V Polsku bude zřejmě další čtyři roky vládnout národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Podle odhadů výsledků se strana stala jasným vítězem dnešních parlamentních voleb a pravděpodobně bude moci dál řídit zemi samostatně. Na druhém místě skončila proevropská opoziční Občanská koalice. Do parlamentu by se podle prognózy institutu Ipsos pro Polskou televizi a televizi TVN24 měly dostat ještě tři další strany.
Vládní PiS podle odhadů zveřejněných krátce po uzavření volebních místností získalo 43,6 procenta hlasů, Občanská koalice 27,4 procenta. Podle propočtů poslanci PiS obsadí 239 křesel ve 460členném Sejmu, dolní komoře parlamentu.
„Dokázali jsme vyhrát i přes tu silnou frontu proti nám,“ řekl předseda PiS Jaroslaw Kaczyński svým spolustraníkům ve volebním štábu. Ti nadšeně tleskali a volali „Jaroslaw, Jaroslaw!“ a „Děkujeme, děkujeme“. Proti PiS podle jejího předsedy stála „totální opozice“. Kaczyński, který platí za nejmocnějšího polského politika, upozornil, že „před námi jsou další čtyři roky těžké práce, protože Polsko se musí dále měnit k lepšímu … musíme být dále důvěryhodní a dodržovat slovo“.
Do Sejmu se po pěti letech vrací Svaz demokratické levice (SLD), který kandidoval v rámci uskupení Levice. Jeho součástí je i strana Jaro, v jejímž čele stojí Robert Biedroń, první politik, jenž se v silně katolickém Polsku otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. V poslaneckých lavicích také podle odhadů zasednou zástupci spojenectví lidovců a protisystémového hnutí Kukiz´15 a představitelé euroskeptické, pravicové Konfederace.
Po dnešních volbách získalo PiS silný mandát k tomu, aby pokračovalo v reformách zahájených v uplynulém volebním období. Jeho vláda zavedla štědré sociální dávky pro rodiny s dětmi, důchodcům vyplatila třináctý důchod, zvýšila minimální mzdu nebo snížila věk odchodu do důchodu. Politici PiS vsadili na vlastenecké pocity Poláků a postavili se do role ochránců tradičních křesťanských hodnot před údajně nebezpečnými vlivy hnutí za práva sexuálních menšin. Lidé PiS ovládli všechny klíčové oblasti veřejného života, včetně důležitých státních firem a veřejnoprávních médií, jež se podle kritiků stala hlásnou troubou národně-konzervativní formace.
Kvůli sporné reformě soudnictví, která zvýšila vliv politiků na justici, se vláda ve Varšavě dostala do sporů s Evropskou komisí. Ta ji obviňuje z ohrožování soudcovské nezávislosti.
„Ve Varšavě Budapešť nebude,“ prohlásil Grzegorz Schetyna, předseda Občanské platformy, nejsilnějšího uskupení Občanské koalice. Narážel tak na vládu maďarského pravicového premiéra Viktora Orbána, která má v parlamentu ústavní většinu a čelí kritice kvůli porušování demokracie a principů právního státu. „Byly to těžké čtyři roky. Tohle nebyl vyrovnaný souboj. … Neměli jsme pocit, že startujeme ve spravedlivém souboji,“ uvedl také Schetyna. Jeho strana několik týdnů před volbami vyslala do boje o post premiéra umírněnou místopředsedkyni Sejmu Malgorzatu Kidawovou-Blońskou. „Od zítřka začínáme pracovat na tom, aby mizely příkopy mezi Poláky,“ slíbila tato politička.
Po čtyřech letech vlády PiS je Polsko hluboce rozdělené, mezi lidmi kvůli různým politickým názorům panuje až nevraživost. K ní přispívá i ostrá rétorika zejména politiků Práva a spravedlnosti. Jeho šéf před volbami mluvil o „cejchování těch, kdo pracují ve prospěch nepřátel“.
PiS v novém volebním období chce dokončit reorganizaci justice a na obecných soudech provede takové změny, které podle oponentů povedou k personálním čistkám. „Bez hluboké reformy soudů je napravování státu velmi obtížné, protože to je poslední barikáda, poslední úroveň rozhodování v mnoha důležitých záležitostech,“ řekl nedávno Kaczyński. Politici jeho strany se netají plány převést média se zahraničními majiteli do polských rukou a vytvořit profesní sdružení novinářů, které by regulovalo jejich práci.
Dnešní volby provázela na polské poměry velmi vysoká účast: hlasovat přišlo 61,1 procenta voličů, což je asi o deset procentních bodů více než před deseti lety.
