NEJVĚTŠÍ UDÁLOSTÍ POLITICKÉ SEZONY BYLA BEZPOCHYBY VOLBA PREZIDENTA REPUBLIKY. PROTÁHLA SE NA CELÉ DVA MĚSÍCE.
O tomto okamžiku jsem snil, ale neodvažoval jsem se v něj doufat, prohlásil Václav Klaus bezprostředně po svém zvolení
Poslancům a senátorům se zprvu vůbec nedařilo nástupce Václava Havla vybrat. Po celý leden a únor přicházely politické strany s novými kandidáty, z nichž někteří kandidaturu odmítali a jiní se zase ukázali být funkce hlavy státu nehodni, takže je strany musely odvolávat samy. První dvě volby skončily fiaskem, třetí se změnila v drama. Sociální demokraté, kteří v předchozí volbě „zradili“ bývalého předsedu Miloše Zemana, postavili spolu s koaličními partnery do třetí volby halasně podporovaného a bezúhonného kandidáta z akademických kruhů Jana Sokola. Do třetí volby vstoupil i jediný kandidát ODS Václav Klaus. Bráno čistě teoreticky, nebyly jeho šance vysoké. Pokud by poslanci a senátoři hlasovali pouze podle stranické disciplíny, nemohl uspět. Ústavní činitelé i veřejnost se shodovali v jedné věci: volební fraška by měla skončit a ze třetího kola volby by měl vzejít důstojný kandidát. V situaci, kdy se zákonodárcům nedařilo vybrat novou hlavu státu, přišla skupina několika hudebníků s nápadem: Karel Gott prezidentem. Populární zpěvák, který se netajil sympatiemi ke Klausovi, apeloval na poslance a senátory, aby po dvou nevydařených pokusech konečně někoho vybrali. Atmosféra ve Španělském sále a přilehlých kuloárech se dala v den volby krájet. Velký den prožívali komunisté. Věděli, že bez jejich hlasů nebude vítězství. Pokud by KSČM volbu bojkotovala, nastoupila by po několika měsících volba všelidová a v té by měl Klaus podle průzkumů veřejného mínění velkou šanci uspět. V posledním kole se již hlasy nepočítaly odděleně ve Sněmovně a v Senátu, nýbrž k volbě hlavy státu stačila nadpoloviční většina všech přítomných zákonodárců. V tomto kole vyhrál Václav Klaus se 142 hlasy zřejmě z každé části politického spektra. Jan Sokol se musel spokojit jen se 124 hlasy. Klaus získal dva hlasy nad potřebné nadpoloviční kvorum. Stalo se tedy to, v co Klausovi přívrženci doufali. Jejich kandidáta podpořila většina komunistů, sociální demokraté zůstali rozpolcení a Klausovi dali hlas i jednotlivci z malých stran vládní koalice. Neúspěch vládního kandidáta byl důkazem příliš širokého názorového rozkmitu vládní koalice a načas otřásl pozicí premiéra. Špidlova vláda však záhy po prezidentské volbě získala od poslanců vyslovení důvěry. S vládou nebojuje ani vítěz prezidentských voleb. Soužití levicového kabinetu s pravicovým prezidentem probíhá deset měsíců bez větších komplikací.
**VÝSLEDKY TŘETÍ VOLBY
Sněmovna Senát Celkem
1. kolo
Klaus 115 32 147
Sokol 81 47 128
2. kolo
Klaus 109 30 139
Sokol 83 46 129
3. kolo
Klaus 109 33 142
Sokol 78 46 124
