Na sytě rudém nátěru zasychají tisícovky kapek, přestože vrtulník Bell 429 nebyl venku a od rána stojí uvnitř výrobní haly v kanadském Mirabelu. „Za těmi igelitovými slídami tady nové helikoptéry kropíme vodou a zjišťujeme, jestli všude izolují tak, jak mají,“ vysvětluje jeden z inženýrů mirabelské linky společnosti Bell Helicopter.
V hangáru odpočívá více než dvacet dalších nových helikoptér. Ať už jsou to lehké modely 505, kterými chce firma zásobovat výcvikové firmy po celém světě, nebo multifunkční stroj 412EPI. Ten zatím čeká na finální nátěr. Aje docela možné, že z Kanady v blízké době zamíří do Černé Hory. Právě země, která loni vstoupila do NATO, si pro své ozbrojené síly objednala u Bell Helicopter tři 412EPI v přepočtu za celkových 762 milionů korun.
Jak popisuje Patrick Moulay, jeden z manažerů firmy pro komerční trhy, model 412EPI je mezi ozbrojenými složkami stále populárnější. „V Černé Hoře bude sloužit i jako lehký útočný stroj,“ dodává.
Tamější vojenské jednotky potřebují vrtulník nejen pro boj, ale i pro transport jednotek, patrolování, převoz zraněných či podporu pozemních operací. Zkrátka velmi podobné situace, pro něž nyní hledá nový vrtulník i česká armáda. A tady shoda nekončí. Stejně jako Praha se i Podgorica rozhodovala mezi nabídkou společností Bell Helicopter, Leonardo (stroj AW139) a Airbus Helicopters s vrtulníkem H145M.
Mnohem dražší řešení
Kde ale srovnatelné údaje končí, je cena. Zatímco země bývalé Jugoslávie získala jeden vrtulník v přepočtu za 254 milionů korun, české ministerstvo obrany pracuje s nabízenou pořizovací cenou jedné miliardy korun za kus. Rozdíl ve stovkách milionů způsobuje jednoduchá věc. Černá Hora se rozhodla využít pro svou armádu vrtulníky vycházející z civilních konstrukcí, Praha zpoza Atlantiku obdržela nabídku na čistě vojenské stroje Bell UH-1Y.
To by samozřejmě nebylo nijak překvapivé, kdyby v přípravné fázi tendru experti českého ministerstva srovnávali pouze vojenské vrtulníky. Jenže to se nestalo. Jak H145M, tak AW139M jsou „pouze“ militarizované verze civilních strojů budovaných prioritně pro komerční využití. Porovnávat jejich schopnosti s plnokrevným speciálem UH-1Y je tak značně zavádějící.
Špatné počty? Obraně se krátí peníze na opravy letadel
Když se týdeník Euro v minulosti zajímal, jak se dají jedním metrem zhodnotit tolik rozdílné stroje a proč výběrový tým vyloučil několik nabídek včetně dřív favorizované společnosti Airbus Helicopters, odpověď nedorazila. Ministerstvo se odvolává na utajení. Proces výběru nového víceúčelového vrtulníku je už více než rok ve vyhrazeném režimu.
Řada indicií nicméně potvrzuje, že česká armáda ze svých původních požadavků slevuje. Už dlouho se nemluví o tom, že vrtulníky by měly nést protiletecké střely, jak se dřív plánovalo, a stále víc rezonuje jejich víceúčelovost nad útočnými schopnostmi. Jestli ale obrana požádá americkou stranu o rozšíření nabídky o civilní stroje jako Černá Hora, dosud nikdo nepotvrdil.
„Nebudeme oslovovat jediného dodavatele. Využijeme výjimku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a oslovíme minimálně tři uchazeče. Dokončíme zadávací dokumentaci a v létě zakázku vyhlásíme,“ řekla k tomu zatím Karla Šlechtová (za ANO), ministryně obrany v demisi.
Provoz za šest miliard
Podle informací týdeníku Euro je nejpravděpodobnější, že do připravovaného kontraktu obrana zapojí opět Bell Helicopter s modelem UH-1Y a evropský stroj AW139M koncernu Leonardo. Třetí nabídkou by měly podle několika zdrojů být helikoptéry UH-60M Black Hawk vyráběné podnikem Sikorsky-Lockheed Martin.
Přestože v původní přípravné fázi obrana blackhawky vyloučila, nyní nejsou úplně bez šance. V Evropě se opět stává tématem společné mezinárodní zbrojení a vzhledem k tomu, že devět strojů UH-60M si už koupilo Slovensko, jejich startovní pozice je dnes jiná než před třemi roky.
Přečtěte si: Zájem trvá. Berlín chce prodat své helikoptéry české armádě
Obrana bude navíc požadovat co nejsilnější zastoupení českého průmyslu, což je pro firmu Sikorsky-Lockheed Martin také dobrá zpráva. Kokpity pro UH-60M dlouhodobě vyrábí Aero Vodochody. A minimálně do roku 2023 by se na tom nemělo nic změnit.
Co se týče peněz, zásadním parametrem pro ministerstvo obrany není jen pořizovací cena. Od zájemců o zakázku chce vědět, kolik spolkne dalších dvacet let provozu jejich helikoptér. A z tohoto hlediska vycházejí nejdráž americké produkty. Zajistit dvacetiletý provoz tuctu strojů UH-1Y vyjde podle zdrojů týdeníku Euro na 6,3 miliardy korun, u blackhawků je to 6,2 miliardy, u italských AW13M jen 2,4, a u německých H145M činí náklady dokonce 1,5 miliardy korun.
Výběr vrtulníku bude jedním z hlavních úkolů Aleše Opaty, nového náčelníka generálního štábu. Z jeho dosavadních vyjádření je zřejmé, že na kontrakt spěchá. Ovšem stejně tak hoří i řada jiných zakázek. Ani ony se za uplynulé tři roky výrazně neposunuly.
Nabízená cena
Nákup dvanácti víceúčelových vrtulníků západní výroby chce ministerstvo obrany rozjet letos v létě. Podle dostupných informací bude vybírat z těchto strojů a číselných údajů:
UH-1Y (Bell Helicopter)
• Pořizovací cena: 12,5 miliardy Kč
• Provozní náklady (20 let, 3000 letových hodin ročně): 6,3 miliardy Kč
AW139M (Leonardo)
• Pořizovací cena: 5,5 miliardy Kč
• Provozní náklady (20 let, 3000 letových hodin ročně): 2,4 miliardy Kč
H145M (Airbus Helicopters)
• Pořizovací cena: 5,7 miliardy Kč
• Provozní náklady (20 let, 3000 letových hodin ročně): 1,5 miliardy Kč
UH-60M (Sikorsky-Lockheed Martin)
• Pořizovací cena: 13 miliard Kč
• Provozní náklady (20 let, 3000 letových hodin ročně): 6,2 miliardy Kč
O české armádě dále čtěte: