Kandidát ČSSD na premiéra a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se podle svých slov snaží Česko vymanit z pasti nízkých mezd a svou stranu přitom vyvést z pasti nízkých preferencí. Sociální demokracie stále v průzkumech zaostává za vedoucím hnutím ANO. Zaorálek proto v kampani objíždí české kraje a nechává se natáčet v nezvyklých pozicích - tu jako řidič kombajnu, tu v boxerských rukavicích, jindy zase střílí z děla.
Kromě důrazu na zvyšování platů a svou sebeprezentaci chce také zapůsobit na malé a střední podnikatele, kteří ČSSD nikdy příliš nevolili. „Jsou solí této země“ rozplývá se rodilý Ostravan.
Podívejte se na úryvek rozhovoru:
Stále platí, že předem nevylučujete koalici s hnutím ANO?
S koalicí počítáme jen v tom smyslu, že v České republice musí nakonec vždy vládnout nějaká koalice. Máme teď čas říci, co jsou klíčová témata, a byl bych rád, kdyby se k nim ostatní v kampani vyjádřili.
Není vůbec jisté, jaká strana a v jaké kondici k těm volbám dorazí. To rozhodnou voliči. I oni svůj názor mění, je tam 30 procent nerozhodnutých.
Jaký má vlastně smysl volba ČSSD, když před volbami nevylučujete spolupráci s hnutím ANO? Nemá pro toho nerozhodnutého levicového voliče větší smysl dát svůj hlas rovnou hnutí ANO?
Ale já vůbec nevím, jestli ANO přežije tuto kampaň. Hnutí ANO nemá ještě ani žádný program kromě nějaké knihy o nějakých snech, která se rozdává. Jestli to teď nevylučuju, tak jen proto, že nevím, co se s těmi stranami do voleb stane.
Můžete se tedy alespoň jasně vyjádřit k tomu, zda půjdete do vlády, v níž bude zasedat Andrej Babiš, nebo v níž bude dokonce premiérem? Připomínám, že bude pravděpodobně trestně stíhán.
Já věřím, že jestli jsou tam tak vážné věci, tak bude pan Babiš vydán. Ať si hnutí ANO tuto situaci řeší. Neumím si představit, že bude kandidovat někdo, kdo je trestně stíhaný. Vy mě nutíte, abych řešil problémy jiných.
Z jednoduchého důvodu. Hnutí ANO je vaším největším soupeřem v těchto volbách, přetahujete se o levicové voliče. Očekával bych, že se budete od hnutí ANO víc distancovat, abyste vůbec obhájili to, proč mají lidé dát hlas vám, a ne hnutí ANO.
Možná. To je vaše doporučení. Ale do jakého střetu s nimi půjdeme, to se uvidí. Já jsem sám zvědavý, jak kdo tuto kampaň zvládne, a podle toho se budu rozhodovat. Ale ještě předtím se budou rozhodovat voliči. Před minulými parlamentními volbami jsme měli měsíc předem 30 procent, hnutí ANO, o kterém vy rád mluvíte, mělo sedm procent. A jak to odpovídalo tomu konečnému výsledku?
Teď, nebo nikdy, vzkazuje ANO v programu. Chce zrušit superhrubou mzdu
Možná byste o hnutí ANO a o Andreji Babišovi měli víc mluvit i vy. Opakuji, že je to váš největší soupeř ve volbách.
Pro mě tu jsou mnohem důležitější témata než hnutí ANO a Andrej Babiš. Ocitli jsme se v pasti nízkých mezd, to je první velké téma, které jsme zvedli. I Mezinárodní měnový fond říká ve své zprávě, že největší ohrožením střední a východní Evropy je odchod kvalifikovaných lidí. A měli bychom se také bavit o tom, jestli má pravdu Andrej Babiš, který říká, že do země máme vpustit 150 tisíc Ukrajinců ročně, protože pravděpodobně potřebuje nakrmit ty své ubytovny. On v tomto vidí strategii rozvoje této země.
Babiš mě zajímá jenom v tom ohledu, co si myslí o těchto otázkách. Také mě zajímá, jestli Andrej Babiš myslí vážně, že člověk si zaslouží veřejné prostředky ve zdravotnictví, pouze pokud je těžce nemocen nebo má vážný úraz. To je tedy revoluční názor.
Je problém nízkých mezd skutečně to, co lidi před těmito volbami tak moc zajímá? Vy to téma zdůrazňujete už několik měsíců, a přesto se vaše preference příliš nezvedají.
