Mnozí voliči postrádají nové politické tváře. Těm starým přestávají věřit. Nabízí se tedy otázka: Budou Poláci kroužkovat?
Černý oblek a tmavá kravata neodmyslitelně patří k image Jaroslawa Kaczyńského, lídra polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Je hlavním reprezentantem jedné ze dvou nejsilnějších politických stran, které se letos ucházejí o přízeň tamních voličů. Nikoli téma napjatého rozpočtu, případně ekonomické reformy, ale připomínku tragické smrti bratra Lecha si tento kontroverzní politik vybral jako úvodní téma volební kampaně. Ta v těchto dnech v Polsku vrcholí. Poláci půjdou k urnám 9. října, kdy vyberou 460 členů nového Sejmu a 100 senátorů. Letos na to mají pouze jeden den, a to neděli. Hlavním důvodem jsou náklady. Zatímco jednodenní hlasování vyjde na přibližně 90 milionů zlotých (508 mil. Kč), dva dny by již stály 130 až 140 milionů zlotých.
Pravicový souboj
Nejostřejší politický souboj se v Polsku neodehrává mezi pravicí a levicí, ale mezi dvěma pravicovými stranami – Občanskou platformou (PO) nynějšího premiéra Donalda Tuska a již zmiňovanou PiS. Kromě hlavních rivalů kandidují také politici Svazu demokratické levice (SLD) a agrární Polské lidové strany (PSL). V případě dostatečného počtu hlasů mohou jedna i druhá strana sehrát důležitou roli při sestavování budoucí koalice. Své kandidáty nabízí i nová strana Polsko na prvním místě (PJN) a odtržená frakce PO zvaná Palikotovo hnutí, obě s dosti mizivou šancí na úspěch. „Na naší politické scéně je nyní hodně nenávisti,“ uvedla pro Euro pětapadesátiletá profesorka Varšavské univerzity. Jedním z hlavních důvodů této situace se stala letecká havárie, při které loni v dubnu zahynul u ruského Smolenska prezident Lech Kaczyński s manželkou a dalšími 95 vysokými státními činiteli. Tragédie sice zemi nakrátko sjednotila, později však přerostla v polsko-polskou válku. Jaroslaw Kaczyński opakovaně zaútočil na premiéra Donalda Tuska a další dřívější rivaly bratra Lecha a obviňoval je ze zrady. Na kartu patriotismu vsadil také v loňských červencových prezidentských volbách, v nichž sám místo zesnulého bratra kandidoval. Neuspěl. Voliči dali přednost vyrovnanějšímu politikovi – tehdejšímu předsedovi Sejmu Bronislawu Komorowskému. Zarputilý přístup Kaczyńského dokázal rozdělit i jindy jednotnou katolickou církev v Polsku. Zatímco jeden farář nabádá v kostele při mši věřící, že je nejvyšší čas přestat se smutkem, duchovní v další vesnici mluví o smrti plné záhad a bývalého prezidenta přirovnává k nejznámějším mučedníkům Polska.
Slečna číslo 8
S blížícím se termínem voleb však i PiS vyměnila rétoriku plnou tmářství a konspirací za mnohem živější témata. Poslední volební spoty strany hrají všemi barvami. Po Kaczyňském a jeho černém obleku ani stopy, dokonce se v nich objevily mladé a atraktivní sympatizantky strany. „Když vládla PiS, vytvořily se v zemi miliony pracovních míst,“ říká Sylwia Lugowská z Lodže, přičemž naráží na období let 2005 až 2007, kdy byl Kaczyński premiérem. „Podporuji PiS, protože mladí zasluhují více,“ doplňuje Magdalena Wiciaková, která vystupuje ve spotu jako slečna číslo 8. Program PiS klade důraz na obhajobu polských národních zájmů a odmítá bruselské posílení federativních prvků. EU chce zachovat jako společenství národních států. Doma podporuje malé a střední podnikatele, prosazuje legislativu, jež by posílila vymahatelnost práva a tvrdý postup vůči korupci, slibuje omezení vlivu bývalých komunistů apod. Jde o program křešťansko-demokratického typu s důrazem na silnou roli státu ve zdravotnictví, školství a kultuře. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že tento směr se PiS vyplácí. I když má vládní PO před svým hlavním rivalem stále několikaprocentní náskok, nůžky se pomalu zavírají. U voličů věkové skupiny 18 až 24 let však PiS vítězí, i když těsně. „Vysoké procento nezaměstnaných mezi absolventy, drahé byty a také nevýhodné úvěry na bydlení,“ to jsou podle krakovského politologa Jacka Kloczkowského hlavní důvody, proč dnes řada mladých Poláků inklinuje k PiS.
Stop jedničkám
V mírném poklesu popularity PO se podle pozorovatelů odrazil také začátek školního roku. Řada mladých polských rodin si uvědomila, kolik je nástup jejich ratolesti do školky a školy vlastně stojí. Vinu přikládají politice vládní strany, která podle nich v průběhu posledních čtyř let pro jejich generaci moc neudělala. Studenti a učitelé jedné z krakovských vysokých škol rozjeli na sociálních sítích dokonce akci s názvem Stop jedničkám. Vyzývají voliče, aby v nadcházejících volbách nehlasovali pro lídry jednotlivých kandidátek a (po vzoru posledních českých parlamentních voleb) je jednoduše „vykroužkovali“. Argumentují, že tito politici získali pozice na základě vlivu a konexí ve straně, a ne díky výsledkům své práce.
Také představitelé starší generace nejsou se situací na nynější politické scéně spokojeni. Stěžují si, že v Polsku chybí noví političtí lídři. Těm, kteří zůstávají, již nedůvěřují. „Budu volit Svaz demokratické levice. Je sice slabý a nemá šance na vítězství, připadá mi však čestnější. Nevěřím dnešním politikům, nereprezentují moji věkovou kategorii,“ říká vysloužilý státní úředník žijící na předměstí Varšavy.
Proevropští rytíři
Vládní Občanská platforma jako strana pravého středu ve svém programu sice hlásá nutnost provedení zásadních ekonomických reforem, nicméně jejich přijetí právě kvůli obavám z reakce voličů dlouhodobě odkládá. Pro polské hospodářství je i dnes charakteristický vysoký podíl státního sektoru a snaha o regulování ekonomiky. Nutno však dodat, že kabinet zbytečně nerozhazuje a dlouhodobě se snaží o rozpočtovou stabilitu. Podobně zodpovědně přistupuje také k polskému předsednictví Rady EU, které připadlo na Polsko ve druhé polovině letošního roku. Lídři PO se i ve volební kampani nechali unést proevropskými tématy, což se jim nemusí v případě voličů nespokojených s domácími poměry vůbec vyplatit. Jako novodobí rytíři vystupují premiér Tusk, šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek a unijní komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski – v televizním klipu jeden po druhém oznamují, že „v rámci EU začíná bitva o nový rozpočet“. Podle nich je v sázce až 300 miliard zlotých (68,7 mld. eur), které je pro Polsko schopna vybojovat pouze proevropská Občanská platforma. „V případě, že zvítězí PO, moc se nezmění. Kdyby však vyhrála PiS, Polsko se vrátí k politickým čistkám, antiruské rétorice a také zredukuje své aktivity v EU,“ domnívá se zmiňovaná varšavská profesorka. Zásadní problém Kaczyńského však spočívá v tom, že s ním téměř žádná politická strana do koalice nechce. Podle pozorovatelů bude také hodně záležet na tom, kolik procent voličů k urnám nakonec přijde. V případě 60procentní účasti by Občanská platforma měla vyhrát s dostatečným náskokem. Kdyby se však 9. října dostavilo pouze 40 procent Poláků, tak se její lídr Donald Tusk při počítání hlasů pěkně zapotí. Již se nechal slyšet, že kdyby jeho strana volby přesvědčivě nevyhrála, vládu sestavovat nebude.
