Ruský prezident Vladimir Putin v nedělních parlamentních volbách získal ještě větší kontrolu nad ruským politickým systémem, když vládní strana Jednotné Rusko fakticky zbavila ostatní politické formace vlivu na chod státu a zajistila si ústavní většinu. Sám Kreml dnes v komentáři připustil, že volby byly ve skutečnosti hlasováním o důvěře Putinovi. Drtivé vítězství otevřelo kremelskému vládci cestu k dalšímu prezidentskému mandátu, o němž se bude hlasovat za dva roky.
Dominantní politická síla Jednotné Rusko má po sečtení téměř všech volebních lístků přes 54 procent hlasů, což znamená šanci na zisk 343 ze 450 křesel ve Státní dumě (dolní komoře parlamentu). Parlamentní zastoupení by si tak oproti volbám z roku 2011 vylepšila o více než sto mandátů. Nadšení kremelských stratégů brzdí jen nízká volební účast: celostátně přišlo k volbám 47,8 procenta voličů, v Moskvě dokonce jen o něco málo víc než třetina.
S velkým odstupem následují ve volbách na druhém místě komunisté se 13,4 procenta hlasů, třetí je nacionalistická Liberálnědemokratická strana s 13,2 procenta hlasů. Jako další bude mít v dolní parlamentní komoře své zástupce už jen středolevá strana Spravedlivé Rusko s 6,2 procenta odevzdaných hlasů. Komunisté by v nové Státní dumě měli mít 42 poslanců (v minulých volbách 92), nacionalisté 41 (56) a Spravedlivé Rusko 21 (64).
Zatímco ruští pozorovatelé na průběhu voleb žádné závady nenašli, jejich evropští kolegové poukázali na řadu procedurálních nesrovnalostí. Podle finského poslance Ilkky Kanervy, který byl jmenován zvláštním koordinátorem Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) pro ruské volby, byla sice znát určitá zlepšení oproti minulým volbám, základní demokratické principy nebyly uplatňovány a Rusové rovněž neměli dostatečně na výběr. Moskva výhrady OBSE odmítla jako neopodstatněné a nečestné.
Opozice bez zisku
Ruská demokratická opozice zaznamenala v neděli slabé výsledky, do parlamentu se nedostala a nedosáhla ani na státní finanční podporu, podmíněnou ziskem aspoň tří procent odevzdaných hlasů. Dílčí úspěchy mají opoziční strany jen v Moskvě a v několika málo dalších regionech. Relativně nejúspěšnější bylo liberální hnutí Jabloko, které ve volbách do Státní dumy obdrželo dvě procenta hlasů.
Mezinárodní polemiku podle očekávání vyvolalo hlasování na Krymu. Řada států včetně České republiky ruské volby na anektovaném ukrajinském poloostrově neuznala, protože odmítá uznat ruský zábor. „Česká republika v souladu s politikou Evropské unie neuznala a neuznává nezákonné připojení ukrajinské Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu k Ruské federaci,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí.
Kvůli krymské anexi zakázala v neděli Ukrajina otevření ruských hlasovacích místností na ukrajinském území. Urny proto Moskva nechala umístit na velvyslanectví v Kyjevě a konzulátech ve Lvově, Oděse a Charkově. Rusko dnes proti tomuto kroku důrazně protestovalo s tím, že podá stížnost orgánům OBSE. Podle ruské volební komise hlasovalo na Ukrajině jen 369 Rusů.
Rusku se zvedl rating. Čtěte:
Rusko se dočkalo zlepšení výhledu úvěrového ratingu
