Politické strany a hnutí budou mít od příštího roku zavedeny limity na volební výdaje. Například za kampaň pro volby do Sněmovny budou moci utratit maximálně 90 milionů korun. Limity zavádí novela volebních zákonů, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman.
V případě krajských voleb je limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nebude týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, byť plní roli krajského zastupitelstva.
Limity budou mít také nekandidující občané, sdružení nebo firmy, pokud by se volební stranu či kandidáta rozhodli podpořit. Pro ně bude u voleb do Sněmovny platit limit 1,8 milionu korun a nejvýše 50 tisíc korun na senátní obvod u voleb do horní komory. Nekandidující osoby se budou muset zaregistrovat u nově vznikajícího Úřadu pro dohled nad hospodařením stran.
Sněmovna ve vládní novele schválila úpravy, které mimo jiné mají zabránit tomu, aby se náklady na kampaň nekandidujících „třetích osob“ nezapočítávaly do limitů kandidujících stran a hnutí bez jejich vědomí. Mohlo by se totiž stát, že by se do těchto limitů započítávala i negativní kampaň vedená proti těmto stranám.
Vodňanské kuře
Kritici novely ale upozorňují, že nová pravidla bude možné obcházet. Nepamatují prý třeba na dodatečné uhrazení dluhů za kampaň nekandidujícími osobami nebo na případy, kdy kandidující politici budou vystupovat v reklamních spotech, jako tomu bylo v případě předchozích sněmovních voleb u předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a reklamy na Vodňanské kuře.
Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15 tisíc na 19 tisíc korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.
Novela počítá také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran zmíněnému úřadu.
Pravomoci pro finanční správu
Prezident Zeman dnes také podepsal zákon o prokazování původu majetku, který rozšiřuje pravomoci finanční správy. Ta dostane možnost prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy by byl vyšší než pět milionů korun, správa by ho mohla vyzvat k prokázání původu majetku a případně jej zdanit.
Zákon má podle vlády pomoci odhalovat nepřiznané nebo zatajené příjmy poplatníků a následně je zdanit. Finanční správa bude moci podle předlohy nově prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. V případě, že by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů, byla by mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.
Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku bude hrozit podle předlohy až tříletý trest vězení místo nynějšího jednoho roku. Bude možný i peněžitý trest. Vláda původně navrhovala sedmimilionovou hranici pro rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy. Senát ji na návrh ČSSD o dva miliony snížil, předlohu tedy o něco zpřísnil. Sněmovna senátní variantu se souhlasem ministra financí Andreje Babiše potvrdila.
