českobudějovické střední zdravotnické školy Karlem Štixem a obchodním ředitelem společnosti Linet Janem Horákem zdrželi v rijádské nemocnici krále Faháda, aby se saúdskoarabskými partnery jednali o konkrétních možnostech spolupráce. Ukázalo se, že vůle saúdskoarabské strany je široká: Chceme české odborníky a chceme jezdit do českých lázní. Možnosti a zájem české strany se však soustřeďují hlavně na to druhé přání. Sester a lékařů máme sami málo a kromě toho je jejich bezplatné vzdělávání dost drahé. Česko má vody, včetně té minerální, pořád ještě dost, ale peněz málo.
Škola? Proč ne.
Generální ředitel společnosti Zentiva Jiří Michal, který byl též členem podnikatelské mise, ačkoliv expanzi na Střední východ neplánuje („možná bychom prodali nějakou licenci, jinak ale zatím zůstaneme ve střední a východní Evropě, kde to umíme a máme výsledky“), vymyslel společně s Tomášem Zimou, že by bylo možné vyřešit poptávku Saúdské Arábie po odbornících vybudováním školy rehabilitace a fyzioterapie, například při 1. lékařské fakultě. Saúdové by do ní dali peníze, Češi učitele. A nevzdělávali by se v ní přednostně čeští studenti, ale hlavně lidé ze zahraničí včetně Saúdské Arábie.
Když se David Rath zmínil o takové variantě před Hamadem ibn Abdalláhem Maní, ten ji velmi uvítal. To českou delegaci přivedlo do úzkých, protože kout žhavé železo nebyla připravena. Bude tudíž zajímavé dále sledovat, jak česká strana s překvapivým saúdským zájmem naloží. Dle saúdskoarabských zvyklostí musí prý nejdříve využít své pozvání k cestě do Česka král nebo princ. Ministr může přijet s nimi nebo po nich. Vzhledem k tomu, že memorandum už bylo podepsáno, mohly by se české úřady včetně rijádské ambasády začít naplno věnovat přípravě mezinárodní školy.
Na českých postelích.
Saúdská Arábie je díky zdrojům ropy a plynu neobyčejně bohatá země, která si může dopřát prakticky cokoliv. Včetně bezplatného zdravotnictví i špičkového vybavení nemocnic v míře, která je pro Česko nedosažitelná. Nad v poušti postaveným Sultan bin Abdullazis Humanitarian City, kde pracuje také šestadvacet českých sester a lékařů, žasli i odborníci v české delegaci, kteří sjezdili svět a ve zdravotnictví je hned tak nic nepřekvapí. Hostitelé uvádějí, že v zemi je 340 nemocnic (obyvatel asi 25 milionů), další stovka by měla vzniknout během pěti let. Saúdští Arabové tvoří management zařízení, většina lékařů a zdravotnického personálu jsou najatí cizinci prakticky z celého světa, jejichž příjmy se vedle kvalifikace řídí i zemí původu. Nejlépe jsou honorováni pracovníci z USA nebo Kanady, Češi jsou prý zhruba na úrovni saúdskoarabských zaměstnanců, pod průměrem jsou Palestinci, Filipínci nebo Indové.
Budovatelské plány v saúdskoarabském zdravotnictví jsou dobrou zprávou pro Jana Horáka. Linet, firma z Želevčic u Slaného, je dnes jedním z největších světových výrobců nemocničních lůžek a v Saúdské Arábii působí čtyři roky. Za tu dobu sem dodala čtyři a půl tisíce lůžek a nyní podepsala nový, třítisícový kontrakt. Fakticky jde o státní zakázky zprostředkované soukromými firmami a Jan Horák se netajil tím, jak je pro perspektivu Linetu v Saúdské Arábii důležité, že přijel společně s ministrem.
Nepřenosné hodnoty.
Na závěrečné tiskové konferenci se jeden bystrý saúdskoarabský žurnalista ministrů zeptal, proč by vlastně měli arabští pacienti cestovat za lázeňským znovuzrozením do dalekého Česka, když by se to všechno pod dohledem zahraničních odborníků dalo zvládnout přímo v království. Tím spíš, že v regionu Džizán, kde jsou sirné prameny, si hodlá Saúdská Arábie za pomoci českých odborníků zřídit vlastní lázně. Na to mu David Rath, podporován saúdskoarabským partnerem, odpověděl, že lázně nejsou jen ta holá rehabilitace a fyzioterapie, nýbrž i dlouholetá tradice, pohoda uprostřed lesů a dalších přírodních krás, kulturní a společenské možnosti v historických lázeňských městech. To je stejně nepřenosné jako zásoby ropy.
Lze očekávat, že mu představitelé českého lázeňství budou tato slova připomínat při schvalování nového indikačního seznamu lázeňských výkonů. Ten se nyní připravuje a lidé z lázeňství se bojí, aby neúnosně neupřednostnil odborné léčebné ústavy na úkor lázní. Při zpátečním letu si Eduard Bláha a Roman Koudele jeden čas s Davidem Rathem živě povídali. O čem asi?
