ODS stoprocentně splnila jediný předvolební slib
Volební program politické strany by měl být jakousi rešerší ideové základny partaje. Že se v Česku volí spíše podle tváří a programy jsou víceméně pouze produkty stranické propagandy, jejichž cílem je trumfnout ostatní konkurenty, je bohužel fakt. Moc se o něm nemluví a když už ano, dotázaní politici začnou z rukávu sypat teze o tom, co všechno už stihli připravit anebo připravují. Málokdy se však člověk dozví, co z programu bylo dokončeno. Výmluvou číslo jedna je tradiční koaliční kompromis. „Kdybychom měli nadpoloviční většinu, to bychom všem ukázali!“, aneb, voliči, můžeš si za všechno sám. Týdeník EURO oslovil všechny tři v demisi vládnoucí koaliční strany s dotazem, zda mohou poskytnout dokument, v němž bude u jejich volebního programu k volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2006 uvedeno, co se z něj podařilo prosadit.
Koalice vytáček
Z odpovědí vyplývá, že volební programy jsou v podstatě jen cáry papíru, jakási Madoffova cukrátka pro masy, a po usednutí do poslaneckých lavic už nikoho nezajímají. „Takový dokument já nemám, počkejte, snad by jej mohl mít archivář, zkuste mu zavolat,“ říká mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek. „Cože to chce? To nemáme. Vlastně ano, něco takového tam bude, ale staršího data,“ ozývají se hlasy v pozadí. Archivář pak sděluje, že podobný dokument neexistuje, ale snad by našel něco, co prý se této problematice mimochodem věnuje. Staršího data. Od té doby se z KDU-ČSL nikdo neozval a slíbený dokument do redakce nedorazil.
„No tak to určitě nemám, takový dokument u nás není. Víte, to bych musela mít k dispozici celé analytické oddělení a já jsem tu sama,“ uvádí svou obhajobu mluvčí Strany zelených Eva Rolečková. Přitom by stačilo onen dokument po každém důležitém hlasování otevřít a třemi větami okomentovat vliv rozhodnutí sněmovny na program. „Určitě se na to podívám a zkusím nějaký takový dokument vyhledat,“ slibuje mluvčí. Ani ona už se do uzávěrky čísla neozvala.
V případě vítěze voleb ODS je situace až trapně stejná. „Myslíte tím, do jaké míry jsme naplnili smlouvu s občany?“ táže se vedoucí mediální sekce strany Milan Bouška. Je ujištěn, že zájem týdeníku EURO směřuje k Modré šanci a k míře naplnění vítězného programu strany v poslaneckých volbách 2006. „Hm, tak to asi budeme mít na webu, myslím,“ spekuluje Bouška. Dokument prý vyhledá a pošle. Neposlal.
Následující stručná analýza základních ekonomických tezí vítězné ODS v tabulce by už v těchto intencích nikoho neměla překvapit.
Tabulka
Základní body volebního programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny 2006
- Nižší a spravedlivé daně ve výši patnáct procent pro každého. Nesplněno. O zdanění superhrubé mzdy ve volebním programu nikdo nehovořil, výsledek i při započítání odečitatelných položek překračuje dvacet procent.
- Jednodušší a přehledný daňový systém bez komplikovaných výjimek. Nesplněno.
- Zrušení nespravedlivých daní (darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a z úroků). Splněno jen částečně.
- Zamezení dvojímu zdanění u právnických i fyzických osob. Splněno jen částečně.
- Snížení DPH z devatenácti na patnáct procent. Nesplněno. Navíc zvýšení snížené sazby z pěti na devět procent.
- Jedno místo pro výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění. Splněno, avšak zatím nerealizováno.
- Roční daňové prázdniny pro podnikatele. Nesplněno.
- Soudní řízení se zkrátí na půl roku. Nesplněno.
- Daňové přiznání občana se vejde na jednostránkový tiskopis. Nesplněno.
- Na potraviny bude DPH nula procent. Nesplněno.
- Hospodářský růst doprovázený snižující se nezaměstnaností. Nesplněno.
- Vyrovnané veřejné rozpočty do sedmi let po zavedení našich reforem. Nebyla možnost splnit.
- Zrušení zbytečných byrokratických předpisů, jako je minimální daň či zákaz práce na dohodu. Splněno.
- Do roku 2010 druhé spojení mezi Čechami a Moravou, tedy postavení rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. Nesplněno.
Pramen: ODS, vyhodnocení týdeník EURO
Skuteční lídři ODS ze svého programu neuskutečnila po rozhádání ekonomického experta strany Vlastimila Tlustého a šéfa kabinetu Mirka Topolánka prakticky vůbec nic. Sám Topolánek dokonce nejednou řekl, že projektu Modrá šance, s nímž ODS vyhrála volby, nikdy nevěřil. Jenže bez komplexního návrhu ekonomických reforem, založených na rovné dani a odstranění byrokracie, nezbylo v kuchyni ODS prakticky nic. Iniciativy ve vzniklém vakuu se tedy chopil ministr financí Miroslav Kalousek, který i přes skandály svého stranického šéfa Jiřího Čunka dosáhl takřka stoprocentního naplnění ekonomického programu strany. Na nedávném sjezdu KDU-ČSL to bezelstně přiznal i sám Topolánek. Daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob, snížená daňová sazba (rána do vazu Modré šance), spoluúčast ve zdravotnictví, a zejména vyrovnání státu s církvemi – ve všem je KDU blíže a ve většině bodů stoprocentně dosáhla svých cílů. Respektive dosáhl jich ministr Kalousek. Zelení dosáhli své ekologické daně. Zdálo by se, že tedy strany na program dbají a snaží se jej plnit. Avšak je třeba si uvědomit, že například v případě ODS je aktuálním volebním programem dokument o více než sto bodech. Výše zmíněný jeden kompletní a pár očesaných zásadních prvků, které se za více než polovinu volebního období podařilo protlačit sněmovnou, je jen drobnou částí celku. Podobně je to v případě lidovců i zelených.
Topolánkův Batoh Největší balík ekonomických reforem v podobě Topolánkova Batohu byl také víceméně optickým tuningem systému. Firemní daně se sice snížily, v řadě případů ale vzrostl základ daně. Do toho naběhla ekologická daň, takže ve výsledku se pro právnické osoby moc nemění. Zavedení stropu pro sociální a zdravotní pojištění se týká tří procent nejbohatších obyvatel státu, takže pro zemi jako takovou je přínos diskutabilní. Úlevou pro některé firmy znamená osvobození od daní z dividend vyplácených dceřinými společnostmi mimo země Evropské unie, či možnost odepisovat neprodané zásoby. Naopak, pravidla nízké kapitalizace znepříjemnila život developerům a leasingovým společnostem, na něž dopadlo i prodloužení odpisů ze tří na pět let. Stejně tak je pro podnikatele omezující úrokový strop pro zápočet ceny úvěru do nákladů.
