Problémy se zařazením obcí odstraní až jednotný tarif
V souvislosti se zářijovým přečíslováním telefonních stanic se zásadně změní počet telefonních obvodů. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) už v roce 2000 vydal opatření, na jehož základě z dosavadních 159 uzlových telefonních obvodů v září vznikne čtrnáct nových telefonních obvodů v zásadě totožných s hranicemi krajů. Pro telefonující veřejnost to má významnou přednost, že v rámci krajů se bude platit pouze místní hovorné. Například „Budějičáci“ už nebudou volat do Tábora meziměstsky, ale místně. Pro Český Telecom to bude znamenat nižší tržby, ale mluvčí firmy Vladan Crha tvrdí, že s kompenzací prostřednictvím zdražení hovorného se nepočítá. „Spíše spoléháme na to, že nižší cena by měla vést ke zvýšení množství hovorů,“ uvádí.
Neušetří ale všichni. Letos v březnu ČTÚ upřesnil vymezení nových telefonních obvodů s tím, že několik desítek obcí bude patřit do jednoho kraje z hlediska administrativního, ale do jiného „telefonně“. Týká se to především více než stovky obcí z okresů Praha–východ a Praha-západ, administrativně začleněných do Středočeského kraje, ale zařazených do pražského telefonního obvodu, a dvaceti obcí z okresu Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, které budou mít jihomoravskou „volačku“. Podobný dualismus se vyskytne i v dalších krajích, ale tam půjde pouze o jednotlivé případy.
Přes ruku.
Dejme tomu, že ve Středočeském kraji lze telefonickou příslušnost ke Praze považovat za výhodu, protože vedení kraje stejně sídlí v hlavním městě. Ale i tak: například Rudná bude patřit do středočeského obvodu, ale do svého pravděpodobného „malého okresu“, obce s rozšířenou působností Černošic, bude telefonovat meziměstsky. Černošice totiž patří a budou patřit do Prahy. Na vysočině vzniknou komplikace po obou liniích. Například Prosetín bude volat meziměstsky na kraj do Jihlavy i na malý okres v Bystřici pod Pernštejnem, do Brna za místní tarif. Do čtyři kilometry vzdáleného Koroužného ovšem bude zase telefonovat meziměstsky, protože v Koroužném na tom budou přesně opačně. Starosta Jaroslav Bartoň mluví o tom, že situace je o to paradoxnější, že přes jejich katastr vede optický kabel. „Několikrát jsme s Českým Telecomem jednali o tom, zda by nás na něj nemohli napojit, ale marně. Prý to není technicky možné.“
Technika.
Je třeba říci, že u uvedených obcí neodpovídá telefonní zařazení administrativnímu ani nyní. Existují i další podobné případy. Například Slavkov u Brna patří do okresu Vyškov, ale do uzlového telefonního obvodu Brno. V brněnském telefonním seznamu je 67 „hraničních“ obcí z okresu Brno-venkov a šestnáct z Vyškovska. V zaostalejších dobách takzvaného analogového telefonování se to vysvětlovalo tím, odkud kam jsou nataženy dráty. Za nynějšího technologického progresu by se mohlo zdát, že technické důvody pominuly, ale není tomu tak. Crha říká, že technické příčiny neumožňují přesně kopírovat administrativní členění, nehledě nato, že nemusí být definitivní, protože desítky obcí hodlají své současné začlenění do krajů změnit. Předseda ČTÚ David Stádník tvrdí, že není možné „ze dne na den“ přebudovat současnou telekomunikační síť a odvolává se na „specifické odlišnosti“ síťových odvětví. „Je faktem, že historickými důvody vytvořená topologie sítě, zejména sítě Českého Telecomu, zahrnuje některé odlišnosti, jejichž nerespektování by v případech mnoha obcí vedlo ke zpřetrhání „spádovosti“ jejich telefonního spojení s okolním regionem,“ uvedl.
Na otázku, kdy bude možné uvést „telefonní“ rozdělení do souladu s administrativním, Stádník mnohoznačně konstatoval, že „Český telekomunikační úřad je připraven řešit v souladu se zákonem o telekomunikacích jakékoliv oprávněné požadavky na změnu hranic veřejné telefonní sítě“. Crha byl poněkud konkrétnější. Soudí, že situaci by mohlo vyřešit zavedení jednotného celorepublikového tarifu. „Uvažuje se o tom, ale neexistuje zatím konkrétní časový horizont. Nezáleží totiž jen na Českém Telecomu, ale i na ostatních operátorech, a samozřejmě i na Českém telekomunikačním úřadu,“ řekl.
Seznam.
Z toho plyne, že „postižené“ obce si na své schizofrenní postavení budou muset zvyknout. Koneckonců většinou ho už znají z dřívějška. Paní na obecním úřadě v Dolní Loučce (administrativně Vysočina, telefonně Jihomoravský kraj) ale svým spontánním zvoláním „to budeme muset mít dva telefonní seznamy“ nastolila další dimenzi problému. Nejde přitom ani tak o počet telefonních seznamů – to je problém všech hraničních obcí - jako o jejich obsah. Jak například budou ve seznamech řazeni telefonní účastníci? Na základě dosavadních uzlových telefonních obvodů, které ale budou 22. září zrušeny? Nebo podle pověřených obcí? Anebo abecedně? Tak už to dnes mají v Praze i v Ostravě (zvlášť není vyčleněna Karviná, ani Havířov). Jinde jsou však lidé přece jenom zvyklí hledat nejdříve podle míst.
René Pekárek, prezident společnosti Mediatel, vydavatele Zlatých stránek, uvádí, že ve žluté části seznamu se abecední řazení kombinované s oborovým používá už nyní, takže ke změně nedojde. „Pokud jde o bílou část telefonního seznamu, Český Telecom informoval, že u seznamů pro telefonní obvody ve východočeském a jihomoravském regionu bude ještě přechodně ponecháno řazení účastnických stanic podle území současných uzlových telefonních obvodů. Všechny další seznamy již mají být vydávávány bez vnitřního dělení, tedy abecedně v rámci celého telefonního obvodu,“ říká Pekárek. To znamená, že třeba v českobudějovickém seznamu budou na jedno místě seřazeni všichni Nováci nebo hospody Na růžku, ať už jsou v Budějovicích, Jindřichově Hradci nebo Trhových Svinech.