Já jsem si jist, že nám to pomáhá. Bavil jsem se v poslední době s lidmi a téma mezd je zajímá enormně. Dokonce v Brně při zahájení kampaně se na mě sesypali jako včely. Stejně jako v Olomouci, kde jsme otevřeli téma zdravotnictví a simulovali jsme pravicovou nemocnici a jak to v n í chodí. I novináři se ptali, proč to téma otevíráme.
Podle toho, co mi tady říkáte, to vypadá, že byste volby měli vyhrát. Jste připraven převzít odpovědnost za výsledek voleb?
Absolutně. Jsem připraven převzít odpovědnost, to říkám od prvního okamžiku, kdy jsem pozici volební lídra převzal.
To znamená, že když volby nevyhrajete, tak skončíte v politice?
Vůbec neuvažuju takovou variantu. Jsem přesvědčen, že v těch volbách uspějeme. Jediné, co pro mě má smysl, je vyhrát volby. Dokonce jsem sociálním demokratům řekl, že ten, kdo uvažuje níže, ať odejde, že nemá ve straně co dělat.
Lubomír Zaorálek (61) |
---|
* Narodil se v Ostravě, vystudoval v Brně na filozofické fakultě obory marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie. |
* Pracoval jako dramaturg v ČST a byl zaměstnancem Československé strany socialistické. |
* V roce 1989 v Ostravě spoluzakládal Občanské fórum. |
* Od roku 1996 je poslancem za ČSSD, později stál v čele Poslanecké sněmovny. |
* Od roku 2014 je ministrem zahraničních věcí, po rezignaci Bohuslava Sobotky se v červnu 2017 stal volebním lídrem ČSSD a kandidátem strany na premiéra. Jsem přesvědčen, že v těch volbách uspějeme. Jediné, co pro mě má smysl, je vyhrát ty volby. Dokonce jsem sociálním demokratům řekl, že ten, kdo uvažuje níže, ať odejde, že nemá v té straně co dělat. |
Takže když skončíte druzí, tak vy také odejdete?
Rozumíte… Jako já… Je pro mě ztráta času o tom spekulovat.
Tak když za něco převezmu osobní odpovědnost, pak přece musím počítat s tím, že pokud se to nepovede, prostě v politice skončím. Proč to nedokážete říct takhle jasně?
Já jsem vždycky dělal to, o co mě sociální demokraté požádali. Jsem přesvědčen o tom, že volby úspěšné budou. Co po mně budou chtít potom dál, to je na nich, to není můj problém. Sociální demokraté mi vždycky víceméně ukazují směr. Teď mě požádali, abych vedl stranu do voleb, tak to dělám. Dělám to nejlépe, jak umím. Jsou tady silná témata speciálně pro ČSSD a my o nich musíme mluvit, aby si nás lidé s těmi tématy spojili. To, co mi vadilo, když jsem převzal pozici volebního lídra, je, že si s ČSSD nikdo nic moc nespojuje. Kromě toho, že tady nějak jsme a nějak se snažíme, tak nikdo nedokázal říct, za co bojujeme. To se teď pokouším změnit.
Na jaké typy voličů z řad těch nerozhodnutých chcete cílit? Kde chcete dohnat náskok ANO?
To je poměrně jednoduché. My se obracíme na své voliče.
Už přišel kouzelník? Kapesní průvodce politickými sliby, verze 2017
Takže jsou to ti, kteří vás během minulých let opustili?
Ano. A my víme, kde jsou. Ve městech, na sídlištích. To je jedna část. A zadruhé je náš program zároveň určitou národohospodářskou strategií pro Českou republiku. Velice mě zajímá ta sorta malých a středních podnikatelů, se kterými jsem často jezdil do světa, a baví mě jim pomáhat.
Oni jsou vlastně solí té země. V našem programu najdete deset bodů, které jsou snahou jim pomoci, ať v oblasti daňové, nebo vytvářením takových projektů, jako byla Česká investiční banka, která by nám pomohla uspět ve světových tendrech i ve větších věcech. To, co nám hodně chybí, je, že tu nejsou takové bankovní domy, jako byla v dávnověku Živnobanka, která firmám pomáhala. Jestliže jsme industriální země, kde průmysl tvoří páteř, potřebujeme tohle posílit.
Ale malí a střední podnikatelé si historicky stěžují především na vysoké sociální odvody, které jsou tu jedny z nejvyšších v Evropě. Vy jste s tím během vašich vlád nic moc neudělali. Ani teď to ve vašem programu nenajdeme.
To jsou takové pověry. Jestliže máte nízké mzdy, tak procento odvodů je velké, ale nominálně je to třetina toho, co se odvádí v Německu. A jestliže z toho máte platit nějaké veřejné služby, tak je snížením odvodů de facto zlikvidujete. Náš hlavní problém nejsou vysoké odvody, ale nízké mzdy.
Vy přemýšlíte o tom, jak to zatěžuje zaměstnance, ale já se ptám na to, jak to zatěžuje ty malé a střední podnikatele, o nichž jste se začal bavit a na které chcete v kampani cílit.
My nehledáme způsob pomoci tam, kde bychom zlikvidovali veřejné služby, ale tím, že snížíme zdanění malých a středních firem. Chceme vytvořit instituce, které by jim pomáhaly třeba s inovacemi (ČSSD slibuje vznik průmyslově-výzkumného institutu podle vzoru německého Fraunhofer institutu za účelem podpory vědy a výzkumu přímo uvnitř českých podniků - pozn. red.). Je důležité, aby tento typ podniků pronikal ve světě do řetězců s dobrými výrobky, které tam prodá za slušnou cenu, a díky tomu může zvyšovat mzdy. To je jeden z faktorů, kterým chceme tlačit mzdy nahoru. Jinak se bojím toho, že schopní lidé z Česka odejdou a nebude tady tlak na inovace, technologie a zvyšování produktivity a budeme žít jen z těch nízkých mezd. Z tohoto pokušení být nízkonákladovou ekonomikou se musíme vymanit, protože to nás tlačí dolů.
V tomto je ČSSD konzistentní. Naše vlády zvyšovaly mzdy šestkrát rychleji než ty pravicové. Pro mě bylo vždy důležité, abychom nebyli ekonomikou dominantně orientovanou na export, ale abychom posilovali i tu druhou nohu ekonomiky – spotřebu, což se do značné míry teď daří. I kvůli tomu, že se obávám další krize, kdy naše exportně orientovaná ekonomika narazí do zdi. Tato země dopadne mnohem hůř než třeba Rakousko, které má právě polštář spotřeby. Náš průmysl vyžaduje jakési národní obrození. Budeme posilovat roli malých a středních podniků. Ti velcí si pomohou sami.
ČSSD se ale historicky proslavila spíše investičními pobídkami právě pro velké zahraniční společnosti.
Já bych to neshazoval, ono to splnilo určitou roli. Řada těchto investic přišla jako manufaktury, ale dneska mají výzkum a vývoj, který se jim tady vyplatí.
Ale zisky zahraničních společností, které v minulosti obdržely pobídky, míří z Česka pryč. Jsme tím postiženi skoro nejvíc z celé střední a východní Evropy. I vy sami na to teď upozorňujete.
To bychom se však museli bavit i o privatizaci bank. Já si pořád myslím, že to rozhodnutí mělo v té době svoji váhu. Chtěli jsme zabránit určitému typu úvěrů, které se tady poskytovaly. Vytvořilo se poměrně přehledné finanční prostředí. A teď přichází další krok. Musíme vytvořit vlastní český investiční ústav, který bude pomáhat v situaci, kdy zjišťujeme, že nejspolehlivější jistota do budoucna bude podpora malého a středního podnikání.
Pokud se ČSSD dostane do vlády, budete tlačit na přijetí eura?
To je vždy věcí politické dohody. V roce 2017 proběhne v Evropě řada voleb, které budou naprosto zásadní. Ti, kdo zvítězí, budou řešit například problémy mezi věřitelskými zeměmi Severu a zadluženými zeměmi Jihu, mezi rozdílnou životní úrovní Východu a Západu. Pak je nutné mluvit o krocích, které se musejí provést, aby nás další finanční krize nesmetla. Ale je otázka, kam v tom Evropa bude schopna pokročit a jestli se bude umět vypořádat s některými věcmi, které nám musejí vadit. Třeba to, že jakákoli pravidla, která se vytvoří, se nakonec poruší. Před dvěma měsíci jste mohl vidět bailouty dvou velkých italských bank.
Takže podle vás se toho musí ještě hodně změnit, abychom mohli do eurozóny vstoupit?
Musí. Eurozóna je nedokončený projekt, ve kterém není možné, aby se vyhlašovala pravidla, která nakonec vždycky někdo poruší. Je nepřijatelné to, co řekl Jean-Claude Juncker. Řekl, že Francie má povolený větší deficit státního rozpočtu, protože je to Francie. Česká republika by zatím měla využít čas na to, aby zvyšovala mzdy a zpevňovala korunu. To jí pak umožní být součástí eurozóny mnohem snadněji než v tuto chvíli. Až se tyto dva procesy - evropský a náš domácí - potkají, pak je možné vstoupit.
Přečtěte si také: