EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMAOd příštího roku by měla být uvalena ekologická daň na pevná paliva, plyn a elektřinu. Výjimku však bude mít využití zemního plynu pro vytápění domácností a při kombinované výrobě elektřiny a tepla.Ochrana životního prostředí patří stále častěji mezi priority všech států světa.
EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA Od příštího roku by měla být uvalena ekologická daň na pevná paliva, plyn a elektřinu. Výjimku však bude mít využití zemního plynu pro vytápění domácností a při kombinované výrobě elektřiny a tepla. Ochrana životního prostředí patří stále častěji mezi priority všech států světa. I česká vláda v květnu schválila ekologickou daňovou reformu. Návrh již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, v druhém čtení může ještě doznat nějakých změn. Nikde v Evropě není ekologická spotřební daň uplatňována jako prostá spotřební daň, která by vedla jen ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. Podle posledního průzkumu agentury STEM se dvě třetiny lidí domnívají, že je správné odlišně danit ekologicky šetrné výrobky. Stále více lidí podle STEM vnímá životní prostředí jako hodnotu, do níž je třeba investovat. Před deseti lety byl poměr těch, kteří by dali přednost investicím do ekologie před zvyšováním sociálních dávek čtyři ku šesti, dnes je to naopak. Ekologickým investicím by dalo přednost 59 lidí ze 100. Polovina oslovených lidí si přitom myslí, že stav životního prostředí je v současném Česku dobrý, druhá polovina se na to dívá jinak. PLYN DOSTAL VÝJIMKU Ekologická daň má být již od příštího roku uvalena na pevná paliva, plyn a elektřinu. Dosavadní přístup vede ke zhodnocování dřívějších investic do plynofikace. Je správné, že výjimku z tohoto zdanění bude mít využití zemního plynu pro vytápění domácností a při kombinované výrobě elektřiny a tepla, takzvané kogenerace. Ty jsou bezesporu nejefektivnější technologií využití primárních paliv. Vláda zachovala i nulovou sazbu spotřební daně pro využití stlačeného zemního plynu v dopravě. Zvítězil přístup, který zvýhodňuje ekologicky šetrnější způsoby vytápění domácností před vytápěním uhlím, respektive elektřinou, která se u nás vyrábí dominantně v zastaralých uhelných elektrárnách s nízkou účinností a vysokými emisemi znečišťujících látek. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2006 jsou Češi a Švédi ze všech občanů Unie nejhorlivějšími zastánci toho, aby státní správa připravila daňové pobídky, které by motivovaly k efektivnímu využívání energií. „Ekologická daňová reforma je významný a smysluplný nástroj, kterým lze prakticky a efektivně orientovat všechny investory i domácnosti na využívání energetických surovin a technologií minimalizujících dopady na životní prostředí. Základním principem je zdanění takových statků a služeb, jejichž výroba nebo spotřeba vede k prokazatelným negativním dopadům na životní prostředí a hlavně na lidské zdraví, tedy jde o zvýhodnění a motivaci využívat takové energie, které mají tento dopad na lidské zdraví nejnižší,“ říká Oldřich Petržilka, senior manager České plynárenské unie. To si uvědomilo ministerstvo životního prostředí a už od července chce nabízet další novinku. Pokud domácnost přestane topit uhlím, dostane dotaci ve výši až 50 procent nákladů spojených s pořízením nového ekologického vytápění. Obce pak dosáhnou až na 85 procent nákladů. O příspěvek by mohla kromě domácností žádat i bytová družstva, sdružení majitelů bytů, obce, kraje, nevládní organizace či obchodní společnosti s více než 50procentním podílem obcí a krajů. „Využívání zemního plynu je dnes nejen vysoce efektivní, ale v porovnání emisí je zemní plyn prokazatelně nejčistším fosilním palivem,“ tvrdí Petržilka. „Při spalování zemního plynu nevznikají žádné emise pevných částic, uhlovodíků ani oxidu siřičitého. Emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou minimální,“ dodává. REKORDY V PRACHU**
Počátkem devadesátých let se Česká republika přestala objevovat v popředí světových tabulek největších znečišťovatelů ovzduší exhalacemi oxidu siřičitého z neodsířených elektráren. Nyní se stává rekordmanem znovu. Tentokrát kvůli znečištění ovzduší drobným prachem – může za to především vytápění domácností uhlím a automobilová doprava.
Nadlimitním znečištěním prachovými částicemi je ohroženo 66 procent populace a vystavení našeho městského obyvatelstva ovzduší znečištěnému těmito prachovými částicemi je jedno z nejhorších v Evropské unii. Koncentrace mikroskopického prachu, který má prokazatelně negativní dopady na lidské zdraví a může způsobovat i rakovinu, byly v Česku podle posledních údajů Eurostatu zhruba na stopadesátiprocentním průměru všech zemí Evropské unie. Ke snižování emisí má přispět také druhá etapa ekologické daňové reformy, kterou kabinet připraví do konce příštího roku.
