Proč státní energetická koncepce, o níž minulý týden začala jednat vláda, počítá s pokračováním vysokého dovozu paliv, patrně na věčné časy? Mimo jiné proto, že to není žádná koncepce státu, nýbrž koncepce několika odborů jednoho jediného ministerstva.
Přibližně pětinu české spotřeby energie tvoří ropa. A hlavně: ropa tvoří největší balík v našem importu paliv. Tuzemská ekonomika loni za její dovoz utratila 98 miliard korun, to je pětkrát více než v roce 1999. Více a více lidí v Číně i jinde chce více a více ropy; přitom snadno dostupná ložiska pomalu ubývají. Proto ceny na globálním trhu vytrvale rostou.
Proto také snižování spotřeby ropy patří mezi leitmotivy energetické (ano, energetické, nikoli jen dopravní) politiky ve Spojených státech i v řadě evropských zemí. Analytici Deutsche Bank dokonce považují nové, přísnější standardy účinnosti motorů v osobních autech za patrně nejdůležitější úspěch Obamova pobytu v Bílém domě.
Smysluplná energetická politika by měla přijít s propracovaným plánem, jak nastartovat chytré inovace, které zajistí, že ekonomika bude vyrábět více a zajistí lepší životní standard s menší spotřebou fosilních paliv včetně ropy. Měla by obsahovat konkrétní praktická opatření – legislativu na podporu aut s menší spotřebou nebo investice do železnic, cyklostezek či moderní a rychlé veřejné dopravy. Mohla by navrhnout, aby stát po vzoru Izraele či Dánska začal chystat takovou infrastrukturu, která řidičům také u nás umožní používat elektromobily.
Obamův majstrštyk
Plán je v plánu
Koncepce ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby sice chce během dvaceti let přesunout 30 procent dálkové kamionové dopravy ze silnic převážně na železnici. Ale takový slib není k ničemu, pokud k němu čerstvý první místopředseda ODS nedodá alespoň hrubou představu, jak by to chtěl udělat.
Měla by vláda provést reformu mýtného systému tak, že bude motivovat firmy, aby své zboží na dálku posílaly raději vlakem než kamionem? Investuje vláda výnosy z mýtného do rychlé, pružné a levné nákladní železnice a do logistických center? Nebo obojí? Nebo něco jiného?
Státní energetická koncepce praktická řešení neobsahuje. Zato jsou v ní perly jako: „Připravit (…) národní akční plán udržitelné mobility ke zvýšení energetické efektivity v dopravě s pevným harmonogramem na jeho implementaci.“ Pokud ministrův plán spočívá v tom, že připraví plán, tak to mohl klidně udělat rovnou.
Průmysl a doprava
Druhý důvod, proč se koncepci nedaří nějak podstatně snížit drahý import ropy, je rozdělení rezortních písečků. Energetickou koncepci píše ministerstvo průmyslu a obchodu, které má v popisu práce výrobu a dovoz energie. Tudíž se v ní zabývá elektrárnami, teplárnami, plynovody či ropovody. Auta ani železnice nepatří do jeho kompetence, to je džob ministerstva dopravy. Protože spotřeba ropy přísluší jinému rezortu, tuzemští úředníci ještě pořádně nevzali na vědomí, že ropa je vlastně také nedílnou součástí energetického metabolismu celé naší ekonomiky, nota bene součástí docela důležitou.
Protože dva úřady nejsou schopny společně sednout a napsat jeden propracovaný plán, budou čeští řidiči na benzinových pumpách platit větší a větší účty. Ulice bude každou zimu pokrývat hustý smog a Vladimir Putin si může mnout ruce, jak mu dobře šlape byznys.
Autor je programovým ředitelem Hnutí Duha
