Vítězem nedělních estonských parlamentních voleb se podle oficiálních konečných výsledků stala opoziční liberální Reformní strana (RE) bývalé europoslankyně Kaji Kallasové. Získala 28,8 procenta hlasů. Na druhém místě se 23 procenty skončila proruská strana premiéra Jüriho Ratase. Významně posílila krajně pravicová a euroskeptická strana EKRE, která obdržela dvakrát více hlasů než v minulých volbách a nyní je třetí nejsilnější stranou.
Zhruba 40 procent registrovaných voličů v tomto nejmenším pobaltském státě využilo možnosti hlasovat od 21. února elektronicky.
Podle volební komise bude mít vítězná strana 34 mandátů z celkového počtu 101 křesel v estonském parlamentu. Estonská strana středu (EKK) premiéra Ratase obsadí 26 křesel a krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) 19 křesel.
Předvolební průzkumy v zemi, která má 1,3 milionu obyvatel a je členem NATO a Evropské unie, očekávaly těsný souboj. Střídavě slibovaly vítězství Estonské straně středu premiéra Ratase, který hlasoval na internetu ve snaze přilákat mladé voliče, a liberální Reformní straně.
Šéfka francouzské restaurace i zakladatel největší realitky: český byznys míří do europarlamentu
Za černého koně voleb byla považována Konzervativní lidová strana Estonska, která slibovala snížit daně, brojí proti migraci a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. V minulých volbách získala strana, kterou vedou otec a syn Mart a Martin Helmeovi, 8,1 procenta hlasů, což bylo sedm křesel. „Bylo by smutné, kdyby se u nás dostali k moci populisté, jako se to stalo v jiných zemí, i ve Spojených státech,“ řekl agentuře AP jeden z voličů Peter Janson.
Dosavadní estonskou vládní koalici tvoří EKK spolu se sociálními demokraty (SDE) a stranou Vlast. Sociální demokraté získali v nedělních volbách 9,8 procenta hlasů a Vlast 11,4 procenta.
Tématy volební kampaně byly daně, platy, napětí kolem výuky v ruštině a rozkol mezi městy a venkovem. Zemi se ekonomicky daří a může se pochlubit nízkou nezaměstnaností.
O křeslo ve 101členném tallinnském parlamentu se ucházelo 1099 kandidátů z deseti stran. Do zákonodárného sboru vstoupí jen zmíněných pět uskupení, která získala přes pět procent hlasů.
Dále čtěte:
