Poslanci slovenského parlamentu v uplynulých týdnech absolvovali podobné tance jako jejich čeští kolegové při poslední volbě prezidenta. Většinové středopravé koalici se ani během čtyř pokusů nepodařilo zvolit vlastního kandidáta na post generálního prokurátora. Stačilo málo a v křesle zůstal sedět na dalších sedm let Dobroslav Trnka podporovaný opozicí. Bez ohledu na to, že premiérka Iveta Radičová pohrozila demisí, dalo několik koaličních poslanců hlas Trnkovi. Po třech neúspěšných pokusech o zvolení Jozefa Čentéše se koalice nakonec rozhodla, že ve čtvrté volbě její poslanci nebudou hlasovat a raději změní zákon tak, aby se generální prokurátor zvolil veřejně.
Politické tahanice jasně odhalily vratké základy kabinetu i nízkou autoritu Radičové. Podle kuloárních informací se za neschopností zvolit nového šéfa prokurátorů mohl skrývat vnitřní boj ve Slovenské demokratické a křesťanské unii, konkrétně pokus o sesazení premiérky. Ta v nejsilnější vládní straně tiše soupeří s jejím předsedou a současně ministrem zahraničí Mikulášem Dzurindou. Ošlehaný praktik zákulisních dohod, který v minulosti kormidloval dvě vlády, musel letos ustoupit z premiérských ambicí kvůli aféře s podezřelým financováním svojí strany. Vedení vlády přenechal marketingově atraktivnější Radičové, kontrolu nad partají, již zakládal, ale nepustil.
„Ukazuje se, že ve vládní koalici sedí lidé, kteří deklarují vůli ke změnám, ve skutečnosti si ale změny nepřejí,“ zhodnotil pro týdeník EURO Grigorij Mesežnikov, prezident bratislavského think-tanku IVO. Výměna osob na tak důležitém postu, jako je generální prokurátor, by podle něj svědčila o tom, že současná vláda se chce razantně odstřihnout od některých kontroverzních rozhodnutí z éry minulého kabinetu předsedy levicového Smeru Roberta Fica. „Radičová teď bude vládnout s vědomím, že minimálně šest poslanců není její vládě plně loajálních,“ poznamenal Mesežnikov.
