Podnikavý jihočechVytoužený šlechtický titul českobudějovický podnikatel nikdy nedostal. Přesto se proslavil regulací toku Vltavy, Buštěhradskou dráhou, stavbou pražského mostu císaře Františka či rozvojem těžby uhlí na Kladensku. Jeho zaměstnanci mu sláskou přezdívali: "Pantáta Lanna".
Masarykovo nádraží v Praze na dobové fotografii - pohled z Hybernské ulice.
Podnikavý jihočech
Vytoužený šlechtický titul českobudějovický podnikatel nikdy nedostal. Přesto se proslavil regulací toku Vltavy, Buštěhradskou dráhou, stavbou pražského mostu císaře Františka či rozvojem těžby uhlí na Kladensku. Jeho zaměstnanci mu sláskou přezdívali: „Pantáta Lanna“.
Vojtěch Albert Lanna se po založení své plavební společnosti v roce 1832 začal věnovat regulaci toku Vltavy, aby zvýšil její splavnost. Nejprve z Českých Budějovic do Prahy a o rok později také na dolním toku a na Labi. Vedle dalších aktivit na řeky nikdy nezapomínal a v letech 1844-1847 začal splavňovat také Lužnici, Nežárku a Blanici. V roce 1851 v loděnicích postavil na svou dobu neuvěřitelných 350 lodí.
KONĚSPŘEŽNÁ DRÁHA
V roce 1832 byl zahájen provoz koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince. Lanna se na stavbě finančně podílel, protože koněspřežka výborně navazovala na jeho lodní dopravu. Přes odpor budějovického magistrátu prosadil prodloužení tratě až ke svému hostinci Zelené ratolesti, pronajal si několikželezničních vozů a začal podnikat na linecké dráze. Teprve na konci čtyřicátých let, když železniční společnost zvýšila nájemné, zde Lanna podnikání ukončil.
Starý řetězový most a nový most v Podolsku přes Vltavu, rok 1958. Řetězový most byl pak přesunut na řeku Lužnici.
MOSTY A ŽELEZNICE
Skutečnou slávu však přinesla Lannovi až stavba řetězového mostu císaře Františka v P raze. Tento po Karlově mostě druhý pražský most přes Vltavu byl plánován již od roku 1803, ale teprve na konci třicátých let se sešlo dostatek prostředků na jeho výstavbu. Lanna se v té době stavbě mostů věnoval, a tak byla zakázka svěřena právě jemu. Most byl dokončen za jediný rok v listopadu 1841 a sloužil až do výstavby dnešního mostu Legií v roce 1898. Dalším mostem z dílny továrníka Lanny byl řetězový most přes Vltavu u Podolska z roku 1848, který zajišťoval spojení Tábora s Pískem. Svou funkci plnil do roku 1963, kdy byl kvůli stavbě Orlické přehrady přemístěn na Lužnici, kde stojí dodnes. Lanna chtěl nadále podnikat na jihu Čech i v Praze. Seznámil se s moravskými staviteli bratry Kleiny a společně začali budovat železniční síť v Čechách.
Investice do kladenských podniků se V. A. Lannovi příliš nepovedla.
KLADENSKÉ DOLY
Lannovou dlouholetou marnou snahou bylo najít v jižních Čechách ložiska uhlí.V roce 1847 ho proto navštívil pražský měšťan Václav Novotný a navrhl mu, aby se stal podílníkem společnosti, která začí nala s těžbou uhlí na Kladensku. Lanna si nechal provést geologický průzkum lokali ty a výsledkem byl tak nadšen, že do podni ku vložil 60 tisíc zlatých. V roce 1848 vlast nila společnost již čtyři doly a Lannova pozornost se definitivně přesunula do středních Čech. Když byla roku 1850 u Nučic u Prahy objevena bohatá ložiska železné rudy, roz hodl se Lanna, že připojí ke kladenským dolům také železárny. Roku 1857 založil s několika společníky Pražskou železář skou společnost a přestěhoval se do Prahy. N ávratnost prostředků vložených do kladenských podniků byla však neočekáva ně dlouhá a železářská společnost ohlásila roku 1862 zánik. Lanna byl označen za hlavního viníka úpadku a k založení nové ho podniku již nebyl přizván. Vrátil se tak zpět k firmě Lanna, kterou vedl až do svého skonu 15. ledna 1866.
KONEC FIRMY LANNA
Po otcově smrti se řízení firmy Lanna ujal jeho syn Vojtěch Lanna ml. Společnost se pod jeho vedením věnovala především stavbě železnice, jejíž rychlý rozvoj způsobil oslabení lodní dopravy. Když roku 1866 dolehly v důsledku prusko-rakouské války problémy i na železnici, začala se firma orientovat znovu na vodu a věnovala se budování plavebních komor na Vltavě a Labi. Posledním podnikatelem z rodu Lannů byl vnuk zakladatele firmy Vojtěch František Josef Lanna. Ten pokračoval ve stavbě plavebních komor a usiloval také o získání
státních zakázek na budování průplavů, avšak bezúspěšně. Přišla první světová válka a hospodářské potíže. Roku 1920 prodal Vojtěch Lanna nejml. celou firmu bance Bohemia. Podnik se poté věnoval úpravám Dunaje na československo-maďarské hranici, úpadku se však nevyhnul. To už ale ve firmě nikdo z Lannova rodu nepracoval.
VOJTĚCH ALBERT LANNA (1805-1866) Významný český průmyslník se narodil 23. dubna 1805 v českobudějovické rodině loďmistra. Studoval na budějovickém gymnáziu a jako patnáctiletý odešel do Prahy na stavovský polytechnický ústav. Po třech letech byl však pro drzé chování k jednomu z profesorů vyloučen a vrátil se do rodných Českých Budějovic. Nejdříve pracoval jako dělník v loděnici, ale brzy proslul jako vorař. Vedl si zdatně a při cestách do Hamburku navázal četné obchodní známosti. Po smrti otce v roce 1828 byl jmenován loďmistrem a v roce 1832 koupil celou budějovickou loděnici a přeměnil ji ve svůj podnik. Tak vznikla firma Lanna. Vojtěch Lanna zasáhl do mnoha podnikatelských odvětví: reguloval řeky, provozoval koněspřežnou dráhu, stavěl mosty, železnice, hutě, silnice, těžil uhlí, zakládal železárny, vyráběl porcelán i parkety. Jeho budova Masarykova nádraží či Stádlecký most se zachovaly dodnes. Vojtěch Albert Lanna zemřel 15. ledna 1866 v Praze na selhání srdce. Budějovičtí na něj však nezapomněli a roku 1879 mu v městských sadech odhalili pomník a dnes je po něm pojmenována i jedna z hlavních tříd ve městě. VOJTĚCH LANNA ML. (1836-1909) Český průmyslník a mecenáš umění se narodil 29. května 1836 v Praze. Vystudoval gymnázium a obchodní školu v Lipsku. Po otcově smrti roku 1866 převzal vedení firmy Lanna, kde se věnoval především stavbě železnic. Proslul ale zejména jako mecenáš. Za bezmála padesát let shromáždil obrovské sbírky užitného umění, jejichž velkou část věnoval pražskému umělecko-průmyslovému muzeu. Zemřel v italském Meranu 31. prosince 1909. VÝRAZNÝ POMNÍK**
Lanna postavil roku 1842 jako součást tratě Olomouc - Praha také budovu dnešního Masarykova nádraží. Se společníky vybudoval několik železničních tratí, mezi nimi také slavnou Buštěhradskou dráhu z Kladna do Kralup nad Vltavou.
