Termín voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Zeman tak měl na tento úkon čas do léta. Volby do Senátu i do krajů se musí konat ve třicetidenní lhůtě končící dnem uplynutí volebního období zastupitelů či senátorů.
V krajských volbách se volí každé čtyři roky, a to ve 13 krajích. Prahy se krajské volby netýkají, své zástupce do zastupitelstva hlavního města občané vybírají při volbách do obcí. Poslední krajské volby se konaly 7. a 8. října 2016.
Současný mandát končí Štěchovi, Dienstbierovi či Valentovi
V senátních volbách bude na podzim, stejně jako každé dva roky, obměněna třetina horní komory Parlamentu. Mandát letos končí například bývalému předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD), který zasedá v horní komoře od prvních senátních voleb v roce 1996 za obvod Pelhřimov. Funkční období vyprší i bývalému rektorovi Univerzity Karlovy Václavu Hamplovi (za lidovce a Zelené), Ivu Valentovi (Soukromníci), Jiřímu Dienstbierovi (ČSSD), Jiřímu Carbolovi (KDU-ČSL), Václavu Láskovi (SEN 21) či Davidu Smoljakovi (za STAN).
Ještě před podzimními volbami by na Teplicku měli jít voliči k volebním urnám pravděpodobně v druhé polovině června. Hledat budou nástupce zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS). Volby se měly konat na přelomu března a dubna. Vláda ale hlasování odložila krizovým opatřením kvůli epidemii koronaviru. Nejvyšší správní soud však následně uvedl, že kabinet jednal mimo své pravomoci. Sněmovna pak v noci na dnešek přijala zákon, který volby stanovuje právě na druhou polovinu června. Pokud zákon schválí i Senát a podepíše Zeman, termín voleb stanoví prezident 20 dnů před jejich konáním.